Barrandov Studio

Barrandov Studio (do roku 1945 Filmové továrny AB na Barrandově, do roku 1991 Filmové studio Barrandov) je komplex filmových studií v Praze ve čtvrti Barrandov. Tyto filmové ateliéry jsou největší v České republice a jedny z největších v Evropě.

Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. K dispozici je 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia v ulici Ve smečkách (dnes Smecky Music Studios) nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. +more Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti Barrandov Productions.

Vznikají zde i nejprestižnější hollywoodské filmy. Občas se Barrandovu (zvlášť z úst zahraničních filmařů) přezdívá „Hollywood Východu“, díky stálému zájmu západních produkcí.

Historie

Začátky

Zakladatelem Barrandovských filmových ateliérů byl Miloš Havel, podnikatel a osobnost rozvoje československé kinematografie. Havel potřeboval prostory pro produkční zázemí své filmové společnosti A-B. +more Ta měla od roku 1932 ateliery na Vinohradech. Havel byl průkopníkem českého zvukového filmu, tehdy novinky, kterou aktivně mediálně propagoval. S postupným růstem společnosti a povědomí se zvyšovala i poptávka, což vedlo k nutnosti rozšířit filmové ateliéry. Havel se rozhodl investovat do nové výstavy, pro kterou se jako nejideálnější jevil Barrandov, kde jeho bratr Václav M. Havel plánoval urbanistický projekt vilové čtvrti jehož součástí byly i Barrandovské terasy. Na Barrandov již také vedla silnice a byly sem zavedeny rozvody vodovodů, elektřiny a plynu. Miloš Havel s bratrem zakomponovali výstavbu nových ateliérů do projektu. Stavba ateliérů započala 23. listopadu 1931. Autorem projektu byl architekt Max Urban, který navrhl symetrickou budovu se středovou věží a dvěma propojitelnými ateliéry ve funkcionalistickém stylu. Při výstavbě bylo pamatováno na dostatečný prostor pro administrativu, sklady rekvizit a kostýmů, šatny herců, místnosti produkčních štábů i restaurační zařízení. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu rovněž truhlářské dílny, střižny, projekční síně a laboratoře. V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry svým technickým vybavením k nejmodernějším v Evropě. Náklady na takovou výstavbu byly mimo finanční možnosti studia A-B. Miloš Havel si díky své diplomacii a vysoce postaveným známostem zařídil půjčku ve výši 5 milionů korun, kterou zprostředkovala Zemská banka československá v červnu roku 1932. Celkový rozpočet pak činil 14 milionů korun. Argumentem k získání půjčky bylo, že v ateliérech budou vznikat české filmy, které podpoří národní filmovou kulturu, kterou tehdy válcovaly snímky ze zahraničí. 14 měsíců po zahájení výstavby zde byl v nových ateliérech natočen první film - Vražda v Ostrovní ulici (1933). Objem vyráběných filmů se velmi rychle zvedl - studia měla 300 stálých zaměstnanců, produkovala 80 filmů ročně a začala zajímat i zahraniční producenty. V roce 1938 byla postavena ještě třetí hala. V roce 1939 už ateliéry zabíraly plochu 4850 m² a celková výměra pozemků byla 45 000 m².

