Babí (Trutnov)

Babí (německy Trautenbach) je vesnice, část okresního města Trutnov. Nachází se asi 7 km na sever od Trutnova. Prochází zde silnice II/300. V roce 2011 zde trvale žilo 109 obyvatel.

Babí je také název katastrálního území o rozloze 11,33 km2. katastr Babí nejvýše položeným osídleným místem v Trutnově a na jeho okraji se též nachází nejvyšší bod města (968 m n. +more m. ). Část Babí je již na území Krkonošského národního parku.

Historie

Ves Babí se nachází v prudkém údolí Babského potoka (neboli Trutiny), na svazích Rýchor pod horou Baba, po níž ves zřejmě dostala jméno (pod-Babí). Sídlo vzniklo v době kolonizace jako lesní lánová ves. +more První písemná zmínka o vsi Babí pochází z roku 1485. V letech 1850-1980 byla samostatnou obcí a od 1. ledna 1981 se vesnice stala součástí města Trutnov. Babí po válce doplatilo na odsun německého obyvatelstva a počet trvale bydlících se mnohonásobně snížil. Řada neobydlených domů a statků byla později armádou vyhozena do povětří. Sousední ves Vernířovice tehdy zcela zanikla. Dnes slouží velká část domů jako rekreační chalupy.

Pamětihodnosti

Tvrz Stachelberg - rozsáhlý komplex dělostřelecké tvrze, postavené ve 30. letech 20. +more století jako součást československého pohraničního opevnění. Rozkládá se na hřebeni severovýchodně od vesnice a jejím úkolem spolu s navazující linií opevnění měla být obrana před vpádem vojsk nacistického Německa prostorem Libavského sedla. Od roku 1993 je tvrz zpřístupněna veřejnosti. Kromě samotné tvrze prochází vesnicí a jejím okolím souvislá linie těžkého a lehkého opevnění. * rozhledna Eliška - dřevěná rozhledna postavená roku 2014 v prostoru tvrze Stachelberg v nadmořské výšce 632 m. Její jméno připomíná královnu Elišku Rejčku, která jako první z českých královen dostala věnná města, mezi nimi i Trutnov. V blízkosti rozhledny byla také postavena socha královny Elišky. * kaple sv. Tekly - velká barokní kaple, která v druhé polovině 20. století chátrala, ale po roce 2000 se dočkala postupných oprav a roku 2016 byla znovu slavnostně vysvěcena. * morový sloup - severně od obce, v místě, kde silnice na Žacléř překonává horský hřeben a kříží hlavní turistickou trasu, stojí památkově chráněná raně barokní pískovcová sloupová boží muka postavená roku 1670. Byl postaven dvěma sedláky z Babí, jejichž rodiny byly uchráněny před morovou epidemií. Jedna z nejstarších staveb svého druhu v širším regionu. * pomník občanů padlých v 1. světové válce z roku 1926. * budova bývalé školy z let 1901-1902. * velký počet zachovalých roubených chalup, památkově chráněn je dům č. p. 8 - roubená dřevěná chalupa postavená roku 1815 lidovým stavitelem, typická lidová stavba v této oblasti se zachovalou dispozicí a architektonickými prvky. * několik kamenných křížů ve vesnici i v jejím okolí, z nichž některé byly v poslední době rekonstruovány. Například: ** kříž se třemi světci. U červeně značené cesty východně od obce. Pořízen manželi Franzem & Magdalenou Gilbertovými z Babí 1870, vypracován v novogotickém stylu. Na přední straně ja mělká nika s reliéfem Panny Marie, na bočních stranách sv. Marie Magdalena a sv. František z Assisi. ** kříž se sv. Josefem a sv. Antonínem. Stojí u stejné cesty cca 160 m jižně od předchozího kříže. Postaven roku 1823 v pozdně barokním slohu. Čelní stranu dříku zdobí reliéfy znázorňující sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského. ** kříž se sv. Antonínem a sv. Annou. Stojí západně od vesnice u Bednářovy cesty, na úbočí kopce Dědek. Postaven roku 1877 v novorománském slohu. Na přední straně dříku je okrouhlá nika s reliéfem sv. Anny a sv. Antonína Paduánského. Původní kříž se sochou Krista sekanou z kamene se nedochoval, současná podoba pochází z opravy v roce 2015.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Babí trvale klesal už od druhé poloviny 19. století, největší propad nastal po 2. +more válce a odsunu německého obyvatelstva. Pokles pokračoval i v druhé polovině 20. století, ale od 90. let se začal počet obyvatel opět mírně zvyšovat.

Odkazy

Reference

Literatura

POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech 1. A - J. 1. vyd. - Praha : Academia, 1977. - 643 s.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Trutnov Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří Kategorie:Části Trutnova Kategorie:Lesně-lánové vsi v Česku