Měkkýši

Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy. Po členovcích se jedná o nejpočetnější živočišný kmen čítající asi 135 000 druhů. Jejich vědecký název je odvozen od latinského slova molluscus, což znamená měkký oříšek.

Základní společné znaky měkkýšů odlišující je od ostatních kmenů: * útrobní vak - v něm je většina vnitřních orgánů * plášť vylučuje vnější vápenitou schránku, která je někdy redukovaná * radula (redukovaná u mlžů)

Měkkýši jsou dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí. Jsou to coelomoví (Eucoelomata) nečlánkovaní (Anarticulata) živočichové (společně s kmeny sumýšovci a rypohlavci; všichni ostatní coelomoví jsou článkovaní). +more Coelom byl ale z větší části redukován a hlavní tělní dutina je hemocoelom. Nemají končetiny.

Věda zkoumající měkkýše se nazývá malakologie nebo též malakozoologie a odborníci na měkkýše jsou malakologové. Schránkami měkkýšů se zabývá konchologie.

Anatomie

Hlavní článek: Anatomie měkkýšů

Jako bezobratlí živočichové nemají vnitřní kostru. Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. +more Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u sépií na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u chobotnic.

U celého kmene se vyvíjejí ze tří zárodečných listů orgánové soustavy: * nervová soustava je gangliová (ganglium je shluk nervových buněk). U hlavonožců vzniká splynutím komplexů ganglií jednoduchý mozek (avšak nejsložitější ze všech měkkýšů). +more * vylučovací soustava (1, 2 nebo 4 ledviny metanefridiálního typu = metanefridium) * oběhová soustava je otevřená. Pouze u hlavonožců je uzavřená. * dýchací soustava - suchozemští nejčastěji plícemi (prokrvená stěna plášťové dutiny), vodní žábrami nebo tzv. vodními plícemi.

Metabolismus

Hlavní článek: Metabolismus měkkýšů

Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Ti mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. +more Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti.

Ontogenetický vývoj

arktika islandská (Arctica islandica) je nejdéle žijící druh živočicha Hlavní článek: Ontogenetický vývoj měkkýšů

Rozmnožují se pohlavně. Jsou mezi nimi hermafrodité i gonochoristé. +more Měkkýši se líhnou z vajíček. Někteří jsou živorodí.

Vývoj je (podle druhu měkkýše) buď přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu): * vývoj přímý * vývoj nepřímý ** trochofora (praeveliger) → veliger (většina mořských plžů) ** larva veliger u mořských plžů, běžně u mořských mlžů a některých sladkovodních mlžů, kteří přešli z moře, např. +more rod Dreissena ** larva glochidium u velkých sladkovodních mlžů.

Bylo zjištěno, že mořský mlž arktika islandská (Arctica islandica) se dožil 405 (až 410) let, čímž se jedná o nejdéle žijícího živočicha.

Ekologie

Hlavní článek: Ekologie měkkýšů

Skoro všechny třídy měkkýšů žijí v moři. Někteří mlži žijí také ve sladkých vodách. +more Plži žijí buď ve slané nebo sladké vodě nebo na souši.

Hlavonožci jsou draví. Plži jsou většinou býložraví nebo všežraví. +more Někteří plži jsou zemědělsky významní škůdci. Někteří plži jsou draví. Mlži jsou filtrátoři.

Měkkýši jsou důležitou součástí potravy jiných živočichů včetně člověka. Plži často fungují v přírodě jako mezihostitelé motolic.

Taxonomie

Třídy

Seřazeno podle zoologického systému. * červovci (Aplacophora) ** Solenogastres (Aplacophora sensu stricto) - hlubokomořští měkkýši červovitého tvaru; 250 druhů ** Caudofoevaeata - hlubokomořští měkkýši červovitého tvaru; 70 druhů * chroustnatky (Polyplacophora) - 600 druhů, často na skalách na mořském pobřeží * přílipkovci (Monoplacophora) - hlubokomořští měkkýši se schránkou tvaru čepičky, 11 recentních druhů * † rostrokonchy (Rostroconchia) - fosilní, více než 1 000 druhů, pravděpodobně předkové mlžů * mlži (Bivalvia) - škeble, velevrubi, hřebenatky, ústřice, srdcovky; 8 000 druhů * kelnatky (Scaphopoda) - 350 druhů, všechny mořské * plži (Gastropoda) - hlemýždi, plzáci, slimáci, páskovky, plovatky, okružáci, křídlatci, zavinutci, tritonky, ušně, ostranky, vrtulovky, nachovci, kotouči, sudanky atd. +more; 40 000 až 150 000 druhů * hlavonožci (Cephalopoda) - loděnka, chobotnice, sépie, kalmaři, krakatice; 786 druhů, všechny mořské.

