Cesko.wiki Bačetín
Author
Albert FloresBačetín je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Žije zde obyvatel. Obec leží v podhůří Orlických hor, 5 km od pověřeného města Dobrušky a asi 20 km od státní hranice s Polskem.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458, vesnice je ale mnohem starší. Až do roku 1420 náležel Bačetín spolu se Sudínem k cisterciáckému klášteru „Svaté pole“, (dnešní Klášter nad Dědinou), který byl založen v roce 1149 za krále +more'>Vladislava I. Mniši kolonizovali tehdy rozsáhlé území na úpatí Orlických hor. V roce 1420 byl klášter husitskými vojsky zničen, a tím byly zničeny všechny dokumenty o kolonizaci zdejší oblasti.
V době pobělohorské v roce 1628 se obyvatelé Bačetína aktivně účastnili selského povstání za náboženské svobody, po krvavé porážce povstání byla obec potrestána. V zemských písemnostech je i zmínka, že v roce 1634 táhli přes obec Bačetín s vojevůdcem Bauerem Švédové. +more Usadili se v Dobrušce a v celém okolí potom drancovali a loupili. Bačetínští občané nato zasypali studnu v horní části obce, zvanou „Bezednice“, z obavy, aby se zde švédští koňáci neusadili. V roce 1813 při válečném tažení tří císařů proti Napoleonovi táhli přes Bačetín i Rusové. Poslední tažení vojsk přes Bačetín bylo v roce 1866 ve válce prusko-rakouské, kdy bylo vojsko ubytováno ve staveních až po 30 lidech.
Bačetín je od nepaměti převážně obcí zemědělskou, jejíž výměru obhospodařovali do roku 1957 místní soukromí zemědělci. Po tzv. +more socializaci v roce 1958 se obhospodařování ujaly dva zemědělské podniky, a to Státní statek Sedloňov a místní Jednotné zemědělské družstvo.
Obyvatelstvo
K obci patří od roku 1960 osada Sudín s cca 60 obyvateli. Celkem žije v Bačetíně 390 obyvatel ve 101 domech, kromě toho je v obci 25 rekreačních chalup.
Exulanti
Bačetín byl protireformačními zásahy katolické církve oslaben. Z opočenského panství z osad: Bačetín, Slavětín, Králova Lhota, Opočno, Jílovice, Nepasice, Blešno, Černilov, Meziříčí, Šestajovice, Třebechovice a Rychnov nad Kněžnou prchaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou pruského vojska. +more V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, při jezuitských metodách rekatolizace (mimo jiné i působením Antonína Koniáše), při povinné docházce na katolické bohoslužby, při odpírání souhlasů ke sňatkům či zákazům pohřbů nekatolíků, při hrozbách vězením a hlavně ze strachu, že opustí-li víru svou předků, nebudou spaseni, odcházeli do exilu. V roce 1742 z Bačetína uprchl Jiří Hejzral (Hejzlar, Haisler) s dětmi Václavem (21 let), Janem (19 let), Rozinou (16 let), Alžbětou (13 let), Josefem (10 let) a Marií (kojenec). Ještě větší byla rodina uprchlého Jana Švorce (*1703 Bačetín). Po odchodu z Münsterbergu v pruském Slezsku patřily tyto rodiny mezi zakladatele obce Husinec. Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Potomci exulantů z Opočenska žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (odkud byli repatriovánai i někteří potomci Hejzlarovi). Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje Exulant (spolek), podrobně tuto historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková. Další zdroje informací jsou v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov) nebo ve Státním oblastní archivu v Hradci Králové.
Doprava
Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 309, která vede z Bohuslavic do Deštného v Orlických horách. +more V centru obce mezi obecním úřadem a mateřskou školou se nachází autobusová zastávka se zděným přístřeškem pro jeden směr (uvnitř s knihovničkou) a plechovým pro druhý; před zděným přístřeškem se nachází hodiny umístěné na sloupu. Oba přístřešky jsou propojeny přechodem pro chodce. Kromě této zastávky se na okrajích obce nacházejí další tři.
Části obce
Bačetín * Sudín
Prapor a znak Bačetína
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.
Obec Bačetín používala v dřívějších dobách pečetní znamení místních částí obce. Ty také byly využity při tvorbě návrhu obecního znaku. +more Kůň a radlice (zjednodušený pluh) byly použity pro Bačetín, Sudín ve znaku připomínají slunce a hvězdy.
Významné osobnosti
Celestin Matějů (1880-1959), akademický malíř
Galerie
Bačetín, municipal office. jpg|Obecní úřad Bačetín, kindergarten. +morejpg|Mateřská škola Bačetín, tenement house. jpg|Bytovky Bačetín, bus stop. jpg|Autobusová zastávka Bačetín, house No 67. jpg|Stavení čp. 67 Bačetín, house No 16. jpg|Stavení čp. 16 Bačetín, Sudín, chapel. jpg|Kaple v Sudíně Road to Sudín. jpg|Cesta.
Reference
Literatura autorky Edity Štěříkové
Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. +more století v pruském Slezsku, 2001 * Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 * Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 * Stručně o pobělohorských exulantech, 2004 * Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010.