Červ

potemníka moučného Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

Vermes

Klasifikace živočišných druhů dle C. +more Linného (1735). Vermes jsou VI. třídou Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě většiny skupin členovců; tehdy tedy ještě obsahoval i žahavce, měkkýše a dokonce některé obratlovce, jako sliznatky, a řasy (ruduchy, váleče).

Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány omylem zařazené neživočišné organismy, zbývající strunatci, a postupně i celé nově samostatnělé kmeny, jako měkkýši; v 19. století např. +more Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu a některé další členovce (ne všechny, ponechal např. některé klanonožce). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

V dnešním systému spadají zástupci bývalých červů (Vermes přibližně ve vymezení Lamarcka, po vyloučení měkkýšů a celých členovců, a po doplnění dalších skupin objevených cca do začátku 20. století) do kmenů: * břichobrvky (Gastrotricha) * čelistovky (Gnathostomulida) * hlavatci (Priapulida) * hlístice (Nematoda) * chapadlovky (Phoronida) * kroužkovci (Annelida) v současném vymezení, které Lamarck z červů nevyčlenil (včetně lilijicovců (Myzostomida), rypohlavců (Echiura), sumýšovců (Sipunculida) a vláknonošců (Pogonophora)) * mechovci (Bryozoa) * pásnice (Nemertini = Nemertea) * ploštěnci (Platyhelminthes) * ploutvenky (Chaetognatha) * polostrunatci (Hemichordata) * praploštěnci (Acoelomorpha) * rypečky (Kinorhyncha) * strunovci (Nematomorpha) * vrtejši (Acanthocephala).

Vedle toho se ustálil užší smysl:

Helminthes

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) Pojem červi (Helminthes) se ustálil pro červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. +more V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii, viz např. helmintóza.

Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes) nebo hlístice (Nematoda) nebo vrtejši (Acanthocephala). Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. +more Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).

Pojem „parazitičtí červi“ se již neužívá; je nahrazen termínem „parazitičtí helminti“.

Poznámky

Odkazy

Reference

Literatura

HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie. +more“ Plzeň, 2012. 107 s. 13 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie. * VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články

Červivost ovoce - červivost jablek způsobují nejčastěji larvy motýla obaleče jablečného, červivost třešní larvy „mouchy“ vrtule třešňové. * Larva * Helmintózy ptáků * Plicní červivost

Externí odkazy

Kategorie:Parazitologie Kategorie:Živočichové