Bavorský geograf

Technology

12 hours ago

Author

Bavorský geograf (latinsky Geographus Bavarus) je konvenční jméno, dané Janem Potockým roku 1796 autorovi anonymního středověkého dokumentu Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii ("Popis měst a míst na severní straně Dunaje"). Henryk Łowmiański prokázal, že seznam se skládá ze dvou částí, které mohou být datovány do různých období a přičteny různým autorům. (pozdější text začíná větou Isti sunt qui iuxta istorum fines resident.)

Stručný dokument byl objeven roku 1772 v Bavorské státní knihovně v Mnichově Louisem-Gabrielem Du Buat-Nançay, velvyslancem Ludvíka XV. +more u saského dvora. Wittelsbachové jej získali společně se sbírkou starožitníka Hermanna Schädela (1410-85) v roce 1571. O dokument se ve velké míře zajímalo dějepisci počátku 19. století, především Nikolaj Karamzin a Joachim Lelewel.

Dokument obsahuje seznam kmenů na východě střední Evropy, mezi Labem, Dunajem, Volhou a Černým mořem. Jedná se z větší části o slovanské kmeny. +more Obsahuje také informace o počtu civitates (měst, hradů a hradišť) ovládaných jednotlivým kmeny. Výklad tohoto pramene není jednoznačný, neboť je velmi nesnadné identifikovat latinské názvy kmenů. Kromě toho jejich sídla žádným způsobem nelokalizuje.

Původ dokumentů je sporný. První badatelé ho kladli do Řezna či Salcburku, dnes jej kladou spíše do švábského kláštera Reichenau. +more Podle jedné z hypotéz byl seznam sestaven sv. Metodějem, který v klášteře v 70. letech nejspíše v Reichenau pobýval, a mohl být spojen s jeho misií ve slovanských zemích. Jiným možným autorem je klášterní knihovník Reginbertinus, který působil nejspíše v 30. až 50. letech 9. století. Podle jiné teorie vznikl v první polovině 9. století ve Fuldě na popud východofranského krále Ludvíka Němce a kolem roku 845 do něj přibyly doplňky v klášteře sv. Jimrama v Řezně.

Text Descriptia

originální

* český překlad

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Henryk Łowmiański, O pochodzeniu Geografa bawarskiego, Roczniki Historyczne, R. 20, 1955, s. +more 9-58; reed: w: Studia nad dziejami Słowiańszczyzny, Polski i Rusi w wiekach średnich, Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu im. Dama Mickiewicza, Poznań 1986, s. 104-150, * Henryk Łowmiański, O identyfikacji nazw Geografa bawarskiego, Studia Źródłoznawcze, t. III: 1958, s. 1-22; reed: w: Studia nad dziejami Słowiańszczyzny, Polski i Rusi w wiekach średnich, Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu im. Dama Mickiewicza, Poznań 1986, s. 151-181, * Jerzy Nalepa, O nowszym ujęciu problematyki plemion słowiańskich u „Geografa Bawarskiego“. Uwagi krytyczne, Slavia Occidentalis, T. 60 (2003), s. 9-63. * Le comte du Buat, Histoire ancienne des peuples de l'Europe, T. 11. Paris 1772 * J. Potocki, Fragments historiques et geographiques sur la Scythie, Sarmatie, et les Slaves, Brunsvic 1796 * Joachim Lelewel, Winulska Sławiańszczyzna z Geografa bawarskiego, Tygodnik Wileński, nr 47, z dn. 8 października 1816, s. 333, i w następnych numerach 48-50 * Joachim Lelewel, Geographe du Moyen Age III, Bruxelles 1852, s. 21-45 * V. von Keltsch, Der bairische Geograph, Alpreussische Monatsschr. , 23 (1886), s. 507 n. * A. Králiček, Der s. g. bairische Geograph und Mahren, Zeitschr d. Vereins f. die Geschichte Mahrens u. Schlesiens II (1898), s. 216-235, 340-360 * S. Zakrzewski, Opis grodów i terytoriów z północnej strony Dunaju czyli tzw. Geograf bawarski, Lwów 1917 * E. Kucharski, Polska w zapisce karolińskiej zwanej niewłaściwie „Geografem bawarskim“, [w:] Pamiętnik IV powszechnego Zjazdu historyków polskich, t. I, Lwów 1925, sekcja II, s. 111; * E. Kucharski, Zapiska karolińska zwana niewłaściwie „Geografem bawarskim“, Sprawozdania Tow. Nauk. we Lwowie, t. V (1925), s. 81-86 * W. Fritze, Die Datierung des Geographus Bavarus, Zschr f. Slavische Philologie, 21, Heft 2 (1952), s. 326-242 * Gerhard Billig, Zur Rekonstruktion der ältesten slawischen Burgbezirke im obersächsisch-meißnischen Raum auf der Grundlage des Bayerischen Geographen, Neues Archiv für sächsische Geschichte 66 (1995), s. 27-67 * - český překlad Descriptia.