Cesko.wiki Jaroslav Průcha
Author
Albert Flores
Život
Jaroslav Průcha, matriční záznam 1. +more manželství Pocházel z dělnické rodiny. Vyučil se lakýrníkem, po vypuknutí první světové války pracoval jako zámečník ve Škodových závodech v Plzni. Ve volném čase se věnoval divadlu: působil jako statista v plzeňském divadle a účinkoval v ochotnických spolcích. V roce 1917 musel narukovat a do konce války sloužil na italské frontě. Po vzniku Československé republiky byl odveden do armády, přestože neměl ještě zcela doléčeno těžké zranění kotníku, které utrpěl při návratu z fronty. I během vojenské služby se v provizorních podmínkách snažil hrát divadlo.
Po návratu z vojny získal v roce 1920 angažmá u kočovné divadelní společnosti J. O. +moreMartina, které bylo krátce přerušeno neúspěšným pokusem založit vlastní divadelní společnost. V letech 1924 -1928 působil v oblastním divadle na Kladně. Poté vystřídal několik scén: po krátkém působení ve Východočeském divadle se stal členem souboru Osvobozeného divadla, ale již pro sezónu 1929-1930 byl angažován v Olomouci, odkud přešel do brněnského Národního divadla (1930). V této době natočil i svůj první film Jménem jeho veličenstva (1928), ve kterém hrál hlavní roli vojáka Kudrny.
Národní divadlo
Nakonec zakotvil po nabídce K. H. +more Hilara v roce 1931 v pražském Národním divadle. Zde působil až do roku 1958, kdy v důsledku těžkého onemocnění musel přestat hrát, členem Národního divadla byl až do své smrti. Zpočátku byl obsazován do epizodních rolí. Průlom nastal v roce 1936, kdy za onemocnělého Eduarda Kohouta převzal titulní roli v Puškinově dramatu Boris Godunov. Za mistrovské ztvárnění této postavy a výkon v dramatu Zač lidský život mu byla v následujícím roce udělena státní cena. Finanční odměnu za tuto cenu věnoval ministerstvu obrany na nákup zbraní v boji proti fašismu.
V letech 1944 až 1945, kdy Národní divadlo kvůli nacistickému zákazu nehrálo, se pokoušel i o vlastní dramatickou tvorbu. Vytvořil dramatické pásmo Hrdinové okamžiku, řadu monologů ze života významných českých herců 19. +more století.
Po skončení války byl jmenován, společně s Jindřichem Honzlem a Karlem Dostálem, do kolektivního vedení Národního divadla. V letech 1946-1953 byl členem vedení činohry ND, nejprve jako náměstek, později jako ředitel. +more Od roku 1953 zde působil jako režisér činohry. Souběžně s tím vytvořil řadu významných herecký rolí. Získal státní cenu za rok 1950 v oboru divadelního a dramatického umění a v roce 1953 mu byl propůjčen čestný titul národní umělec.
Politická angažovanost
Jaroslav Průcha byl přesvědčený komunista a propagátor socialismu. Vzhledem ke svému levicovému smýšlení a své tehdejší politické angažovanosti působil v Národním divadle i jako šéf činohry (v letech 1951 až 1953) a dále také jako hlavní režisér. +more Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. Za svoji politickou činnost byl vyznamenán Řádem Vítězného Února (1949), Řádem práce (1958) a Řádem republiky (1961). Pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Rodinný život
Dne 21. prosince 1928 se v Pardubicích oženil s Amalií Kubicovou (1906-. +more), členkou činohry v Pardubicích, se kterou měl syna Jiřího (* 1. března 1929) , v roce 1949, se však rozvedli. Podruhé se oženil s paní Bělou (1900-1988), což byla matka herečky Jiřiny Petrovické.
Od roku 1958 během nemoci Jaroslav Průcha pracoval na svých vzpomínkách, které však nedokončil. Podle autorova rukopisu byla v roce 1977 vydána kniha s názvem Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu.
Jaroslav Průcha zemřel na srdeční infarkt, který ho postihl při předávání květin na filmové přehlídce uspořádané dne 25. dubna 1963 v kině Světozor u příležitosti jeho 65. +more narozenin.
Charakteristika herectví
Jednalo se o výrazného a dosti typického představitele výrazných charakterních postav, často hrál prosté a moudré chlapíky pocházející z lidu. Zejména ztvárňoval venkovské a dělnické postavy, v nichž kladl důraz na realistickou typizaci a lidskost.
Citát
Dílo
Divadelní režie, výběr
1945 K. M. +more Simonov: Ruští lidé, Stavovské divadlo * 1946 Molière: Šibalství Skapinova, Stavovské divadlo * 1946 Charles Vildrac: Koráb Tenacity , Velká opereta * 1947 Jiří Mucha: U zlatého věku, Stavovské divadlo * 1947 L. M. Leonov: Vpád, Stavovské divadlo * 1949 O. J. Kornijčuk: Makar Dubrava, Tylovo divadlo * 1950 Molière: Lakomec, Tylovo divadlo * 1953 J. K. Tyl: Kutnohorští havíři, Tylovo divadlo (spolurežie Antonín Dvořák) * 1955 Antonín Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, Tylovo divadlo * 1955 L. N. Tolstoj: Není nad vzdělanost, Tylovo divadlo * 1956 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, Tylovo divadlo.
Film
Souběžně s divadelní činností natáčel filmy a pracoval v rozhlase a později také v televizi.
Ve filmu hrál od roku 1928 téměř do smrti. objevil se přibližně v sedmdesáti filmech. +more Významnější příležitost dostal až v roce 1937 ve filmu Hlídač č. 47 v roli traťového hlídače Františka Doušy. Některé role vytvořil v dnes již klasických a divácky úspěšných filmech z třicátých a čtyřicátých let např. Bílá nemoc (1937), Škola základ života (1938), Cech panen Kutnohorských ( 1938), Cesta do hlubin študákovy duše (1939), Městečko na dlani (1942), Muži nestárnou (1942). V poválečných letech hrál hlavně v politicky angažovaných filmech, jako Lavina (1946), Krakatit (1948), Němá barikáda (1949), a další.
* 1951 Milujeme - role: vedoucí internátu Mařec zvaný táta * 1955 Rudá záře nad Kladnem - role: Vaněk * 1958 Občan Brych - role: předseda komunistů Bartoš * 1963 Spanilá jízda - role: Mikeš (poslední role v historickém dramatu)
Ocenění
1937, 1949, 1951 Státní cena * 1948 Cena země České * 1949 Řád 25. +more února * 1953 byl jmenován národním umělcem * 1958 Řád práce ŘP * 1961 Řád republiky ŘR.
Odkazy
Reference
Literatura
Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 67 * B. +more Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 81, 96, 125, 129, 134, 137-8, 140, 145, 153, 156, 161, 172-4, 178, 215, 226, 238-9, 248, 250-3, 257, 260, 290, 294-5, 309, 352, 359, 361-3 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 102-3, 113, 118, 128, 135, 172, 177, 180, 184, 187-9, 210-1, 213, 216, 221, 230-1, 240, 249, 257, 301-3, 305 * Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930-1945, Orbis, Praha, 1966, str. 69, 83, 85, 127-9, 135, 137, 144-6, 155, 173, 175, 178, 204, 217, 225, foto 165, 209, 216, 319, 324, 327, 335, 342, 362, 365, 384, 450, 455, 466, 551, 588, 616, 617 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 252 * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 178, 200, 215, 217-221, 226-9, 248, 252, 274, 299, 301 * František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, 1970, str. 69-75, 106, 130 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 36, 84, 116, 119, 126-9, 146-7, 181, 199, 202, 365, 377, 379, 383, 415 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 20-1, 27, 30, 40, 46, 48, 65, 80-3, 113-4, 116, 159, 204, 208-210, 245-7, 249, 290, 304, 306, 339, 345, 381, 427, 455, 485, 495, * Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 163, 260, 303, 324, 325, 350, 382, 468, 471, 475. * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 72, 125, 142, 212, 222, 231, 235, 450, 455, * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L-Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. . S. 514-518. * Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 104, 137, 227 * Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 114, 233, 251, 254, 352, 390, 412, 433-4 * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 19, 77, 87, 90, 94, 97-8, 107, 150, 167, 205, 234, 330, 413, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 74, 174, 178, 181, 219, 245, 357, 359, 469, 474, 499, 502, 553, 588, 590, 597, 612, 625, 635, 658, 664 * Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883-1963, Orbis, Praha, 1964, str. 41, 74, 76, 78, 80, 82 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 393-4 * Hana Konečná a kol. : Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 221, 262, 266, 317, 323-7, 330, 386, 394-8 * František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 133-4, 290, 350 * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, 2006, str. 17, 44, 235-6, * Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 46, 49-50, 54-5, 57-8, 162-3, 225 * Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. * Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s. , . Blíže in: [http://www. obrys-kmen. cz/index. php. rok=2012&cis=26&tisk=04] * Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 21, 23, 41, 78, 85, 88, 97, 101, 118, 124, 157, 203, 213-5, 218-220, 223, 225, 229, 230, 237-41, 243, 259, 264-6 * Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884-1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 438-442. * Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, 1975, vyd. Divadelní ústav, Praha * Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 46 * Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 37, 180 * * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 67, * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 46, 152, 234, * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 70, 149, 150, 159, * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993, str. 50, 166, 178, 180, 181, 257-8,.
Externí odkazy
[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Jaroslav+Pr%C5%AFcha+1898-1963&type=AllFields&submit=Hledat]Jaroslav Průcha v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * (včetně fotodokumentace) * * * * *.
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Čeští televizní herci Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Herci Národního divadla Kategorie:Herci Národního divadla Brno Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Režiséři Národního divadla Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Nositelé Řádu 25. +more února Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Nositelé Řádu republiky Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Narození 24. dubna Kategorie:Narození 1898 Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Úmrtí 1963 Kategorie:Muži Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda.