Bůh ostrova

Technology

12 hours ago

Author

Bůh ostrova je pagánské božstvo, které je často spojováno s keltskou mytologií a rituály. Toto božstvo je především ztělesněním božské bytosti, jejíž moc je spojována s přírodou, jako jsou moře, řeky a lesy. Věří se, že Bůh ostrova je ochráncem a strážcem ostrovů a jejich obyvatel. Bůh ostrova je často zobrazován jako starý muž s vousy a někdy s korunou na hlavě. Významnými atributy tohoto božstva jsou ryba a pták, které jsou spojeny s vodními a vzdušnými prvky. Taktéž je spojován s přírodními živly, jako je oheň a země. Existuje mnoho mýtů a pověstí spojených s Bůhem ostrova. Jednou z nejznámějších je příběh o tom, jak Bůh ostrova stvořil první ostrov a zajistil, aby na něm bylo bohatství a blahobyt. Věřilo se, že když lidé splnili přísná rituální pravidla a obřady, Bůh ostrova jim přinesl dobré zemědělské úrody a ochranu před mořskými bouřemi. S příchodem křesťanství se však uctívání Bůha ostrova postupně ztratilo a nahradilo křesťanskými náboženskými zvyklostmi. Nicméně, v některých oblastech se tradice uctívání tohoto božstva udržela dodnes. Bůh ostrova zůstává důležitou součástí keltské a pagánské kultury České republiky. Je to symbol spojení člověka s přírodou a základním spirituálním principem vesmíru. Uctívání Bůha ostrova je způsobem, jak projevovat úctu k přírodě a jejím živlům.

Bůh ostrova (v italském originále ', ale uvedeno pouze v anglickém překladu jako ') je jednoaktová opera italsko-amerického skladatele Giana Carla Menottiho na vlastní (italské) libreto z roku 1941, přeložené do angličtiny Flemingem McLeishem. Byla napsána na objednávku newyorské Metropolitní opery, která ji také poprvé uvedla 20. února 1942 (v kombinaci s Leoncavallovými Komedianty, později též s Pucciniho Bohémou).

Podnětem k objednávce byl zejména úspěch, který v Metropolitní opeře předtím (roku 1939) měla skladatelova komická aktovka Amélie jde na ples. Nová opera - přes účast oblíbených pilířů newyorského souboru, barytonisty Leonarda Warrena jako Ila a mezzosopranistky Astrid Varnayové v úloze zasněné Teley - neměla velký úspěch u obecenstva, které podle obou předchozích Menottiho děl (Amélie a Staré panny a zloděje) očekávalo něco zábavného, ale ani u kritiky. +more Kritik Oscar Thompson v Musical America o libretu prohlásil, že je „poetické“, ale „spíše statické“ a „účinnější jako literární koncept než jako materiál pro operu“. Hudba je podle Thompsona „převážně v post-pucciniovském ariosovém stylu“ s příliš lomozným orchestrálním doprovodem (což však mohla být vina dirigenta) a nejvíce si z dramatického i hudebního hlediska cenil hádankového milostného dialogu Lucy a Teley. Bůh ostrova se hrál celkem jen čtyřikrát.

Skladatel s operou později nebyl spokojen a nepovolil její další provozování, naopak pokoušel se zničit všechny exempláře partitury. Část neúspěchu kladl na nevhodné nastudování a u všech svých pozdějších oper usiloval o zásadní dohled nad inscenací, většinu jich i sám režíroval. +more Na rozdíl od jiných oper však nikdy neusiloval o znovuuvedení Boha ostrova, v jednom z rozhovorů řekl: „Těchto muk vás ušetřím. “ Podle pozdějších vzpomínek se po kritickém úspěchu svých prvních komických oper rozhodl napsat něco hlubokomyslného, aby ukázal svůj talent, a napsal „obrovskou nudu“.

Osoby a první obsazení

Osoba	hlasový obor	světová premiéra (20. 2. +more1942)
Ilo	baryton	Leonard Warren
Řecký bůh	bas (basbaryton)	Norman Cordon
Telea	soprán (mezzosoprán)	Astrid Varnay
Luca	tenor	Raoul Jobin
Hlas rybáře	tenor	John Carter
Dirigent:	Dirigent:	Ettore Panizza
Režie:	Režie:	Lothar Wallenstein
Výprava:	Výprava:	Richard Rychtařík

Děj opery

(1. obraz) Rybář Ilo a jeho žena Telea na útěku před utlačovateli, kteří obsadili jejich zemi, připlouvají na opuštěný středomořský ostrov, kde naleznou zbořený chrám. +more Když Ilo vzdává chrámovému bohu díky za své bezpečné přistání, bůh oživne a nakáže Ilovi, aby chrám opravil.

(2. obraz) Zatímco Ilo je ponořen do práce, připluje na ostrov jiný rybář, Luca. +more Nejprve se setkává s Teleou, když se pak objeví Ilo, ptá se Luca neznámého páru, zda jim může nějak pomoci. Ilo jej odbývá s tím, že nemají ničeho zapotřebí, ale Telea svého muže obviní, že z pýchy nemluví pravdu. Nakonec Ilo zdráhavě povolí, aby jim Luca přinesl, co uzná za vhodné.

(3. obraz) Luca přinesl potraviny, hrozny a květiny. +more On a Telea se do sebe rychle zamilují a plánují, že spolu z ostrova uprchnou. Protože se bojí, že je Ilo může sledovat, opravují spolu rybářskou síť a hovoří spolu v podobě slovní hry. Když se ale nakonec obejmou, přiřítí se Ilo s kladivem v ruce a ohrožuje Lucu. Telea na manžela hodí rybářskou síť, spolus Lucou ji uváží a prchají. Ilo se dovolává boha ostrova a skutečně se obloha zatáhne a moře rozbouří, Luca a Telea přesto šťastně odplují.

Ilo věří, že jej bůh ostrova opustil, a poznává, že se ho bůh bojí, nedbá proto jeho proseb ani výhrůžek a zničí obnovený chrám. Bůh pak Ila zabije, načež sám zanikne, protože nezbyl nikdo, kdo by jej uctíval.