Ota Ornest

Ota Ornest, vlastním jménem Otto Ohrenstein (6. července 1913 Kutná Hora - 4. srpna 2002 Praha), byl český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských.

Životopis

Ve druhé polovině 30. let studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. +more Byl hercem a režisérem Středočeské činohry J. Burdy, košického Národního divadla (v sezóně 1937/1938 ) a pak plzeňského Městského divadla.

Krátce po 15. březnu 1939, který jej zastihl v plzeňském angažmá, odešel přes Ostravu a Polsko do exilu ve Velké Británii. +more Za 2. světové války se i nadále věnoval divadlu, v Londýně připravil vzpomínkový večer věnovaný Karlu Čapkovi, uvedl zde v Arts Theatre také Lidové suity E. F. Buriana, redigoval časopis Mladé Československo a od roku 1941 působil spolu s Pavlem Tigridem a Josefem Schwarzem (Červinkou) v československém rozhlasovém vysílání BBC, nejdříve jako překladatel a hlasatel, později i jako spoluautor a autor relací.

Po skončení druhé světové války nastoupil do Realistického divadla. Z Londýna se ovšem vrátil už jako přesvědčený komunista a stal se jednou z vůdčích postav revolučních přeměn v našem divadelnictví. +more Od roku 1950 do roku 1972 zastával funkci ředitele Městských divadel pražských a patřil ke vůdčím osobnostem tzv. „zlaté éry“ Městských divadel také jako režisér a dramaturg. Pražskému publiku představil řadu významných autorů, v mnoha případech ve vlastním překladu (přeložil 60 divadelních her) . Spolupracoval také s Alfrédem Radokem. O své politické přesvědčení postupně přicházel a začal se stýkat s lidmi komunistickému režimu nepřátelskými.

V únoru roku 1972 byl odvolán z funkce ředitele Městských divadel pražských a nahrazen nomenklaturním kádrem Lubomírem Poživilem, bývalým ředitelem Divadla pracujících v Mostě. Byl však ponechán v divadle jako režisér do doby svého plánovaného penzionování v roce 1977 . +more V roce 1977 však byl zatčen a při závěrečném přelíčení ve dnech 17. -18. října 1977 u Městského soudu v Praze odsouzen v procesu vedeném s Václavem Havlem, Františkem Pavlíčkem a Jiřím Ledererem na tři a půl roku nepodmíněně za trestný čin podvracení republiky za to, že napomáhal dovozu literárních děl zakázaných autorů do zahraničí. Šlo zejména o paměti Prokopa Drtiny. Ve fyzické a psychické tísni podlehl nátlaku StB a za slib milosti se v televizi veřejně kál. K tomuto kroku jej patrně přivedly i obavy o život a zdraví. Ještě před svým zatčením dvakrát prodělal infarkt a trpěl cukrovkou. U Nejvyššího soudu dosáhl snížení trestu na dva a půl roku, poté dostal prezidentskou milost a 6. dubna 1978 byl propuštěn z vězení. V roce 1990 byl rozsudek zrušen a trestní stíhání zastaveno.

V 80. letech redigoval pro Židovskou obec v Praze věstník Žno a Židovskou ročenku.

Jde o staršího bratra básníka Jiřího Ortena a herce Zdeňka Ornesta. Je také otcem herce, režiséra, překladatele a textaře Jiřího Ornesta (matkou je herečka Jarmila Smejkalová) a herečky a moderátorky Ester Janečkové (matkou je Marie Rút Křížková). +more Dále je otcem herečky Hany Ornestové, která se narodila 11. 10. 1959 v Praze; matkou je herečka Jana Koulová.

Od roku 1993 do roku 2002 byl předsedou poroty literární soutěže Ortenova Kutná Hora, která vznikla jako součást stejnojmenného festivalu, jehož byl jednou z klíčových postav.