V době protektorátu

Den po nacistické okupaci Československa, 16. března 1939, se ateliérů pokusili zmocnit zástupci českých fašistů. +more Generál Radola Gajda pověřil tímto úkolem barrandovského asistenta režie Josefa Krause, který se rozhodl se svými společníky zbavit funkce ředitele Lavoslava Reichla a propustit i další židovské zaměstnance Barrandova. Tato akce se nezdařila a tak Radola Gajda posílá do ateliérů svého blízkého spolupracovníka a dlouholetého člena Národní obce fašistické dr. Ing. Zdeňka Zástěru, kterého doprovází režisér Václav Binovec a herec, režisér a producent Ladislav Brom. Ti si svolají všechny zaměstnance ateliérů, oznamují jim arizaci pražských filmových podniků a kin a znovu žádají propuštění všech židovských zaměstnanců. Miloš Havel, který je v té době mimo Prahu, nakonec telefonicky vyzve doktora Zástěru k opuštění ateliérů, což se také stane. Václav Binovec stále žádá o propuštění židovských zaměstnanců, ale je členy správní rady vykázán z jednací místnosti. Tím celý nezdařený pokus českých fašistů končí. Miloš Havel je však nakonec nacisty v roce 1940 stejně donucen k odprodeji svého většinového podílu ve společnosti a německá správa tak získává nad ateliéry kontrolu. Na valné hromadě A-B Barrandov 21. listopadu 1941 navrhl ředitel Karl Schulz změnu názvu společnosti na Prag-Film, Aktiengesellschaft, což bylo schváleno 10. února 1942 a společnost byla zařazena do filmového koncernu UFA. V ateliérech se natáčely filmy české i německé. České filmy se tematicky vyhýbaly událostem doby a převažovaly historické náměty, případně komedie a jednoduché příběhy. V letech 1941-1945 zde byly postaveny (mj. za nucené účasti židovských pracovníků) tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v Berlíně či Mnichově. Výroba filmů nebyla nijak omezována. Němečtí filmoví pracovníci nemuseli narukovat do války a filmové ateliéry mohly i přes zákaz vytápět všechny místnosti. Vznikly však nové kontrolní orgány, které dohlížely na výrobu, distribuci, dovoz a vývoz, činnost kin a cenzuru. V průběhu let 1940-1945 natočili Němci v protektorátu na osmdesát říšských filmů (kromě Barrandova nacisté postupně ovládli filmovou továrnu Foja v Radlicích, Host v Hostivaři a filmové ateliéry ve Zlíně).

Období po druhé světové válce

Po druhé světové válce, 11. srpna 1945, podepsal prezident Edvard Beneš Dekret o zestátnění československého filmu, který vstoupil v platnost 28. +more srpna 1945. Základem bylo zavedení centralizace a cenzury. Zároveň začaly zasedat disciplinární rady filmových pracovníků, které měly posoudit a prověřit činnost filmařů za protektorátu. Řada zaměstnanců Barrandova tak dostala zákaz činnosti na několik měsíců, někteří zákaz doživotní. Studia zůstala pod vlastnictvím státu do roku 1991, organizačně spadala pod podnik s názvem Československý státní film. Roční produkce filmů čítala 40-50 celovečerních snímků a celý průmysl byl kompletně financovaný státem. Tržby z filmových představení byly rozdělovány v poměru 50% ve prospěch kina a 50% ve prospěch distributora. Monopol na distribuci měla Ústřední půjčovna filmů a Československý filmexport zajišťoval export a import. I přesto, že někteří z filmařů emigrovali a jiní měli zákaz činnosti či mohli pracovat pouze omezeně, se filmová infrastruktura zlepšovala. Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny filmové laboratoře, trikové studio, dabingové studio, stejně jako speciální efektové studio se zpětnou projekcí a vodní nádrž pro točení podvodních záběrů. Mnoho technických dovedností tak bylo v ČSSR na úrovni západního filmového průmyslu. Vysoký standart si držely především oblasti jako je výroba kostýmů a dekorací.

Spolupráce se zahraničními filmaři se téměř výlučně omezovala na východní blok. V době pražského jara, kdy došlo k uvolnění v roce 1968 přijela do Československa první hollywoodská produkce natáčet historický film Most u Remagenu. +more Natáčení však muselo být dokončeno v Německu a v Itálii, neboť smlouva s Československem byla zrušena, kvůli invazi sovětských vojsk. Kromě toho se přítomnost americké vojenské techniky použité při natáčení, pokusila sovětská propaganda zneužít, aby aktivity hollywoodských filmařů označila za špionáž CIA. Navíc ve filmu byly hanlivé narážky na ruskou armádu což bylo pro cenzuru nepřijatelné. Z toho důvody se ani po svém dokončení film v Československu nepromítal. Přesto v Československu natáčely i další hollywoodské produkce. V roce 1971 se zde natáčely části filmu Jatka č. 5 (1972) či Operace Daybreak (1975).

