Fulda

Fulda je starobylé a významné německé město, deváté největší město v Hesensku, sídlo římskokatolické diecéze a tradiční církevní metropole. Městem protéká stejnojmenná řeka.

Geografie

Sousední obce: Petersberg, Künzell, Eichenzell, Großenlüder, Hünfeld, Neuhof a Schlitz.

Historie

Při antických římských silnicích Via Regia a Antsantvia měli již v 6. století dvůr franští králové rodu Merovejské dynastie, který kolem roku 700 vyvrátili při svém vpádu Sasové. +more Na výzvu papeže Řehoře II. sem přišel křesťanský misionář Svatý Bonifác . Jeho žák, benediktinský mnich Sturmius sem přivedl mnichy z Hersfeldu a roku 744 založili benediktinský klášter, jehož prvním opatem byl právě Sturmius. Klášter se za císaře Karla Velikého stal významným centrem vzdělání a písemnictví. Byly zde sepsány Fuldské anály. Roku 1019 císař Jindřich II. Fuldě udělil právo trhů, cla a ražby mincí. Roku 1114 byla Fulda prohlášena městem. Za knížete-opata Jindřicha V. z Diez-Weilnau (1288-1313) byl v letech 1294 až 1312 postaven opatský hrad. V 17. století byl po úpravách za knížete-opata Johanna Friedricha von Schwalbach přestavěn na současný barokní palác.

K prvním větším sporům mezi městem a klášterem došlo za zmíněného opata Jindřicha V. (před rokem 1320), který dal postavit druhý hrad mimo klášter. +more Měšťané za pomoci vrchního fojta, hraběte Johanna von Ziegenhain vpadli do obou opatských hradů a vyplenili je. Císař Ludvík Bavor pak vůdce měšťanů dal popravit a škody musely být napraveny přestavbou hradu. Další napětí mezi městem a klášterem propuklo v období reformace, ve středoněmeckém selském povstání, kdy se měšťané spojili se sedláky a vytáhli proti císařskému klášteru o Velikonocích 1525. Povstání bylo v květnu téhož roku potlačeno armádou hesenského landkraběte Filipa I. Dále město patřilo až do roku 1803 k hesenskému knížectví. Po jeho zrušení se na krátko stalo hlavním městem malého knížectví Nassau-Orange-Fulda pod vládou budoucího nizozemského krále Viléma I. a v roce 1806 přešlo pod francouzskou nadvládu do velkovévodství Berg, v roce 1810 do Frankfurtského velkovévodství, 1815 do Hesenského kurfiřtství a 1866 do Pruského království, s nímž se v roce 1871 stalo součástí Německé říše.

Ekonomika

Město má od konce 19. století průmyslovou tradici. +more V roce 1900 zde byla založena firma na pneumatiky FULDA. V roce 1948 založil Moritz Kurt Juchheim společnost M. K. JUCHHEIM, známou pod jménem Jumo, na výrobu skleněných a skleněných kontaktních teploměrů. V současnosti působí několik průmyslových závodů: největší Fulda Reifen vyrábí komponenty do železničních vagónů a vozů, menší jsou závody strojírenské, elektrotechnické, textilní, gumárenské a chemické. Významný podíl má turistický ruch.

Politika

V katolicky orientované Fuldě byla v období druhého císařství a během Výmarské republiky vedoucí stranou strana Zentrum. Po válce se zde nejsilněji etablovala strana CDU. +more Nejznámějším poválečným politikem Fuldy je Alfred Dregger, který byl starostou Fuldy 24 let a 26 let poslancem v Německém spolkovém sněmu. Magistrát má 11 radních, z toho připadá 7 křesel straně CDU, 3 křesla straně SPD a 1 křeslo straně Spojenectví 90/Zelení.

Starostové města Fuldy

Památky

Kostel sv. Michaela - původem předrománský, situovaný na opevněném návrší Michaelsburg * Klášter benediktinů Michaelsberg, raně středověkého původu, nynější stavby z let 1758-1765 * Dóm sv. +more Salvátora (Krista Spasitele) a sv. Šebestiána, bývalý opatský kostel benediktinů, má předrománské základy a kryptu, hrob sv. Bonifáce je umístěn v menze hlavního oltáře; dvouvěžovou trojlodní barokní stavbu s kupolí v křížení projektoval Johann Dientzenhofer pro biskupa Adalberta von Schleiffras * Klášter benediktinek Santa Maria, Frauenberg, raně barokní, založen roku 1623 * Farní kostel sv. Blažeje (St. Blasiuskirche) * Kostel sv. Ondřeje (St. Andreaskirche) * bývalý zámek Johannesberg - počátkem 14. století vznikla tvrz, trojkřídlou barokní budovu biskupské rezidence upravil Johann Dientzenhofer a dal si ji vystavět biskup Adalbert von Schleiffras * stará radnice - hrázděná stavba, zděná část z roku 1513.

Muzea

Ve městě jsou dvě desítky muzeí. K nejvýznamnějším patří sbírky diecézního muzea.

Školství

Město má 1200 letou tradici kultury a vzdělání. U zrodu první klášterní školy s klášterní knihovnou benediktinů stál Rabanus Maurus, který zde napsal svou encyklopedii. +more První univerzitu roku 1734 založil Adolf von Dalberg. Školskou reformu provedl roku 1775 biskup Heinrich von Bibra. V současnosti nese univerzita titul Hochschule, je spojena se Zemskou hesenskou knihovnou; tradičně vyniká její teologická fakulta a kněžský seminář.

Slavnosti

Karneval karnevalů

Doprava

Fulda leží na trase vysokorychlostní železniční trati Würzburg - Hannover a zastavují zde vlaky ICE. V blízkosti města je křižovatka dálnice A7 s dálnicí A66.

Osobnosti

Svatý Bonifác - misionář * Johannes Sturm humanista * hudební skupina Edguy

Partnerská města

Související články

Diecéze Fulda

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20070927120811/http://www.fulda-online.de/inhaltsseiten/schulen_bildung/stadtarchiv/]Městský archiv Fulda[/url]

Kategorie:Města v Hesensku Kategorie:Univerzitní města