Divadlo Anny Sedláčkové

Divadlo Anny Sedláčkové (DAS) bylo založeno herečkou Annou Sedláčkovou na podzim roku 1939.

Vznik divadla

Po konfliktech s vedením Národního divadla a Divadla na Vinohradech, kdy nenacházela mnoho příležitostí se uplatnit, se herečka Anna Sedláčková rozhodla založit své vlastní soukromé divadlo. Divadlo začalo působit v roce 1939 v sále Mozartea v Jungmannově ulici čp. +more 748 v Praze 1. Sedláčková se snažila z divadla vytvořit protějšek k oběma pražským oficiálním činoherním scénám - Divadlu na Vinohradech a Národnímu divadlu.

Soubor

Soubor vedl režisér a divadelní pedagog Milan Svoboda, a to až do poloviny roku 1942. Dalším režisérem byl Jaroslav Pleva. +more V hereckém souboru působili kromě Anny Sedláčkové a její dcery Marcelly také například Raoul Schránil (do roku 1941) , Lilly Hodáčová, Karel Třešňák, Eliška Pleyová, Věra Skálová, Bohuš Hradil, František Hanus a další. Pohostinsky zde vystupovala mj. Marie Ptáková.

Činnost divadla

Divadlo se opíralo především o vystoupení Anny Sedláčkové. Inscenačně se Sedláčková se Svobodou snažila o výraz inspirující se v civilismu (konverzační hry) a v psychologickém realismu (ostatní hry).

Po uvedení Čapkových her se divadlo setkalo s útoky ze strany profašistického tisku (zvláště Vlajka a Arijský boj). Po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy se A. +more Sedláčková odmítla účastnit Němci organizovaného setkání divadelníků v Národním divadle (Manifestace věrnosti Říši), bylo divadlo v červenci 1942 uzavřeno.

Aby mohla divadlo znovu otevřít, byla nucena propustit režiséra Milana Svobodu a přebudovat celý soubor. K +more_listopad'>1. listopadu 1942 bylo pak divadlo znovu otevřeno. Divadlo pak vedl režisér Zdeněk Jaromír Vyskočil až do září 1944, kdy byla veškerá česká divadla uzavřena.

Citát

Repertoár, výběr

V období od založení do poloviny roku 1942 byly na repertoáru především zahraniční konverzační hry, doplňované však i významnými díly světové a české klasiky. Po obnovení činnosti v závěru roku 1942 divadlo uvádělo až na výjimky salonní komedie a detektivky německých a v jednom případě italských a maďarských autorů.

* 1939: Oscar Wilde: Bezvýznamná žena, režie Anna Sedláčková (v roli Gladys vystoupila A. Sedláčková) * 1939: Gabriela Zapolská: Morálka paní Dulské, režie Milan Svoboda (v roli Juljaščevičové vystoupila A. +more Sedláčková) * 1940: Coubiér: Aimée, režie Anna Sedláčková (v roli Aimée vystoupila A. Sedláčková) * 1940: Hermann Bahr: Děti * 1940: Karel Čapek: Věc Makropulos, režie Milan Svoboda (v roli Emilie Marty vystoupila A. Sedláčková) * 1941: Karel Čapek: Loupežník, režie Milan Svoboda (v roli Mimi vystoupila Marcella Sedláčková, v roli Loupežníka Jaroslav Koudelka) * 1941: Henrik Ibsen: Hedda Gablerová, režie Milan Svoboda (v titulní roli vystoupila A. Sedláčková) * 1941: William Shakespeare: Romeo a Julie (v roli Julie vystoupila Marcella Sedláčková) * 1942: Vilém Werner: Právo na hřích, režie Vilém Werner (v roli matky vystoupila A. Sedláčková) * 1942: F. Koselka: Tajemný čaj o páté, režie Jaroslav Pleva (v roli Gerdy vystoupila A. Sedláčková) * 1943: Václav Štech: Třetí zvonění, režie B. Hradil (v rolí Kváčkové vystoupila A. Sedláčková) * 1943: K. von Csathó: Má dcera to nedělá, režie Zdeněk Vyskočil (v roli Elišky vystoupila A. Sedláčková) * 1944: J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena * 1944: J. Olmer: Nocí poraněn.

Zánik divadla

Divadlo bylo ve dnech květnové revoluce 1945 obsazeno skupinou divadelníků. Rozhodnutím závodní rady ze dne 14. +more května 1945 byla Anna Sedláčková z divadla vyhnána. Soubor si přizval jako uměleckého šéfa a režiséra Antonína Dvořáka z Ústřední rady odborů, který poslal A. Sedláčkové a majiteli domu Mojmíru Urbánkovi přípisy, že divadlo je zabráno pro Divadlo revolučních gard. V červnu 1945, kdy byly zrušeny soukromé divadelní koncese, divadlo definitivně zaniklo. A. Dvořák nakonec projekt nového divadla opustil, nechal se angažovat E. F. Burianem a do Mozartea se nastěhovalo divadlo Větrník.

Související články

Andula Sedláčková * Marcella Sedláčková

Odkazy

Reference

Literatura

František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 126, 376 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945 - 1955, Academia, Praha, 2007, str. +more 7, 26, 62, 102, 304, 464, * Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 31, 37, 152, * Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 53-4 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 514, 518, 537, 577 * Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 180-183, 191, 193 * Bořivoj Srba: K historii fašistické perzekuce českého divadla v letech 1939-1945, In. :sb. Otázky divadla a filmu I. , Brno, 1970, str. 143-170 * Ladislav Tunys: Raoul Schránil, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 132-8, 142-3, 156, * Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol. : Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 180,.

Externí odkazy

[url=http://encyklopedie. idu. +morecz/index. php/Divadlo_Anny_Sedl%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A9]Česká divadelní encyklopedie[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/prvorepublikovy-eroticky-symbol-postavila-se-i-nacistum-osudove-zeny-anna-sedlackova--1716366]Český rozhlas-Dvojka: Prvorepublikový erotický symbol. Postavila se i nacistům. Osudové ženy: Anna Sedláčková[/url] * [url=http://www. ceskyhudebnislovnik. cz/slovnik/index. php. option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1003242]Český hudební slovník osob a institucí[/url] * [url=http://www. theatre-architecture. eu/cs/db/. theatreId=52]Databáze divadel - Divadelní architektura v Evropě[/url].

Kategorie:Zaniklá divadla v Praze Kategorie:Vzniklo 1939 Kategorie:Zaniklo 1945 Kategorie:Divadla nazvaná po osobách Kategorie:Objekty nazvané po osobách za jejich života