Po roce 1989

Brzy po Sametové revoluci v roce 1989 bylo Studio Barrandov privatizováno. Stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu, pouze v letech 1991-1992 poskytl jednorázovou státní dotaci ve výši 100 mil. +more Kčs na dokončení rozpracovaných projektů. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala. I přes rychlou orientaci na západní produkce byl také problém s méně rozvinutou infrastrukturou a jazykovou bariérou. Ředitel Václav Marhoul byl nucen propustit dvě třetiny zaměstnanců a výrazně snížit produkci filmů, aby se vyhnul bankrotu. V roce 1996 barrandovská studia vykazovala ztrátu 31 milionů korun a kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. O šest let později, v roce 2002, již naopak čistý zisk dosahoval výše 65 milionů korun. Během následujících opět docházelo k propadům, ale s postupnou orientací na zakázky velkých zahraničních produkcí se finanční situace výrazně zlepšovala, dokud poptávka nezačala převyšovat nabídku. Na to Barrandov Studio zareagovalo stavbou ateliéru MAX, který rozšířil další kapacity studia. Ovšem náhle začalo zahraničních produkcí ubývat, kdy naprosté minimum přišlo do ČR v roce 2008. Důvodem byly výhodné finanční pobídky, které začaly uplatňovat okolní země. Produkce, které dříve natáčely v České republice tak raději volily země jako Maďarsko, Rumunsko či Bulharsko. Situaci ilustroval například snímek Hellboy (2004) jehož první film se kompletně natáčel v ČR, ale pro druhé pokračování si již režisér Guillermo del Torro vybral Maďarsko, které nabízelo pobídky ve výši 20% pokrytí celkových nákladů. Ovšem i na tomto snímku pracovali čeští filmaři. Mezi lety 2003-2008 tak klesl objem peněz utracených zahraničními produkcemi o 86%, z pěti miliard na pouhých 705 milionů.

V roce 2008 plánování vlastního dotačního programu v ČR. Impulzem nebylo pouze přilákat zpátky zahraniční produkce, ale i zabránit odlivu špičkových českých filmových pracovníků do zahraničí. +more V říjnu 2009 se české vládě podařilo prosadit Program podpory filmového průmyslu (PPFP). Program v červnu 2010 schválila Evropská komise. Pro zahraniční filmaře to znamenalo, že jim při splnění podmínek jim ČR proplatila až 20% nákladů. Vyhrazený rozpočet činil 400 milionů Kč. Ve stejném roce byl ještě schválen návrh navýšit rozpočet o 50 milionů korun. Po zavedení pobídek se zájem filmových produkcí natáčet v Česku se výrazně zvedl prakticky okamžitě. Během několika měsíců se do programu zaregistrovalo 38 audiovizuálních děl. Jedním z projektů byl i snímek Mission: Impossible 4, který do ČR přivedl kompletní produkci, která zde utratila více než 200 milionů korun. V dalších dvou letech se ukázalo, že výše rozpočtu pro filmové pobídky je nedostatečná, protože poptávka vždy převyšovala nabídku. Navíc strop rozpočtu pro pobídky vedl k omezení jejich reálné výše, kdy se 20% pobídka, která nalákala filmaře reálně zmenšila na pouhých 8%, čímž se zahraniční producenti cítili podvedeni. V roce 2014 byl rozpočet navýšen natolik, že si filmaři mohli být jisti plnou výší pobídky. V letech 2015-2017 dal stát na pobídky každý rok 800 milionů korun, což do ČR přivedlo investice za 4,5 miliardy korun a učinilo český filmový průmysl znovu konkurenceschopným. Největším projektem, který se zde natáčel v roce 2015, byl americko-turecký filmový projekt Hory a kameny režiséra Josepha Rubena. Za jeho natáčení v Česku produkce utratila 145 milionů korun. V roce 2016 Barrandov Studio odkoupilo od Richarda Benýška budovy Krátkého filmu Praha a investovalo 20 milionů korun do rozvodů tepla v celém areálu za částečného přispění z fondů Evropské unie.

K dalšímu odlivu zahraničních produkcí došlo v roce 2020 s pandemií covidu-19. Zahraniční produkce se mohly do ČR vrátit až po dojednání výjimky, kterou s ministerstvem vnitra vyjednal Státní fond kinematografie. +more Česko se tak stalo první zemí kontinentální Evropy, která se znovu otevřela filmařům, kteří se od června 2020 dostali na seznam jejichž přítomnost byla „v ekonomickém zájmu České republiky“. Zahraniční filmový tvůrci museli přijet do ČR s negativním testem na covid-19. Po příjezdu museli být znovu testováni a do oznámení výsledku testu museli setrvat v karanténě. Režim natáčení se však poměrně rychle přizpůsobil, aby se vyhovělo hygienickým opatřením a zabránilo se šíření nemoci, zavedením striktních pravidel. Vznikla i nová profese tzv. covid marshal. Následně se tak opět zvedla i poptávka zahraničních produkcí v Česku natáčet.

