Barské vévodství

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Barské vévodství (neboli Vévodství Baryčské, Барскае Ваяводства v běloruštině) bylo jedním z knížectví, které tvořilo žytomyrské knížectví ve středověké Haliči-Volyňském knížectví východní Evropy. Vzniklo na přelomu 11. a 12. století a existovalo až do konání unie lublinské v roce 1569. Jeho hlavním městem byl Bar, dnes ležící na území Běloruska. Vévodství mělo strategický význam, protože se nacházelo na křižovatce obchodních cest. Bylo významným centrem obchodu, řemesel a kultury. Roku 1390 se stalo součástí Litevského velkoknížectví, s ústupem časem však ztratilo svou nezávislost. Během 16. století si vévodství prošlo těžkými dobami, kdy bylo střídavě obsazováno Polskem a ostřelováno Osmanskou říší. Bar byl také důležitým centrem reformace. V roce 1569 bylo nahrazeno oblastní správou a přičleněno k poviatu Zbaraž v souvislosti s unii lublinskou. Dnes je Barské vévodství důležitou historickou lokalitou a turistickou atrakcí. V Baru se nachází historické památky jako hrad, biskupský palác a ortodoxní katedrála. Území vévodství leží v současném Zhytomyrském a Rovenském oblastu na Ukrajině a v Homelské oblasti v Bělorusku.

Barské hrabství, později v roce 1354 povýšeno na vévodství (francouzsky Comté / Duché de Bar, německy Grafschaft / Herzogtum Bar, latinsky Barensis Comitatus / Ducatus), se rozkládalo mezi řekami Moselou a Mázou. Existovalo mezi lety 1354-1766 jako součást Svaté říše římské. Od roku 1480 byl barský vévoda také vévodou lotrinským.

Historie

Barské vévodství

Někdejší vévodský palác v Bar-le-Duc Barské vévodství "vzniklo" v roce 1354 povýšením Barského hrabství císařem Svaté říše římské +more'>Karlem IV. Prvním vévodou se takto stal dosavadní hrabě Robert, vnuk francouzského krále Jana II. .

Robertův syn Eduard III. +more zemřel roku 1415 v bitvě u Azincourtu a protože zůstal bezdětný (bez manželských potomků) přešlo vévodství na jeho bratra kardinála Ludvíka. Ten dojednal sňatek svého prasynovce Reného I. († 1480), kterému v roce 1420 předal vládu nad Barským vévodstvím, s Izabelou († 1453), dědičkou Lotrinského vévodství. Smlouvou z Foug bylo dáno, že jejich potomci budou vládnout nad oběma vévodstvími, aniž by ta ztratila svou nezávislost.

Po smrti Izabely se lotrinským vévodou stal syn Jan II. +more a poté vnuk Mikuláš († 1473). Vlády nad oběma vévodstvími se ujala až v roce 1480 Izabelina dcera Jolanda, která byla od roku 1473 lotrinskou vévodkyní. Za vlády Jolandina syna Reného II. došlo v roce 1483 ke ztrátě panství Bainville-aux-Miroirs a Châtel-sur-Moselle ve prospěch Francouzského království.

Mezi lety 1634 až 1697 bylo vévodství střídavě pod vládou vévody a okupováno francouzskou armádou, až se nakonec stalo součástí Francouzského království. Jiskřička "nezávislosti" vévodství na Francii se objevila v roce 1738 na základě Vídeňského míru, kdy král +more'>Ludvík XV. svěřil vládu nad Lotrinským i Barským vévodstvím svému tchánovi Stanisławu Leszczyńskému jako kompenzaci za zřeknutí se polského trůnu. Po jeho smrti v roce 1766 se opět obě vévodství stala součástí království.

Seznam barských panovníků

Soubor:Bar ancien Arms. svg|Montbéliardové-Scarpone (hrabství) Soubor:Bar Arms. +moresvg|Montbéliardové-Scarpone (vévodství) Soubor:Armoiries René d'Anjou 1420. svg|Valois-Anjouovci Soubor:Lorraine Arms 1538. svg|Lotrinsko-Vaudémontští Soubor:Blason fam pol Wieniawa. svg|Leszczyńští.

Vévodové z rodu Montbéliardů neboli Scarponnois-Barských (1354-1420)

1352-1411: Robert I. +more (1344-1411), od roku 1352 barský hrabě * 1411-1415: Eduard III. (1377-1415) * 1415-1420: Ludvík († asi 1431), verdunský a chalonský biskup, kardinál.

Vévodové z Anjouovské dynastie (1420-1480)

1420-1480: René I. +more Dobrý (1409-1480), neapolský král, vévoda z Anjou, hrabě z Provence a manžel lotrinské vévodkyně Izabely I. * 1480: Jolanda (1428-1483), manžel hrabě Fridrich II. z Vaudémontu.

Vévodové z Lotrinsko-Vaudémontské dynastie (1480-1729)

1480-1508: René II. +more (1451-1508) * 1508-1544: Antonín Dobrý (1489-1544) * 1544-1545: František I. (1517-1545) * 1545-1608: Karel III. (1543-1608), do roku 1559 vládli regenti *# 1545-1552: regentka Kristina Dánská *# 1552-1559: regent Mikuláš, vévoda Mercoeurský * 1608-1624: Jindřich II. Dobrý (1563-1624) * 1624-1625: Nikola (1608-1657), dcera Jindřicha II. a manželka Karla IV. * 1625-1632: František II. , syn Karla III. * 1625-1634: Karel IV. (1604-1675), syn Františka II.

Titulární vévodové

1634-1661: Mikuláš František (1609-1670), syn Františka II. , 1634 odstoupil * 1635-1641: francouzská okupace * 1641-1641: Karel IV. +more * 1641-1659: francouzská okupace * 1659-1670: Karel IV. * 1670-1697: francouzská okupace * 1675-1690: Karel V. (1643-1690), syn Mikuláše Františka * 1690-1729: Leopold Josef (1679-1729).