Citát

Vybrané divadelní režie

1946 G. B. +more Shaw: Rodiče a děti, Realistické divadlo * 1947 Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Realistické divadlo * 1947 K. Simonov: Ruská otázka, Realistické divadlo * 1948 A. Fredro: Dámy a husaři, Realistické divadlo * 1948 J. Klíma: Na dosah ruky, Realistické divadlo * 1950 Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa, Divadlo Komedie, 214 repríz * 1950 Václav Štech: Třetí zvonění, Divadlo komedie, 77 repríz * 1950 Aleksander Fredro: Muž a žena, Divadlo komedie, 112 repríz * 1950 Leon Kruczkowski: Němci, Komorní divadlo, 63 repríz * 1950 Maxim Gorkij: Vassa Železnova, Komorní divadlo, 23 repríz * 1951 Molière: Tartuffe neboli Svatoušek, Komorní divadlo, 178 repríz * 1951 Howard Fast: Třicet stříbrných, Komorní divadlo, 139 repríz * 1951 Alexander Kron: Poušť rozkvete, Komorní divadlo, 56 repríz * 1952 R. Vailland: Doznání plukovníka Fostera, Komorní divadlo, 48 repríz * 1952 Viktor Gusjev: Jarní vítr, Komorní divadlo, 52 repríz * 1952 Lope de Vega: Pes na seně aneb Hraběnka a její sekretář, Divadlo komedie, 118 repríz * 1952 Saša Lichý: Horká kaše, Komorní divadlo, 63 repríz (spolurežie s J. Fišerem) * 1953 Honoré de Balzac: Evženie Grandetová, Komorní divadlo, 142 repríz * 1953 Vojtěch Cach: Paní Kalafová, Komorní divadlo, 54 repríz * 1953 Jerzy Lutowski: Rodinná záležitost, Komorní divadlo, 41 repríz * 1954 R. B. Sheridan: Škola pomluv, Komorní divadlo, 93 repríz * 1954 Václav Štech: Třetí zvonění, Divadlo Komedie, 104 repríz * 1954 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Divadlo komedie, 80 repríz * 1955 G. B. Shaw: Pygmalion, Komorní divadlo, 250 repríz * 1955 César Solodar: Šeříkový sad, Divadlo komedie, 43 repríz (zpěvní texty: Ota Ornest, režie Rudolf Hrušínský) * 1955 Ema Řezáčová: Jana, Komorní divadlo, 27 repríz * 1956 Ede Szigligeti: Liliomfi, Divadlo komedie, 60 repríz * 1956 G. B. Shaw: Čokoládový hrdina, Divadlo komedie, 94 repríz * 1957 Howard Fast: Generál Washington a čaroděj, Komorní divadlo, 14 repríz * 1957 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Divadlo komedie, 52 repríz * 1959 G. Figueiredo: Liška a hrozny, Komorní divadlo, 68 repríz * 1960 Tennessee Williams: Skleněný zvěřinec, Komorní divadlo, 62 repríz * 1961 Jevgenij Švarc: Zázraky se stávají, Divadlo komedie, 15 repríz * 1962 Jerome Kilty: Drahý lhář, Divadlo komedie, 155 repríz * 1963 Marcel Achard: Idiotka, Divadlo Komedie, 376 repríz * 1964 Félicien Marceau: Vajíčko, Divadlo komedie, 185 repríz * 1965 Ray Lawler: Léto sedmnácté panenky, Komorní divadlo, 54 repríz * 1966 G. B. Shaw: Záletník Leonard, Komorní divadlo, 67 repríz * 1967 Otto Zelenka: Věčně tvůj, Divadlo komedie, 94 repríz * 1967 Oscar Wilde: Ideální manžel, Komorní divadlo, 115 repríz * 1969 Max Frisch: Kdybych mohl začít znovu, Komorní divadlo, 41 repríz * 1970 G. Chaucer: Vesele do Canterbury, Divadlo komedie, 74 repríz * 1971 G. B. Shaw: Čokoládový hrdina, Divadlo komedie, 45 repríz * 1972 S. W. Maugham: Útulný domov, Komorní divadlo, 61 repríz * 1972 William Shakespeare: Král Richard II. , Komorní divadlo, 96 repríz * 1973 Jean Anouilh: Orchestr, A. P. Čechov: Labutí píseň, Komorní divadlo, 20 repríz.

