Andula Sedláčková

Andula Sedláčková (29. září 1887 Praha-Nové Město - 24. listopadu 1967 Praha), občanským jménem Anna Sedláčková, byla česká divadelní a filmová herečka, první česká filmová hvězda, držitelka státní ceny 1927, zasloužilá umělkyně 1967.

Divadelní dráha

Narodila se v divadelní rodině, herci byli její rodiče (otec Alois Sedláček, byl členem činohry a režisérem Národního divadla), matka Marcela i bratr Jára Sedláček, po celý život používala své zdrobnělé jméno Andula, jímž ji oslovovali její přátelé a obdivovatelé. Začínala hrát v Národním divadle, ještě jako šestnáctiletá elévka v představení Děti kapitána Granta (1903), dlouhá léta s menšími přestávkami byla členkou činohry Národního divadla (1905-1919, 1922-1923, 1925-1928, 1929-1933, krátce též v 1938), později zde hostovala. +more V letech 1919 až 1921 byla členkou Divadla na Vinohradech, kde později též často hostovala. Byla žačkou slavné herečky Marie Hübnerové (1862-1931). V roce 1939 založila vlastní Divadlo Anny Sedláčkové (DAS) v Jungmannově ulici (dnešní Mozarteum), které existovala v průběhu protektorátu šest sezón do roku 1944. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha bylo DAS v roce 1942 na půl roku uzavřeno.

Na divadelních scénách okouzlovala v rolích mladých půvabných žen od pubertálních dívek až po zralé ženy. Později se její tvorba posunula k náročnějším psychologickým rolím. +more Mezi její významné a ceněné role, napsané autory klasickými (Shakespeare, Schiller), ale i současnými (Sardou, Savoir, Duvernois, G. B. Shaw, Oscar Wilde, William S. Maugham) patří např. Cyprienna (Victorien Sardou, 1913), Líza Doolittlová v Pygmalionu (G. B. Shaw, 1913), Kleopatra v Caesarovi a Kleopatře (G. B. Shaw, 1917), Královna Kristýna (A. Strindberg, 1922) a Marie Stuartovna (F. Schiller, 1935).

Nejslavnější rolí, v které excelovala celkem třikrát, byla ovšem Margueritta Gautierová v Dámě s kaméliemi od (A. Dumas ml. +more, 1916, 1928, 1934). Jejími partnery byli postupně Jiří Steimar, Hugo Haas a Otto Rubík.

Sama si vybírala repertoár, obvykle označovaný za konverzační nebo salónní, v němž dovedla vystihnout charaktery s nenuceným společenským vystupováním a francouzskou elegancí a šarmem. Vynikala hereckým mistrovstvím i osobním půvabem, jejím velkým hereckým vzorem byla francouzská herečka Sarah Bernhardtová. +more Podle ní si nějakou dobu vybírala i část repertoáru, vedle Dámy s kaméliemi také např. Orlík (Edmond Rostand, 1928) Walewská a Napoleon (Johan Bojer, 1932) aj. Hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze K jejím oblíbeným dramatikům patřil také například Jaroslav Hilbert (1871-1936), v jehož klíčových hrách vytvořila titulní postavy, např. Věru v Jejich štestí (1916), Jarinu v Hnízdu v bouři (1917), Irenu ve stejnojmenné hře Irena (1929), Milenu Matušovou ve hře Pěst (1930), ve hře Třidič štěrku (1930) nebo Marii Bílou ve hře Blíženci (1931). Ve 30. letech s úspěchem hrála postavy francouzského dramatika Marcela Acharda (1899-1974), např. Marcelina (1929), Domino (1932), Migo z Montparnassu (1934).

Proslavena byla svými častými spory s vedením obou divadel, odkud často odcházela. Čtyři roky trval ale také její soudní spor se spisovatelem Jaroslavem Mariou (1870-1942), který se o ní nelichotivým způsobem vyslovil ve svém eseji Hilar (1935).

Po roce 1945 už vystupovala jenom zřídka. Zemřela na následky srážky s motocyklem když přecházela cestu se svým psem u tehdejšího Tylova divadla (Stavovské divadlo). +more Herečkou byla i její dcera Marcella Sedláčková (1926-1969), která se narodila ze vztahu s ekonomem a politikem Františkem Xaverem Hodáčem (1883-1942). Andula byla dvakrát vdaná: nejprve s architektem Maxem Urbanem v letech 1911-1921, potom v období 1921-1942 s advokátem Josefem Kašparem.

