Avia BH-9

Avia BH-9 byl československý dolnokřídlý dvoumístný jednoplošník, který se používal jako cvičný a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích. Avia BH-9, L-BONF (Letec, červen 1925)

Vznik a vývoj

Prvním letounem odvozeným od typu Avia BH-5 byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. +more Tato letadla se používala v čs. vojenském letectvu od ledna 1924 s označením B-9 jako cvičný, průzkumný a akrobatický letoun. Výrobcem byla továrna Avia, Miloš Bondy a spol. , továrna na letadla, Praha-Holešovice.

Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. +more V československém letectvu byl využíván až do počátku 30. let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) do Aeroklubu RČs. a do letek Masarykovy letecké ligy.

Avie BH-9 se účastnily od poloviny 20. let do poloviny 30. +more let řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety. JUDr. Zdeněk Lhota před letem do Říma (červen 1925).

Popis letounu

Od svého předchůdce (BH-5) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového, hvězdicového motoru Walter NZ-60 (1923). Otevřené kokpity osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.

Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, oproti BH-1 resp. BH-5 byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnější motor. +more Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný, dolnokřídlý vzpěrový jednoplošník s pevným podvozkem a ostruhou. Používala jej československá armáda k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120-130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.

Trup měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaru elipsy. Dřevěná kostra trupu byla potažena překližkou. +more Motor Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce, vrtule dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevný podvozek s průběžnou osou odpruženou gumovými provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha. Křídlo bylo celodřevěné, s tlustým profilem. Křidélka byla svařena z ocelových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškové kormidlo bylo z ocelových trubek potažených plátnem.

Pro kurýrní lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.

Použití

Avia BH-9 sloužila v československém letectvu, v Aeroklubu RČs. a jeho pobočkách, v Masarykově letecké lize (MLL) a také jako soukromý letoun. +more Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilními imatrikulacemi. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny v leteckém rejstříku imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN. Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.

V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský pilot, JUDr. Zdeněk Lhota ustanovil na uzavřeném 100 km okruhu Kbely, Nové Benátky, Říp, Kbely čs. +more národní rekordy „Rychlost na 1000 km“ s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h. Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30 tisíc návštěvníků. Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní „Cenu prezidenta republiky“. náhled|Avia BH-9 (L'Aéronautique, únor 1928) Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přes Bělehrad. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma. Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června. Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadla Avia, Miloš Bondy a spol. , továrna na letadla, která vypravila letadlo, jakož i továrny na motory Jos. Walter a spol. , která připravila motor Walter NZ-60. Avia BH-9, L-BONP (Letectví, červenec 1928) Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d'Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha - Paříž/Le Bourget - Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h. Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha - Hradec Králové - Ostrava - Olomouc - Nitra - Bratislava - Brno - České Budějovice - Plzeň - Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček. Josef Heřmanský (1928).

Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordy FAI. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. +more Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h. Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.

Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectva Josef Heřmanský a podporučík ing. +more Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h. Avia BH-9 s motorem Walter NZ-60, Národní technické muzeum (2020) Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérského pilota ing. Vladimíra Guta (prodejce vozů Bugatti v ČSR) s tov. Novákem. Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž - hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkách Národního technického muzea v Praze.

Uživatelé

Československé letectvo ** Aeroklub Republiky Československé (Pardubice OK-VAN, Plzeň OK-AZE, Praha OK-IPF) ** Masarykova letecká liga (OK-LIT)

Avia BH-9, voj. znač. B-9.9 (později OK-IPF)

Specifikace

Data dle

Technické údaje

Osádka: 2 * Rozpětí: 9,72 m * Délka: 6,64 m * Výška: 2,53 m * Nosná plocha: 13,60 m2 * Plošné zatížení: 40,5 kg/m2 * Hmotnost prázdného stroje: 345 kg * Vzletová hmotnost: 550 kg * Motor: 1× hvězdicový vzduchem chlazený pětiválec Walter NZ-60 ** maximální, vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min ** nominální, jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min * Vrtule: dvoulistá, pevná, dřevěná

Výkony

Cestovní rychlost: 125 km/h * Maximální rychlost: 158 km/h * Dostup: 4500 m * Stoupavost: 3:50 min do 1000 m, 12:30 min do 3000 m * Dolet: 470 km

Odkazy

Reference

Literatura

KRYBUS, J. Avia BH-9, Letectví a kosmonautika 1971/17 * FIDLER, J. +more SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, * ŠOREL, V. Letadla československých pilotů, Albatros 1986 * TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. , London: Studio Editions. p. 86. * World Aircraft Information Files. , London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86.

Související články

Avia * Pavel Beneš * Miroslav Hajn * Avia BH-5 * Jos. Walter a spol. +more * Walter NZ-60.

Externí odkazy

[url=http://www. airwar. +moreru/enc/other1/bh9. html]Avia Bh-9[/url] na Уголок неба (airwar. ru) * [url=http://vinar. cz/mitte/bh9. htm]AVIA BH-9[/url] na vinar. cz * [url=https://www. airliners. net/search. keywords=Avia+BH-9&sortBy=dateAccepted&sortOrder=desc&perPage=36&display=detail]Avia BH-9 (fotogalerie)[/url] na airliners. net * [url=http://www. aviastar. org/air/czech/avia_bh-9. php]Avia BH-9, BH-10, BH-11[/url] na aviastar. org.

Kategorie:Československá a česká cvičná letadla Kategorie:Československá průzkumná letadla BH-9