Divadelní osobnosti o Otovi Ornestovi

Carmen Mayerová * Hned napoprvé, když jsem byla panu Ornestovi představena, na mne zapůsobil nesmírně lidsky. A když jsem měla později vážný osobní problém, nechal si mne zavolat a promluvil o něm se mnou. +more Ota Ornest je člověk nesmírně inteligentní, ušlechtilý a citlivý. O nás herce se zajímal nejen jako ředitel, ale především jako člověk. Jeho velikost byla už v tom, jakým způsobem angažoval mladou generaci herců a jak vědomě budoval soubor Městských divadel pražských.

František Němec * Pan ředitel Ornest byl nejen vynikajícím dramaturgem, ale i laskavým a trpělivým režisérem a člověkem. On měl rád, když věci fungují, neklopýtají. +more Obdivoval jsem jeho dispozice, jeho jazykové vybavení, možnost číst hry v originále, tedy to, co si patrně přinesl z Anglie a co mu mohu jen závidět.

Václav Postránecký * Ota Ornest je můj druh. Vzhledem k věkové diferenci bych měl říct otec, ale protože jsme byli oba u divadla, tak je to druh, bratr, někdo velice blízký. +more Je to člověk, který je divadelní od hlavy až k patě. On myslí divadelně, vidí divadelně, slyší divadelně, cítí divadelně - je celý od divadla. Rozumí divadlu, rozumí profesi, rozumí lidem, je chápavý, je mírný. Domnívám se, že jenom lidé, kteří jsou utkáni z divadelní matérie, mohou kolem sebe seskupit sobě podobné tak, jako se to povedlo Otovi v Městských divadlech pražských.

Lubomír Lipský * Pro členy souboru MDP byl Ota Ornest ředitelem, dramaturgem a režisérem v jedné osobě. Pro mne byl hlavně režisérem, protože tak jsem s ním přicházel do bezprostředního kontaktu nejčastěji. +more Na rozdíl od jiných režisérů byl velice vstřícný, nebyl to žádný uzurpátor, spíš kolega, s nímž jsem měl tu čest spolupracovat. Jako režisér byl nesmírně lidský a přístupný názoru nás všech.

Květa Fialová * Když začínala sezona, tak měl pan ředitel Ornest pokaždé projev. On uměl mluvit velice krásně, takže nás vždycky zaujal. +more My jsme si ho vážili nejen pro jeho schopnosti, ale i proto, že se ke každému z nás choval slušně.

Svatopluk Beneš * Nastoupili také noví režiséři - Václav Hudeček, Alfréd Radok a Ladislav Vymětal. Tady je na místě ocenit přístup ředitele Ornesta, který neváhal angažovat toho nejlepšího režiséra, ačkoliv se sám režii také věnoval. +more Dával vždy přednost zájmům divadla před osobními ambicemi.

Rudolf Hrušínský * Dovol, abych Ti poděkoval za Tvoje přátelství, kterého si upřímně a hluboce vážím. A dovol, abych Ti poděkoval za celé období Tvého ředitelování, které pro mne znamenalo mnoho. +more Bylo to jedno z nejkrásnějších období mého života. Jsem rád, Oto, že jsem Tě poznal.

Odkazy

Reference

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 17-8, 20, 90-3, 95, 103, 106-8, 122, 125-6, 128, 146, 153, 157 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. +more 285, 326-331, 403, 419 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 47, 94, 130-1, 146, 150-2, 174-6, 179, 181, 191, 196-8, 216, 219, 220, 227, 256-7, 259, 260, 275, 284, 293-5, 310-1, 314, 336-7, 342-3, 350, 353, 364, 387, 400, 411, 417, 434, 448, 486, * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 427, * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 36-7, 219, * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 39, 110-1, 128-9, * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 81, 95, 182, 189, 190, * Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993,.

Externí odkazy

[url=http://www. obecprekladatelu. +morecz/_ftp/DUP/O/OrnestOta. htm]Profil Oty Ornesta v databázi Obce překladatelů[/url] * [url=http://www. holocaust. cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-2002/zari-9/ota-ornest-1913-2002/]Tomáš Pěkný: OTA ORNEST (1913-2002)[/url] * [url=http://www. svet. czsk. net/clanky/kultura/ornest. html]Nekrolog[/url] *.

Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Umělci z Kutné Hory Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Narození 1913 Kategorie:Úmrtí 2002 Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Kutné Hoře Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Židé v Kutné Hoře Kategorie:Pohřbení na Novém židovském hřbitově na Olšanech