Citát

Filmová dráha

Plakát k filmu společnosti ASUM Idyla ze staré Prahy z roku 1913 je považován za nejstarší český filmový plakát. +more Je uložen ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea Andula Sedláčková se provdala za architekta a filmového tvůrce Maxe Urbana, s nímž založila roku 1912 filmovou společnost ASUM. Jsou považováni za průkopníky českého filmu; plakát k filmu Idyla ze staré Prahy z roku 1913 je považován za nejstarší český filmový plakát.

Společnost fungovala ve skromných podmínkách, nejprve ve Vodičkově ulici č. 35, tzv. +more domečku, který patřil rodině Urbanů, později natáčeli také v pronajaté vile v Praze u železničního mostu. Krátké němé filmy, v nichž většinou hrála Andula Sedláčková hlavní postavy a jejími partnery byli často její otec nebo bratr, využívaly jednoduchých zápletek a intrik. Náměty nebyly náročné, byly psány často vyloženě „na tělo“ Andule Sedláčkové.

Většina z filmů společnosti ASUM se nedochovala, z některých zbyla jen torza. Výjimkou je kompletní kopie filmu Konec milování z roku 1913, která se zachovala; film se natáčel ve vile Urbanových pod Vyšehradem, exteriéry v Choceradech, na Jílovišti a v Šárce. +more Společnost ASUM vyrobila celkem 18 filmů, poslední v roce 1919.

Sedláčková ve společnosti působila i jako autorka námětů a scenáristka některých filmů. Po krachu společnosti ASUM Sedláčková i Urban na film zanevřeli a Sedláčková se pak objevovala ve filmu jen sporadicky. +more Umělecky nejhodnotnější její rolí byla role Kněžny v němé verzi adaptace Jiráskovy Lucerny (1925), kterou režíroval Karel Lamač (1897-1952).

Naposledy se Sedláčková ve filmu objevila v jednom z prvních českých zvukových filmů Tajemství lékařovo (1930), který v Paříži natáčela podle námětu Jamese Barrieho americká společnost Paramount. Režíroval Julius Lébl a vedle Anduly v něm hráli také: Václav Vydra, Karel Jičínský, Růžena Šlemrová, Theodor Pištěk, Fred Bulín, Nina Ninon a Marie Buddeusová.

Divadelní role

;výběr * 1904 A. V. +more Krylov: Medvěd námluvčím, Jelizaveta, Národní divadlo, režie Alois Sedláček * 1907 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Puk, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil * 1909 William Shakespeare: Benátský kupec, Nerissa, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil * 1910 Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské, Mela, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil * 1912 Hermann Bahr: Zuzanka, Jenka, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil * 1916 F. X. Svoboda: Čekanky, Jiřina, Národní divadlo, režie Gustav Schmoranz * 1919 Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac, Roxana, Národní divadlo, režie Jaroslav Hurt * 1920 Oscar Wilde: Na čem záleží, Gwendoline, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý * 1921 J. Deval: Nerozhodná, Arletta, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý * 1922 G. B. Shaw: Pygmalion, Líza, Národní divadlo, režie Karel Mušek * 1923 Moliere: Misantrop, Celiména, Národní divadlo, režie Karel Dostal * 1927 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, titul. role, Národní divadlo, režie Milan Svoboda * 1927 W. S. Maugham: Viktorie (Útulný domov), titul. role, Divadlo Vlasty Buriana * 1928 Oscar Wilde: Salome, titul role, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal * 1929 M. Achard: Marcelina, titul. role, Národní divadlo, režie Jiří Frejka * 1932 A. P. Čechov: Tři sestry, Máša, Národní divadlo, režie Vojta Novák * 1934 H. Becque: Pařížanka, Klotilda, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer * 1935 V. Sardou: Rozveďme se. , Cyprienna, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer * 1938 J. Deval: Továryš, Taťána, Divadlo Na Slupi * 1939 Oscar Wilde: Bezvýznamná žena, Gladys, Divadlo Anny Sedláčkové, režie Anna Sedláčková * 1940 H. Coubier: Aimée, titul. role, Divadlo Anny Sedláčkové, režie Anna Sedláčková * 1942 Vilém Werner: Právo na hřích, matka, Divadlo Anny Sedláčkové, režie Vilém Werner * 1943 Václav Štech: Třetí zvonění, Kváčková, Divadlo Anny Sedláčkové, režie B. Hradil * 1944 J. Zimmermann: Zásluhy paní Keglové, titul. role, Divadlo Anny Sedláčkové, režie Zdeněk Vyskočil * 1947 N. Coward: Ze soboty na neděli, Janet, Divadlo Na Slupi * 1947 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, paní Erlyneová, Divadlo na Vinohradech, režie Bedřich Vrbský * 1956 Friedrich Schiller: Marie Stuartovna, Královna Alžběta, Haló kabaret.

