Bažant bělochvostý

Bažant bělochvostý (Lophura bulweri) je druh bažanta, který je endemický jihoasijskému ostrovu Borneo. Samec bažanta bělochvostého má výrazný dlouhý bílý ocas a sytě modré laloky na hlavě.

Systematika

Druh poprvé popsal Richard Bowdler Sharpe v roce 1874. Bažant bělochvostý je řazen do rodu asijských bažantů Lophura. +more Netvoří žádné poddruhy.

Soubor:BirdsAsiaJohnGoVIIGoul 0056. jpg|Ilustrace samice (vlevo) a samce (John Gould, mezi lety 1850-1883) File:White-tailed Wattled Pheasant by George Edward Lodge. +morepng|Malba samice (vlevo) a samce (George Edward Lodge, 1921) File:LobiophasisBulweriSmit. jpg|Samice (v popředí) a samec (Joseph Smit, 1876) File:BirdsAsiaJohnGoVIIGoul 0060. jpg|Samec (John Gould, mezi 1850-1883).

Popis

Samec bažanta bělochvostého

Jedná se o nepřehlédnutelný druh bažanta s výrazným ocasním peřím a modrými laloky na hlavně. Zobák je černý se světlým koncem, nohy i duhovky jsou karmínové. +more Samcova hruď a krk jsou kaštanově červené, zbytek těla kromě ocasu je černý. Jednotlivá pera jsou zakončena modrým lemem. Ruční letky jsou hnědé, loketní letky černé. 30-32 ocasních krovek je čistě bílých. 7 vnějších párů ocasních krovek má prodloužená brka, takže trčí z krovek jako ostny. Dalších 8-9 párů ocasních krovek je dalece prodlouženo do velkého sněhově zbarveného vějíře. Z tváře samce vyrůstají směrem dolů i dozadu dlouhé sytě modré laloky. Délka samců se pohybuje mezi 77-80 cm, ocas je dlouhý kolem 45 cm, váha je v rozmezí 1,5-1,8 kg.

Samice má převážně kaštanové opeření s jemným černým pruhováním. Spodina je o něco světlejší, nejsvětlejší je na hrdle. +more Kaštanový ocas samice má 13 párů rovných, jen o něco prodloužených ocasních krovek. Na neopeřených tvářích prosvítá modrá kůže. Délka samice je kolem 55 cm, její ocas je dlouhý kolem 18 cm a váha se pohybuje kolem 1 kg.

Rozšíření a populace

Bažant bělochvostý je endemický k Borneu. Vyhledává svahy montánních pralesů od 500-1200 m n. +more m. , případně až do 1500 m n. m. Občas se vyskytuje i v nižších polohách do 150 m n. m. Jeho výskyt je spojován s toky řek, u kterých se krmí. Vyskytuje se hlavně ve středních částech ostrova. Hrubý odhad populace je o 3500-15 000 jedinců.

Biologie

O biologii druhu je známo jen minimum informací. Vydává hlasitý, výrazný skřehotavý zvuk. +more Kontaktní volání představuje kovově zvučné kók kók. Živí se hmyzem a červy, které sbírá v okolí řek, kam dvakrát denně sestupuje z vyšších poloh. Je možné, že hnízdění druhu je navázáno na dostupnost potravy (úrodu ovoce, žírné roky). Během hnízdění samci předvádí samicím své nápadné, plně rozevřené sněhové ocasy a jejich laloky se naplní krví. Snůška tvoří patrně 2 či více růžově krémových vajec. Inkubace v zajetí trvá 24-25 dní.

Ohrožení

Hlavní hrozbu druhu představuje ztráta přirozeného prostředí následkem kácení pralesů za účelem získání zemědělské a farmářské půdy, dále fragmentace krajiny a lesní požáry. Místně jsou bažanti bělochvostí i loveni. +more Následkem těchto faktorů je populace bažantů bělochvostých na ústupu. Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako zranitelný. Bažanti bělochvostí se chovají v zajetí, avšak typicky v jediném páru a vyvedení mláďat v chovných zařízeních je zatím spíše vzácností.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Bažanti Kategorie:Ptáci Orientální oblasti Kategorie:Endemity Bornea