Oddělení

Dekorace

Barrandov Studio má k dipozici rozsáhlé dílenské zázemí pro výrobu filmových dekorací a rekvizit. Přímo v areálu je zastoupeno mnoho potřebných profesí jako jsou štukatéři, truhláři, zámečníci, malíři, lakýrníci, sochaři, čalouníci a další. +more Vyrábí se zde a staví dekorace napříč historickými styly i období, pro zahraniční i domácí produkce, a to jak v atelierech tak v exteriérech na nejrůznějších lokacích.

Zahraniční produkce si také často žádají výstavbu zvláštních lokací, které jsou z různých důvodů pro filmaře buď nedostupné nebo již neexistují. Například pro seriál Borgiové (2011-2013) z francouzsko-německo-české koprodukce, byly postaveny ulice Říma v podobě jakou měly v 15. +more století. Pro stejný seriál byla také postavena kopie interiéru Sixtinské kaple, protože v ní nebylo možné natáčet. Dalším důvodem pro výstavbu lokací namísto natáčení v originální lokaci mohou být také ekonomické důvody, kdy je stavba scény v ateliéru levnější. V roce 2016 zde vyrostla stálá dekorace francouzského středověkého městečka 14. století, primárně určená pro natáčení amerického TV seriálu Soumrak templářů (2017). Dekorace zabrala rozlohu 160 000 m² a patří k nejvýznamnějším exteriérovým stavbám, která byla na Barrandově kdy postavena. Před dokončením lehla popelem, když ji zachvátil požár, ale během tří měsíců se jí podařilo znovu postavit. Dekorace byla také využita např. pro seriál Carnival Row nebo pro pohádku Princezna zakletá v čase 2.

Fundus

Barrandovský fundus patří k největším půjčovnám kostýmů a rekvizit v Evropě. Kostýmní fundus nabízí kostýmy a rekvizity ze všech historických období čítající více něž 350 000 kusů a zpracovává kostýmní zakázky. +more Rozsáhlý je i rekvizitní fundus, který zahrnuje nábytek z různých epoch, který je převážně originální, dále koberce a dekorační látky, elektrorekvizity a svícny a drobné rekvizity. První sbírky pochází z poválečných let po roce 1945. Nábytkový fundus již nenakupuje nové věci, protože kapacita je zcela naplněna, pouze nahrazuje věci, které získá v lepším stavu. Zprostředkovává také zápůjčky historických vozů. Fundus je k dispozici filmařům i veřejnosti. Je možné jej navštívit během dnů otevřených dveří či komentovaných prohlídek.

Dabing

Dabing patří na Barrandově k menším odborům. Celkem je zde pět dabingových studií. +more Odbor řeší dabbing po technické i produkční stránce. Barrandov Studio dlouhodobě spolupracuje s klienty jako jsou TV Nova, FTV Prima a Televize Seznam. Mezi zahraniční partnery patří Amazon, Netflix, Showtime, Paramount, Nickelodeon, NBCUniversal a další.

Stavby v areálu

Letecký snímek pozemků filmových studií Barrandov (srpen 2019)V areálu se nachází 9 kompletně vybavených zvukotěsných ateliérů. +more Dále jsou zde prostory sloužící jako zázemí pro produkce - produkční místnosti, maskérny, šatny, kostymérny a další. Součásti jsou i výrobní haly a technologické zázemí. K dispozici je také vlastní rozlehlý pozemek (160 000 m²) přiléhající k areálu, který je filmaři oceňován pro čistý horizont bez rušivých elementů v pozadí.

