Hermafrodit
Author
Albert FloresHermafrodit je termín používaný pro organismy, které mají jak mužské, tak i ženské reprodukční orgány. Tato skutečnost umožňuje hermafroditům mít schopnost oplodnit sebe sama, ačkoli mnoho hermafroditů preferuje reprodukci s jinými jedinci. Existují různé druhy hermafroditů v přírodě, ať už se jedná o rostliny, živočichy nebo dokonce lidi. Ve většině případů mají rostliny hermafroditní květy, které obsahují jak samčí tyčinky, tak samičí pestík. Někteří živočichové, například některé druhy ryb, plži nebo červi, mají také schopnost mít jak mužské, tak ženské pohlavní orgány. Dokonce i u lidí se může vyskytovat hermafroditismus, avšak je vzácný. Hermafroditismus přináší výhodu v tom, že orgány pro reprodukci jsou vždy k dispozici, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného rozmnožování. U některých druhů hermafroditů může docházet k samooplodnění, kde dojde k oplození vlastního vajíčka spermatem. U jiných druhů je pro reprodukci vyžadována interakce mezi dvěma hermafroditními jedinci. Hermafroditismus je zajímavý jev v evoluční biologii a může být spojen s různými evolučními strategiemi. Například u některých druhů hermafroditů existují hierarchie, ve které jedinci mají různý stupeň vyvinutosti pohlavních orgánů. Tito jedinci se pak podílejí na reprodukci buď jako samičí nebo samčí jedinci, což přináší různé výhody a nevýhody. Hermafroditismus je také často zdrojem zájmu ve společnosti, a to jak z vědeckého, tak i kulturního hlediska. Existuje mnoho uměleckých děl, která se zabývají tímto tématem a zkoumají různé aspekty hermafroditismu.
Hlemýžď zahradní, běžný hermafrodit Hermafrodit (též obojetník, velmi zřídka též cvikéř či cvikýř) je živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie. Hermafrodit má buďto varlata i vaječníky, nebo jsou oba tyto orgány nahrazeny tzv. obojetnou pohlavní žlázou.
K hermafroditům patří mnozí měkkýši (mimo hlavonožců a mlžů), ploštěnci, kroužkovci, pláštěnci, ale i třeba některé ryby.
Původ slova
Spící Hermafrodit, římská kopie řeckého originálu, Louvre Paříž Termín pochází z řecké mytologie, podle které Hermafrodítos, syn bohů Herma a Afrodity, srostl s nymfou Salmakis v jedinou oboupohlavní bytost.
Zvláštní typy hermafroditismu
Postupný hermafroditismus
Hraničí s gonochorismem. Jde o situaci, kdy jedinec během svého života změní nebo střídá pohlaví. +more Vyskytuje se například u některých ryb s výrazným teritoriálním chováním samců - mladé ryby, které by neměly šanci se prosadit, tedy mají samičí pohlaví a teprve až když vyrostou, přejdou na pohlaví samčí.
Sebeoplození
Sebeoplození je zvláštní případ rozmnožování hermafroditů. Je poměrně vzácné, vyskytuje se především u takových organismů, které by nebyly kvůli svému způsobu života schopny sehnat partnera k páření. +more Typickým příkladem jsou endoparazité, například tasemnice bezbranná. K sebeoplození dochází také u samosprašných rostlin.
Hermafroditismus u lidí
Historicky se výrazu hermafrodit, případně androgyn, užívalo pro lidské jedince o jejichž pohlaví bylo nejisté. Na přelomu +more_století'>20. a 21. století namísto toho převážil pojem intersexuál, který je podle Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva definován jako:.
Rostlinný hermafroditismus
V botanice je obdobou hermafrodita jednodomá rostlina, tj. vyšší rostlina, která vytváří buďto oba typy květů (samčí i samičí), nebo květy oboupohlavní. +more V říši rostlin toto uspořádání převládá.
Odkazy
Reference
Literatura
Dreger, Alice Domurat: Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví (Triton, 2009)
Externí odkazy
Kategorie:Rozmnožovací soustava Kategorie:Pohlavní rozmnožování Kategorie:Pohlavní dimorfismus Kategorie:Řecká slova a fráze