Filmografie

Role, výběr

Čtyři roční doby, 1912 - ona sama * Dáma s barzojem, 1912 - role neuvedena * Falešný hráč, 1912 - role neuvedena * Estrella, 1913 - Estrella * Idyla ze staré Prahy, 1913 - role neuvedena * Konec milování, 1913 - Irena * Rozvedená paní, 1913 - paní Andula * Šaty dělají člověka, 1913 - role neuvedena * Šoférka, 1913 - role neuvedena * Tragedie ve sněhu, 1913 - role neuvedena * Andula žárlí, 1914 - role neuvedena * Nenávistí k lásce, 1914 - role neuvedena * O Adrienu, 1919 - Adriena Thomeretová * Záhadný případ, 1919 - Ellen Brodenová * Lucerna, 1925 - paní kněžna * Tajemství lékařovo, 1930 - Liliana Garsonová

Scénáře

Dáma s barzojem, 1912

Námět

Konec milování, 1913 * Podkova, 1913 * Rozvedená paní, 1913 * Tragedie ve sněhu, 1913

Odkazy

Související články

Divadlo Anny Sedláčkové * Marcella Sedláčková

Reference

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 164 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. +more 41, 53, 65, 75-7, 118, 225 * Josef Brož: Aféry Anduly Sedláčkové, Petrklíč, Praha, 2008, 978-80-7229-204-2 * Josef Brož: Aféra jménem Andula, 2007, Britské listy, XX. částí, zde: [url=http://www. blisty. cz/list. rb. id=283]BListy. cz - TÉMA: Aféra jménem Andula - kniha na pokračování[/url] * Československý autobiografický slovník, Praha, 1992, * Luboš Bartošek, Náš film 1896 - 1945, Praha, 1985 * František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 212 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 74, 79 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 232, * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 126, 376, 410 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945 - 1955, Academia, Praha 2007, str. 7, 20, 26, 62, 102, 191, 304, 463-4, * Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 53, 54, 111, 151, 152, 322, 323. * Český hraný film I. , 1898 - 1930, Praha, 1995, * Český hraný film II. , 1930 - 1945, Praha, 1998, * Rudolf Deyl: Jak jsem je znal, Jos. R. Vilímek, Praha, 1937, str. 75-81 * Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih- a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 471 * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 46, 58-9, 63, 236, 313, * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S-Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. . S. 50-51. * Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 60, 102-6 * Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 388 * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 79, 187, * Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 8-10, 13, 22-3 * Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 90, 118, 168, 200, 219, 234, 264 * Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 34, 53, 55, 83, 86, 104, 120, 135, 151 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 18, 22, 29, 34, 51, 113-4, 122, 127, 129-131, 139, 145, 159, 180, 246, 248, 352, 369, 514, 518, 537, 577, 588, 590, 593, 597, 601, 629, 646 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 430-1 * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, 2006, str. 14, * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 130-164, 180 * Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 195, 281 * Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 186, 205 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 25, 31, 41, 43, 172, 193, * Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 244, 286, 296, 312, 335, 349, 350, 354 * * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 36-7, 62, 98-103, 106-7, 116, * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 41, 92, * Jiří Voskovec: Klobouk ve křoví, Československý spisovatel, Praha, 1966, str. 18 * Jiří Žák a kol. : Divadlo na Vinohradech 1907 - 2007 - Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 184, 186,.

Externí odkazy

[url=://www.starozitnosti.net/produkt/fotoalbulm-rodinne-fotografie-podpisy-anna-sedlackova-andula-herecka-1926/

[[Kategorie:České herečky]url=http://www. blisty. +morecz/list. rb. id=283]Aféra jménem Andula - kniha na pokračování[/url] na Britských listech * Anna Sedláčková Andula - rodinné fotoalbum z pozůstalosti[/url]] Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Herečky Národního divadla Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Lidé z Černošic Kategorie:Umělci ze Středočeského kraje Kategorie:Narození 29. září Kategorie:Narození 1887 Kategorie:Úmrtí 24. listopadu Kategorie:Úmrtí 1967 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě.