Max Urban

Technology

12 hours ago

Author

Max Urban (24. srpna 1882 Praha - 17. července 1959 Praha) byl český architekt a filmař. Počátkem třicátých let projektoval na objednávku Miloše Havla výstavbu Filmového studia Barrandov a barrandovských teras. Roku 1946 byl vyznamenán jako průkopník českého filmu.

Filmař

V letech 1901-1906 vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. Do začátku 1. +more světové války se věnoval hlavně filmařské práci, byl režisérem, příležitostným hercem a roku 1912 založil s manželkou Andulou Sedláčkovou společnost ASUM, pojmenovanou podle iniciál jmen obou manželů.

Společnost ASUM vyráběla většinou krátkometrážní hrané filmy, na nichž se podílel režijně sám nebo ve spolupráci s Otakarem Štáflem, psal pro ně i scénáře a stál za kamerou. Ve většině z nich hrála manželka Andula Sedláčková, někdy také další příslušníci její herecké rodiny, (otec Alois a bratr Jaroslav), ale i další - například Jiří Steimar nebo Jarmila Kronbauerová.

Filmy společnosti ASUM se z velké části nedochovaly - korozi času ovšem odolal film Konec milování (1913) a fragmenty Živé modely (1912). Společnost vyrobila celkem 18 filmů a po finančních potížích se ještě před začátkem 1. +more světové války rozpadla. Urban, který se posléze soustředil na své smělé architektonické vize (ve 30. letech se stal autorem projektu Ateliéry Barrandov), se k filmování, až na jednu výjimku (film O Adrienu, 1919), už později nevrátil.

Architekt

Po válce se vrátil ke své profesi architekta. Věnoval se hlavně urbanistice. +more Byl sice generačním vrstevníkem kubistů, ale vynikl nejprve svým utopickým urbanistickým projektem Ideální Velká Praha roku 1918. Posléze byla jeho tvorba ryze funkcionalistická. V letech 1924-1939 byl pracovníkem Státní regulační komise, posléze Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí. V roce 1927, na přání Miloše Havla, začal projektovat plán areálu s vilovou kolonií na Barrandově a téhož roku začal realizovat barrandovskou vyhlídkovou terasu s kavárnou a restaurací Terasy (1927-1931). V letech 1931-1933 přišlo jeho největší dílo, filmové ateliéry na Barrandově, za něž byl roku 1937 oceněn Velkou cenou Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži.

Byl členem Společnosti architektů a Svazu architektů, SVÚ Mánes, redakční rady časopisu Architektura ČSR a řady mezinárodních organizací. Účastnil se řady architektionických soutěží, 1933-1936 byl hlavním redaktorem časopisu Styl. +more Na urbanistických plánech Prahy pracoval i v pozdním věku, od roku 1954 byl zaměstnán ve Státním ústavu pro projektování hlavního města Prahy. Přispíval i do odborných časopisů. Svou prací významně ovlivnil vývoj plánování českých městských celků.

Byl člověkem společenským a ušlechtilým a díky svým jazykovým schopnostem uznáván i v zahraničí.