Hlavní budova s ateliery 1 a 2

Model prvních budov barrandovských studií (1932) Autorem projektu hlavní budovy a ateliérů z roku 1931, byl architekt Max Urban, který byl již obeznámený s filmovou branží. +more Na vybavení ateliérů a vnitřních prostor spolupracoval s architektem Vilémem Rittersheimem. Na vrcholu barrandovského kopce vznikla dominantní symetricky řešená funkcionalistická budova s čestným dvorem. V ose stavby je umístěna štíhlá částečně prosklená věž se schodištěm, ve které byl umístěn velký vodojem (100 m³). Základem stavby jsou samostatné halové ateliery 1 a 2, které je možné dle potřeby spojit v jeden velký natáčecí prostor. V pravé křídle byly projektovány kanceláře a v levém restaurace s hotelovými pokoji. Pod ateliéry byly sklady kulis. Konstrukčně bylo pro železobetonovou konstrukci využito Lindbetonu (druh lehčeného betonu), jako výplňového materiály, protože se osvědčil svou zvukovou neprodyšností. Samotná výstavba proběhla velmi rychle. Základy byly vykopány 23. listopadu 1931 a první filmování se uskutečnilo již 23. ledna 1933, kdy se natáčel film Vražda v Ostrovní ulici. Ateliery byly v době svého vzniku nejmodernějšími filmovými ateliéry v Evropě. Hlavní budova je od roku 1993 chráněna jako kulturní památka.

Ateliery 5, 6, 7

V době německé okupace započala stavba nové budovy filmových ateliérů, ve které se nachází tři propojitelné ateliéry č. 5, 6 a 7 o šířce 40 m, výšce 13 m a délce 30, 50 a 30 m. +more Autorem původního návrhu je Jan Novák, který projekt vypracoval ještě pro Miloše Havla. V době protektorátu návrh přepracoval německý architekt Josef Lorenz, aby více vyhovoval nárokům říšské architektury. První práce na vybetonování masivní základové desky započaly v únoru 1941. Stavba byla dokončena v roce 1944. Architektonicky je jednou z mála staveb tohoto stylu, které se v Praze dochovaly s množstvím autentických prvků. Kompozici stavby tvoří uzavřená hmota filmových ateliérů, kterou obíhá nižší administrativní část se dvěma monumentálními vstupy na delší straně. V době socialismu bylo k administrativní části přistavěno ještě třetí patro.

Bývalá měnírna

Stará měnírna, nyní sídlo společnosti Stillking Films Za pravou částí hlavní budovy se nachází menší objekt staré elektrické měnírny. +more Budova ve funkcionalistickém stylu byla postavena podle návrhu Maxe Urbana v roce 1931 jako jedna z prvních staveb. V roce 1996 ji adaptovala architektka Alena Šrámková a Jan Koumar na jídelnu pro zaměstnance. O rok později ji upravili architekti David Kopecký a Ján Studený pro potřeby kanceláře a zázemí produkční společnosti Stillking. Industriální ráz budovy zůstal i přes změnu funkce budovy zachován. Interiér tvoří otevřený prostor s vestavěným patrem. Architekti nechali přiznané industriální prvky. V interiéru se také nachází zrestaurovaný generátor, který je připomínkou původní funkce budovy.

Ateliery 8, 9, 10

V roce 2006 byl dokončen zvukotěsný atelier MAX, který tvoří ateliery 8, 9 a 10, které se dají v případě potřeby propojit do jednoho velkého atelieru (4000 m²). Slavnostní otevření proběhlo 11. +more prosince 2006, kdy byl atelier již zadán zahraničními produkcemi na půl roku dopředu. V této době se jednalo o největší ateliér svého druhu v Evropě.

Televizní stanice

Sídlo TV Nova na Barrandově Po roce 1989 vedení Barrandova usilovalo o zaplnění části svých kapacit televizní produkcí, ve snaze zajistit si trvalý zdroj příjmů. +more V roce 1993 se Barrandov zúčastnil soutěže o první českou soukromou televizní licenci, v níž však zvítězil (nerealizovaný) projekt společnosti CET 21. Po tomto neúspěchu se vedení Barrandova snažilo získat alespoň nájemce v TV Nova. K tomu v roce 1994 investovalo 2,4 milionů Kč do přebudování dvou ateliérů na televizní, ale i to skončilo neúspěchem. Až v roce 1999 Nova na Barrandov přesídlila. V roce 2012 byla budova v níž sídlí TV Nova přestavěna a rozšířena z původní betonové stavby z 80. let podle projektu pražského studia NIMBUS Architects.

Od začátku roku 2009 odtud vysílá i televizní stanice TV Barrandov, která byla se studii přímo vlastnicky propojena. Vlastníkem společnosti byla do září 2012 Moravia Steel, a. +mores. ze skupiny Finitrading. Poté televizi odkoupil majitel mediální agentury Médea Jaromír Soukup.

Filmy a seriály realizované na Barrandově

60. léta

Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) * Starci na chmelu (1964) * Obchod na korze (1965) * Kdyby tisíc klarinetů (1965) * Lásky jedné plavovlásky (1965) * Ostře sledované vlaky (1966) * Fantom Morrisvillu (1966) * Kočár do Vídně (1966) * Romance pro křídlovku (1966) * Marketa Lazarová (1967) * Hoří, má panenko (1967) * Údolí včel (1967) * Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967) * Rozmarné léto (1968) * Skřivánci na niti (1969) * Ecce homo Homolka (1969)

70. léta

Hogo fogo Homolka (1970) * Homolka a tobolka (1972 * Tři oříšky pro Popelku (1973) * Adéla ještě nevečeřela (1977)

80. léta

Yentl (1983) * Amadeus (1984) * Vesničko má středisková (1985) * Boj o Moskvu (Boj o Moskvu − Agrese, Boj o Moskvu − Tajfun) (1985) * Boris Godunov (1986) * Radikální řez (1983)

90. léta

Kafka (1991) * Obecná škola (1991) * Mladý Indiana Jones (1992) * Stalingrad (1993) * Nehynoucí láska (1994) * Underground (1995) * Kolja (1996) * Mission: Impossible (1996) * Sněhurka - Příběh hrůzy (1997) * Bídníci (1998) * My Giant (1998) * Lazebník sibiřský (1998) * Plunkett & Macleane (1999) * Ravenous (1999)

2000

Dračí doupě (2000) * Příběh rytíře (2001) * Z pekla (2001) * Aféra s náhrdelníkem (2001) * Agent bez minulosti (2002) * xXx (2002) * Blade II (2002) * Česká spojka (2002) * Hartova válka (2002) * Liga výjimečných (2002) * Hitler: vzestup zla (2003) * Děti duny (2003) * Rytíři ze Šanghaje (2003) * Chasing Liberty (2004) * Princ a já (2004) * Vetřelec vs. +more Predátor (2004) * Hellboy (2004) * Van Helsing (2004) * Eurotrip (2004) * Oliver Twist (2005) * Kletba bratří Grimmů (2005) * Doom (2005) * Lovci dinosaurů (2005) * Naprosto osvětleno (2005) * Hostel (2006) * Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005) * Tristan a Isolda (2006) * Poslední prázdniny (2006) * Iluzionista (2006) * Satan přichází (2006) * Casino Royale (2006) * Hannibal - Zrození (2007) * Hostel: Part 2 (2007) * Babylon A. D. (2007) * Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008) * G. I. Joe (2009) * Philantropist (2009).

2010

Unaveni sluncem 2 (2010) * Faust (2010) * Mission: Impossible IV (2011) * Borgia (2011) * Dítě číslo 44 (2015) * Poslední rytíři (2015) * Anthropoid (2016) * Spojené království (2016) * Soumrak templářů (TV seriál) (2017) * Úkryt v zoo (2017) * V utajení (2017) * Zraněná srdce (2019) * Králíček Jojo (2019) * Carnival Row (TV seriál) (2019-2021)

2020

Evropské kmeny (TV seriál) (2021) * Kolo času (TV seriál) (2021-) * Nadace (TV seriál) (2021-) * The Gray Man (2022) * A Small Light (TV seriál) (2023)

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Stillking Films * Runaway production

* Barrandovské terasy * Vilová kolonie na Barrandově

Externí odkazy

[url=https://www. facebook. +morecom/barrandovstudios/]Barrandov Studio[/url] na Facebooku * [url=https://www. instagram. com/barrandovstudio/. hl=cs]Barrandov Studio[/url] na Instagramu * [url=https://twitter. com/barrandovstudio. lang=cs]Barrandov Studio[/url] na Twitteru.

Kategorie:Filmová studia Kategorie:Vzniklo 1921 Kategorie:Kinematografie v Praze Kategorie:Kulturní památky v Hlubočepích Kategorie:Organizace v Hlubočepích Kategorie:Kultura v Hlubočepích Kategorie:Barrandov