Systematický strom

Mollusca - měkkýši * podkmen Amphineura - paplži ** nadtřída Placophora von Jhering, 1876 *** třída Polyplacophora de Blainville, 1816 - chroustnatky **** podtřída Palaeoloricata - † vymřelé chroustnatky **** podtřída Neoloricata - recentní chroustnatky ** *** třída Aplacophora von Jhering, 1876 - červovci **** podtřída Solenogastres - červovci **** podtřída Caudofoveata - červovci * podkmen Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci *** třída Monoplacophora Odhner, 1940 - přílipkovci ** nadtřída Cyrtosoma *** třída Gastropoda Cuvier, 1795 - plži *** třída Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci ** nadtřída Diasoma *** třída Rostroconchia - † rostrokonchy *** třída Bivalvia Linnaeus, 1758 - mlži *** třída Scaphopoda Bronn, 1862 - kelnatky

Fylogenetický strom

Evoluce měkkýšů zůstávala dlouho nevyjasněná. Fylogenetické analýzy založené na ribozomálních genech nebo na morfologických údajích dávaly podporu různým, vzájemně si protiřečícím hypotézám. +more Výslednou podobu fylogenetického stromu recentních měkkýšů snad nabídla studie z r. 2011, vycházející z velkého souboru dat o genomu (DNA) a transkriptomu (mRNA, tRNA, rRNA) hlavních linií měkkýšů. Studie dala vysokou podporu hypotéze, že chroustnatky jsou příbuznější červovcům než ostatním měkkýšům a společně tvoří monofyletickou skupinu Aculifera. Z pohledu této studie se jeví jako překonané předchozí hypotézy monofyletických skupin Testaria (schránkovci + chroustnatky), Serialia (přílipkovci + chroustnatky), ale i Diasoma (mlži + kelnatky), Cyrtosoma (plži + hlavonožci). Studie totiž nově odhalila, že plži a mlži jsou sesterské skupiny (společně tvoří klad Pleistomollusca). To se však nepotvrdilo v další studii, vycházející kromě dříve známých dat z nové analýzy transkriptomu 15 měkkýších druhů, která dává podporu přirozenosti společné skupiny plžů a kelnatek, a také společnému kladu přílipkovců a hlavonožců, ačkoli ostatní závěry (tj. přirozenost schránkovců a aculifer) potvrdila.

Fylogenetický strom měkkýšů vypadá podle současných (r. 2011) představ takto:

Význam měkkýšů

Někteří měkkýši jsou významní zemědělští škůdci. Mezi škodlivé plže patří např. +more plzák španělský. Přípravky na hubení měkkýšů jsou moluskocidy. * Někteří měkkýši jsou invazní druhy (a často jsou zároveň také škůdci). * Mořští měkkýši - zejména hlavonožci (sépie, kalmaři) a mlži (ústřice) slouží jako potrava člověka. * Perlorodky a další mlži produkují perly.

Ochrana měkkýšů * právní ochrana měkkýšů v Německu

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam měkkýšů v Česku

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/index. php. text=viewtaxonmain&id=2441]měkkýši na BioLibu (systém, galerie, jména a synonyma)[/url] * [url=http://shells. webz. cz/nebezpecni_mekkysi. html]jedovatí měkkýši (homolice)[/url] * [url=http://malbull. blogspot. com]Malakologický bulletin[/url] * [url=http://mollusca. sav. sk]sborník Malacologica Bohemoslovaca[/url] * [url=http://cksl. cz/]Český klub sběratelů lastur (ČKSL)[/url].