Bavorská lidová strana
Author
Albert FloresBavorská lidová strana (německy: Bayerische Volkspartei; BVP) byla německá politická strana v období Výmarské republiky. Vznikla odštěpením bavorské větve katolického Centra od většinové strany. BVP byla v porovnání s Centrem více konzervativní, pravicová, podporující monarchii. V bavorské zemské sněmu se stala nejsilnější pravicovou silou a tvořila všechny meziválečné zemské vlády. Po nástupu nacistů k moci byla rozpuštěna a na její ideologický odkaz po válce navázala Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU).
Ideologie
Hlavní ideou strany byla federalizace státu a předání pravomocí z centrální vlády v Berlíně na zemské sněmy. Cílem bylo vytvoření německé konfederace, kde by Bavorsko získalo zpět svoji státnost a privilegia z dob císařství. +more BVP byla křesťanskou klerikální stranou, která se mohla těšit z podpory katolické církve. Sama se stavěla proti protestantskému severu Německa a varovala před pruskou nadvládou. Z počátku se orientovala monarchisticky a odmítala republikánské zřízení. Po roce 1923 od protirepublikánských názorů ustoupila, ale i nadále byla konzervativnější a více pravicová než katolické Centrum. BVP podporovala vznik buržoazně-konzervativních vlád bez účasti sociálních demokratů.
Historie
Vznik
Volební plakát BVP z roku 1919 Počátky BVP se datují v roce 1869, kdy vznikla Bavorská vlastenecká strana. +more V roce 1887 došlo k jejímu sloučení v katolickým Centrem a strana vystupovala jako jeho bavorské křídlo. Po porážce Německa v první světové válce a následnému kolapsu monarchie v listopadu 1918 došlo k výraznému napětí mezi vedením Centra a bavorskou větví. Celostátní předsednictví strany aktivně podporovalo vznik republiky a chtělo se podílet na republikánském a demokratickém směřování země. Konzervativní Bavoři se ale ve odmítali smířit se sesazením Wittelsbachů z trůnu a s centralistickými tendencemi na úkor kompetencí jednotlivých německých států. Nakonec založili Georg Heim a Sebastian Schlittenbauer novou stranu zvanou Bavorská lidová strana 12. listopadu 1918 v Řeznu.
Poválečný chaos 1918-1923
První poválečné volby do bavorského zemského sněmu v lednu 1919 BVP vyhrála s 35,0 % hlasů, a porazila tak své největší konkurenty ze sociální demokracie o 2 % body. Nedokázala ale zklidnit revoluční nálady v zemi. +more Levicoví radikálové provedli v Mnichově převrat a vyhlásili podle vzoru sovětského Ruska Bavorskou republiku rad. Diktatura proletariátu neměla dlouhého trvání a brzy byla krvavě potlačena pomocí jednotek Freikorps. Bavoři si ale zapamatovali znárodňování soukromého majetku, omezení svobody, cenzuru a celkový chaos a zkázu, kterou sebou levicoví vůdci přinesli. Místní politickou scénou zazněly požadavky na vládu pevné ruky, která by ukončila chaos. Silně pravicové nálady bavorského voličstva zůstaly po trpkých zkušenostech s vládou proletariátu po celou dobu existence Výmarské republiky.
V březnu 1920 se stal s podporou BVP bavorským premiérem Gustav Ritter von Kahr, který dal místní politice ostře pravicový směr. Bavorsko se stalo státem ve státě, na který berlínská vláda měla pouze omezený vliv. +more Radikálně pravicové skupiny našly v Bavorsku zázemí a mohly odtud plánovat akce proti republice. Situace vygradovala vraždou významných politiků Matthiase Erzbergera (srpen 1921) a Walthera Rathenaua (červen 1922) organizací Consul operující z Mnichova. Zlom v politice bavorských konzervativců přišel až s neúspěšným Hitlerovým Pivním pučem v listopadu 1923. Většina členů si uvědomila, že okamžitá změna politických poměrů není možná bez velkého krveprolití a aktivně se začala podílet na budování republiky.
