Azali Assoumani

Technology

12 hours ago

Author

Azali Assoumani (* 1. ledna 1959 Mitsoudjé) je komorský politik. V letech 1999-2002 byl pátým a posledním prezidentem Federální islámské republiky Komor. V letech 2002-2006 a znovu od roku 2016 je prezidentem Komor, ostrovní federace v Indickém oceánu severozápadně od Madagaskaru.

Životopis

Assoumani se narodil v roce 1959 v Mitsoudjé na ostrově Ngazidja. Než v roce 1999 svrhl civilní vládu, sloužil dvacet let v armádě. +more V letech 1977 až 1980 absolvoval výcvik v královské vojenské akademii v Maroku a kvalifikoval se jako parašutista. Po svém návratu na Komory vstoupil do FAC. Po smrti Abdullaha a odchodu žoldnéřů v letech 1989 až 1990 se stal Assoumani důstojníkem v nové komorské obranné síle (FCD). V roce 1996 absolvoval další výcvik na francouzské vojenské akademii a byl povýšen na plukovníka a náčelníka štábu nové Národní armády vývoje (NAD).

Prezidentské období 1999-2002

Assoumani se po ujal moci v roce 1999 po svržení dočasného prezidenta Tadjidina ben Saida Massounde. Od +more_prosinec'>23. prosince 2001 měl stát novou ústavu přijatou referendem. Ústava poskytovala velkou autonomii ostrovům federace, které jsou vybaveny základním zákonem, vlajkou a výkonným orgánem. Předepisovala také, že prezidenti se mají střídat a pocházet z různých ostrovů. Federální islámská republika Komory se stala Komorským svazem, z vlajky se ztratily náboženské odkazy a stala se vícebarevnou.

V roce 2002 byly vyhlášeny nové prezidentské volby a pokud v nich chtěl Assoumani kandidovat, musel se podle podmínek Komorské ústavy vzdát prezidentského úřadu. Proto +more_leden'>21. ledna odstoupil z funkce, které se dočasně ujal Hamadi Madi Bolero. Assoumani tyto prezidentské volby konané 14. dubna vyhrál se 75 % hlasů a 26. května znovu nastoupil do funkce.

Prezidentské období 2002-2006

Kvůli nutnosti rotování prezidentského úřadu mezi ostrovy se 26. +more května 2006 nástupcem Assoumaniho stal Ahmed Abdallah Mohamed Sambi z ostrova Nzwani.

Prezidentské období 2016-2019

Azali Assoumani opět kandidoval ve volbách v roce 2016. V prvním kole, konaném +more_únor'>21. února, skončil se 14,96 % hlasů na třetím místě, ale 10. dubna v druhém kole s 40,98 % hlasů vyhrál. Jeho konkurent Mohamed Ali Soilihi podal odvolání kvůli poruchám a podezřením z pokusů o podvod, ke kterým došlo ve druhém kole. V důsledku toho se 11. května uskutečnilo třetí kolo a o čtyři dny později vyhlásil Ústavní soud vítězem Azali Assoumaniho s 41,43 % hlasů.

V referendu konaném 30. +more července 2018 bylo 92,34 % schváleno zrušení rotačního systému, což umožňovalo Assoumanimu opět kandidovat do dalšího volebního období. Byly také vypsány nové volby na 24. března 2019, tedy předčasně před plánovaným koncem Assoumaniho prezidentství v roce 2021. V souvislosti s těmito ústavními změnami je Assoumani svými oponenty obviňován z toho, že upravil ústavu tak, aby zůstal u moci až do roku 2029. Změna volebního systému a další reformy, které zahrnují uzavření Ústavního soudu a Protikorupčního soudu, vedly Evropskou unii k úplnému pozastavení spolupráce s Komorami.

Z důvodu zájmu o kandidaturu v nadcházejících volbách odstoupil Assoumani 13. +more února z funkce. Prezidentský úřad tedy dočasně vykonával viceprezident Moustadroine Abdou. Assoumani březnové volby vyhrál hned v prvním kole se ziskem 60,77 % hlasů a do svého celkově čtvrtého funkčního období nastoupil 3. dubna.