Cesko.wiki Karel Dostal
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se v Nymburce v rodině spolumajitele poděbradského cukrovaru Leopolda Dostala a bývalé herečky Prozatímního divadla Marie Horské-Kallmünzerové. Celá rodina byla umělecky zaměřená - i jeho sourozenci se zčásti zabývali divadlem nebo malířstvím. +more V roce 1904 vystoupil poprvé na profesionální scéně ve smíchovské Aréně. Karel vystudoval Českou reálku v Praze a potom studoval dva roky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté přešel na Vysokou školu divadelního umění (Hochschule für dramatische Kunst) v Berlíně u Emanuela Reichera. V letech 1908-1910 hrál v Berlíně u režiséra Emila Geyera a v letech 1910-1912 v Německém divadle (Deutsches Theater) v Berlíně u Maxe Reinhardta. V roce 1912 byl členem Dvorního divadla (Hoftheater) v Meiningenu (Meininger Hoftheater) v Durynsku, v roce 1913 vystupoval pohostinsky na Goethových slavnostech v Düsseldorfu.
V roce 1915 narukoval do armády. Bojoval na italské frontě a byl raněn. +more Před koncem první světové války hrál na Nové vídeňské scéně (Neue Wiener Bühne).
V roce 1919 vystoupil na scéně Národního divadla jako host. Pro zřejmé německé školení nebyl angažován, ale na podnět Jaroslava Kvapila se v sezóně 1919-1920 stal prvním ředitelem divadla v Českých Budějovicích. +more V roce 1920 měl nastoupit jako šéf činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě. Dal ale přednost místu herce a režiséra v Divadle na Vinohradech, kde působil v letech 1920-1922. V letech 1922-1955 pak působil v Národním divadle v Praze. Zde zastával i různé funkce: * 1924-. - zástupce šéfa činohry * 1925-1929 - člen poradního sboru činohry * 1935-1952 - vrchní režisér činohry * 1938-1939 - náměstek šéfa činohry * 1941-1942 - opět náměstek šéfa činohry * 1945-1946 - člen tříčlenné správy vedení činohry * 1946-1947 - šéf činohry Po odchodu z Národního divadla režíroval mimo jiné ve Vesnickém divadle, pohostinsky ve Varnsdorfu, Mladé Boleslavi, v Městských divadlech pražských či v Gottwaldově. V sezóně 1958-1959 byl šéfem činohry Východočeského divadla v Pardubicích.
Pohřben je na pražských Olšanech.
Karel Dostal se v roce 1909 v Berlíně oženil s Žofii Bartelovou (1885-1943), se kterou měl dvě děti: Petra Dostala (* 1911) a Jana Dostala (* 1920). Po ovdovění se znovu oženil s Emilií Strnadovou (1906-1984), s níž měl dceru Marii Magdalenu (* 1948).
Dílo
Divadelní režie
Karel Dostal inscenoval během svého třicetiletého působení v Národním divadle desítky představení. Mezi nejvýznamnější patří jeho početné inscenace antických tragédií (Antigona (1925, 1941), Orfeus a Eurydika (1939), Medeia (1942), Ifigenie na Tauridě (1943), Oresteia (1947)), které politicky rezonovaly zejména za 2. +more světové války, podobně jako inscenace Beethovenova Fidelia (1944), již německé vedení ihned po premiéře zakázalo. Uvedl zde také ve světové premiéře některá díla moderních dramatiků (L. Pirandello: Šest postav hledá autora (1923). Slavné byly také jeho režie her Karla Čapka z konce třicátých let: Bílá nemoc (1937), Matka 1938, 1945) a R. U. R. (1939).
Divadelní role
Karel Dostal upřednostnil svou činnost režisérskou a vystupoval jen v menších vedlejších rolích.
Filmografie (výběr)
Kompletní filmografie Karla Dostala: viz .
Překlad
Frank Wedekind: Smrt a ďábel (Tod und Teufel)
Odkazy
Reference
Literatura
B. Bezouška, V. +more Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 81-2, 84, 90, 94-5, 97-9, 101, 103, 107, 109, 110, 113, 116-7, 120, 122, 126, 128-9, 132, 134, 138, 141, 146, 155-7, 160, 173, 178, 237-8, 240, 249, 253, 255, 277, 331, 335, 337 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 61, 66, 98-9, 107-8, 114, 118, 120, 121, 131-3, 136-140, 144, 147-155, 159, 184-5, 190, 192, 195, 197, 249, 276, 282, 305 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 72, 146, 197, 208-210, 213, 221, 243, 250, 262, 277, 279, 284, 290, 329, 336 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 14, 37, 79-86, 123-5, 223, 318, 352-3, 357, 359-362, 365, 369, 376-7, 411, 415 * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 97, 140, 212-3, 219, 301, 313, * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 78, 81-3, 89, 90, 92, 97, 148, 233, 310, 447, * Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 94, 110, 113, 163-4, 168, 172, 177-8, 199, 235, 269 * Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 71, 73-5, 79, 80, 84, 88-9, 94, 105, 128, 133, 139, 147-8, 155-6, 162, 178, 183-4 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 79-81 * František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 186, 190, 204, 230, 231, 255, 348 * Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 115, 127, 133-5, 137-142, 144, 150, 152, 159, 162, 195, 203, 225, 230, 237, 264 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 - 2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 25, 27, 31, 53, 68, 166-8, 192, * * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 36, 38, 122, 132, 157, 159, 160, * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993, str. 27, 29, 44, 132, 155, 158, 177-9, 190, 201, 238, 300, 304-6, 334, * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 270, * * Jiří Žák a kol. : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 124, 155, 172, 179, 184, 186,.
Externí odkazy
Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Herci Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Režiséři Divadla na Vinohradech Kategorie:Lidé Jihočeského divadla Kategorie:Narození 1884 Kategorie:Narození 14. +more března Kategorie:Narození v Nymburce Kategorie:Úmrtí 1966 Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži.