Cesko.wiki Pijavice
Author
Albert Florespijavka lékařská Hirudo medicinalis Pijavice (Hirudinea) jsou kroužkovci blízce příbuzní máloštětinatcům. Je známo asi 300 druhů.
Potrava
Tři čtvrtiny druhů jsou hematofágní parazité, živí se krví obratlovců. Menšina druhů se živí dravě a loví jiné bezobratlé. +more Pijavice žijí převážně ve sladkých vodách, ale i v mořích, ve vlhkých tropech se vyskytují i suchozemské pijavice. Pohybují se tzv. píďalkovitým pohybem, nebo plaváním. Pijavice mají také schopnost regenerace, ta je však ve srovnání se žížalou obecnou podstatně menší.
Stavba těla
Dosahují rozměrů od méně než 1 cm až po 30 cm, a to samozřejmě v závislosti na druhu. Tělo pijavice se skládá z 33 segmentů. +more Vnější segmentace ale neodpovídá té vnitřní, na jeden pravý segment s vnitřními orgány připadá 5-7 vnějších segmentů (heteronomní segmentace). Stejně jako máloštětinatci vytvářejí opasek, u většiny druhů ale scházejí štětinky.
Tělo mají oválné, na obou koncích opatřené přísavkami, větší přední a menší zadní. Zadní přísavka slouží pouze k přichycování. +more Přední je součástí trávicího ústrojí, skládá se z chitinové čelisti a hltanu, kde ústí žlázy vylučující hirudin (enzym, který zabraňuje srážení krve). U hematofágních druhů se druhotně rozvětvila trávicí soustava do několika výběžků, v nichž se po nasátí ukládá větší množství krve. Pijavice dýchají celým povrchem těla, cévní soustava je uzavřená. Vylučovací soustavu tvoří metanefridie.
Rozmnožování
Pijavice jsou hermafrodité, mají samičí i samčí pohlavní orgány. K přenosu spermatu dochází při kopulaci. +more Pijavice, stejně jako například žížaly, shromažďují oplozená vajíčka v opasku. Z opasku jsou poté vajíčka uvolněna v kokonu. Kokony vodních pijavic se nacházejí na vodních rostlinách a kamenech. Noví jedinci se vyvíjejí přímým vývojem.
Systém
V souvislosti s rozvojem genetických přístupů samozřejmě bylo zjištěno množství nových poznatků o fylogenezi pijavic. Pijavice jsou blízcí příbuzní skupin Acanthobdellida a Branchiobdellida; společně s pijavicemi tvoří monofyletickou skupinu. +more Zdá se, že pijavice a jejich uvedení příbuzní jsou sesterskou větví žížalic (Lumbriculidae), což mimo jiné znamená, že by máloštětinatci („Oligochaeta“) v dnešním pojetí nebyli přirozený taxon (pijavice by měly být řazeny dovnitř této skupiny máloštětinatců).
Pijavice žijící v Česku
V Česku žije celkem 19 druhů pijavic. Příkladem u nás žijících druhů jsou: * pijavka koňská - žije v rybnících, živí se různými vodními živočichy, především hmyzem a měkkýši * pijavka bahenní (hltanovka bahenní) - je velmi hojná pod kameny i ve znečištěných vodách. +more Vysává drobné vodní živočichy a přenáší parazity * chobotnatka rybí (pijavka rybí) - je asi 4 cm dlouhá s velkou zadní přísavkou. Saje krev na rybách (především kaprovitých), a přenáší i různé krevní cizopasníky * pijavka lékařská - živí se krví, využívala se k lékařským účelům. V Česku je vzácná, několik lokalit se nalézá na jižní Moravě, v jižních Čechách a v Polabí. Hojně je rozšířená ve Francii.