Jako vládní strana 1923-1932
Poprvé se zapojila do celoněmecké vlády na konci roku 1922, kdy Karl Stingl zasedl na pozici ministra pošt v poloúřednickém kabinetu Wilhelma Cuna. Zlom znamenalo nanominování Ericha Emmingera na post ministra spravedlnosti ve vládě kancléře Marxe v listopadu 1923. +more Kancléř Marx dokázal najít společnou řeč s bavorským ministerským předsedou Knillingem. Extrémisté Gustav von Kahr a Otto von Lossow byli následně odvoláni a Bavorsko přestalo rebelovat proti centrální vládě. Bavorští konzervativci se účastnili všech vládních kabinetů až do roku 1932 a nepřetržitě drželi ministerstvo pošt (Karl Stingl v letech 1922-27 a Georg Schätzel v rozmezí 1927-32). K usmíření mezi Centrem a BVP došlo v roce 1927 a obě strany začaly aktivně spolupracovat a stavět společné kandidátky. V bavorském zemském sněmu si BVP držela preference mezi 31,6 a 39,4 % a všechny volby vyhrála.
Zánik strany
Výrazné volební zisky nacistů v 30. letech stranu nijak neovlivnily, jelikož disponovala venkovský katolickým voličstvem s pevnými vazbami na region. +more Dokonce ještě v roce 1932 se podařilo BVP nacisty v zemských volbách těsně porazit. Na druhou stranu někteří bavorští konzervativci podporovali vstup nacistických představitelů do centrální vlády. Po sválení zmocňovacího zákona v březnu 1933 musela být bavorská vláda násilně rozehnána. Strana se sama rozpustila 4. července 1933.
Poválečný vývoj
Za pokračovatele politiky BVP se dají považovat Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) a Strana Bavorska (BP). Nejedná se ale o nepřímé nástupce, jelikož CSU byla založena částečně bavorskými nacionalisty z DNVP, částečně členy Bavorského rolnického svazu, členy BVP a dalšími liberálními politiky. +more Strana Bavorska zase vznikla sloučením konzervativnějších částí BVP a rolnického svazu.
Nejznámější osobnosti strany
Mezi nejznámější představitele BVP se řadí Erich Emminger (ministr vnitra v letech 1923-24), Heinrich Held (ministerský předseda Bavorska 1924-33), Franz von Epp (generál Wehrmachtu), Alfons Goppel (pozdější ministerský předseda Bavorska za CSU 1962-78) a Karl Scharnagl (starosta Mnichova 1925-33 a následně 1945-48).
Volební výsledky a zastoupení v zákonodárných sborech
Volební výsledky strany do Říšského sněmu.
Volby | Celkové hlasy | Procenta | Získaná křesla | +/- |
---|---|---|---|---|
1920 | 1 238 604 (7. +more) | 4,2 % | 20 / 459 | nová strana |
1924 (V. ) | 946 648 (8. ) | 3,2 % | 16 / 472 | -4 |
1924 (XII. ) | 1 134 035 (7. ) | 3,7 % | 19 / 493 | +3 |
1928 | 945 644 (8. ) | 3,1 % | 17 / 491 | -2 |
1930 | 1 058 637 (10. ) | 3,0 % | 19 / 577 | +2 |
1932 (VII. ) | 1 192 684 (6. ) | 3,2 % | 22 / 608 | +3 |
1932 (XI. ) | 1 094 597 (6. ) | 3,1 % | 20 / 584 | -2 |
1933 (III. ) | 1 073 552 (6. ) | 2,7 % | 19 / 647 | -1 |
Externí odkazy
[url=http://www. cojeco. +morecz/index. php. detail=1&s_lang=2&id_desc=8069&title=Bavorsk%E1%20lidov%E1%20strana]Bavorská lidová strana na stránkách CoJeCo. cz[/url] * [url=http://encyklopedie. vseved. cz/Bavorsk%C3%A1+lidov%C3%A1+strana]Bavorská lidová strana na stránkách Vševěd. cz[/url].
Kategorie:Zaniklé politické strany v Německu Kategorie:Politické strany založené roku 1918 Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1933 Kategorie:Nacionalistické strany v Evropě