Invazní druh

Invaze

Nejstarší zmínka o ekologické katastrofě vyvolané zavlečením invazního druhu je z roku 77 n. l. +more, kdy starořímský dějepisec Plinius starší zaznamenal vyslání římských legionářů na Baleárské ostrovy, aby tam zastavili invazi králíků z pevniny. Vojáci měli králíky chytat a hubit. Světově nejznámější je případ králíků v Austrálii.

Invaze nahrazující původní druh

Klasickým případem invazního druhu, který vytlačuje druhy s podobnou funkcí, může být původně asijská netýkavka malokvětá, která vytlačuje naši netýkavku nedůtklivou, nebo vrbovka žláznatá, která vytlačuje naše vrbovky.

Rostlinná invaze

bolševník velkolepý +morejpg|náhled|200px'>Lupina mnoholistá Nejznámější invazní rostlinou na českém území, která se skutečně masivně šíří a ohrožuje celé ekosystémy, je bolševník velkolepý. Ta na některých místech už dosáhla takových rozměrů, že pro její potlačování byla nasazena armáda. Vzhledem k tomu, že daná rostlina může ohrozit zdraví člověka, někteří biologové a ekologové o ní (byť s nadsázkou) mluví jako o trifidovi. Dalšími agresivními invazními rostlinami na českém území jsou křídlatka japonská, trnovník akát a netýkavka žláznatá. Pro bližší představu - pouze náklady na zásahy proti výše zmíněnému bolševníku, netýkavce žlaznaté a křídlatce v CHKO Český ráj činily v roce 2003 přes půl milionu korun.

S invazí nepůvodních druhů se potýkají víceméně všechny země, které jsou nějakým způsobem zapojeny do časté výměny osob a zboží. Invazní druhy se šíří velmi často neúmyslně, jsou-li jedinci omylem či nedopatřením přepravováni v kontejnerech se zbožím, které putuje na velké vzdálenosti. +more U některých rostlin je však větším problémem podcenění rizika. Četné druhy byly uvedeny do cizího prostředí v 19. století jako okrasné (např. puerárie Pueraria montana v USA; v Česku výše zmíněný bolševník), ale v současné době působí značné ekonomické škody. K nejnebezpečnějším druhům náleží vodní hyacint, v České republice však jeho rozšíření díky klimatickým podmínkám nehrozí. Invazivní rostliny se ale i nadále prodávají, a tak i šíří.

Živočišná invaze

Bojga hnědá Asi nejznámější živočišné invaze jsou spojeny s Austrálií či oceánskými ostrovy, kde se introdukovaní savci i jiní živočichové stali metlou pro ekosystém v obřím rozsahu. +more Jen namátkou: kočky a krysy na ostrově Mauricius dokonaly vyhynutí dronteho mauricijského (jinak též blboun nejapný), protože mu žraly vejce. Krysy a lasicovité šelmy značně zatěžují ekosystémy ostrovů Nového Zélandu, mimo jiné zde ohrožují kiviho, nelétavého papouška kakapa sovího i slavnou živoucí fosílii haterii, které žerou vejce a údajně (v období hibernace) mohou sežrat i dospělého jedince. [url=https://www. doc. govt. nz/nature/native-animals/reptiles-and-frogs/tuatara/]]Jiným neblahým případem introdukce je vysazení [[promyka|promyk[/url]] na ostrovy v Karibiku, aby tam vyhubily jedovaté hady křovináře. I v tomto případě na vysazení doplatily spíše endemitské druhy savců (např. štětinatec haitský, hutia konga) a ptáků než obávaní hadi.

V Austrálii se po umělém zavlečení přemnožili (s děsivým dopadem pro celý ekosystém) králíci a posléze i kočky, které zde byly úmyslně vysazeny právě kvůli nim, namísto toho se však začaly živit místními ptáky a drobnými vačnatci (bandikuti, klokánek králíkovitý). Mezi další nepůvodní druhy obratlovců zavlečené do Austrálie s nepříznivým dopadem na místní ekosystémy patří např. +more myš domácí, potkan, ropucha obrovská, velbloud jednohrbý, buvol domácí, prase domácí, kapři.

Dalším všeobecně známým případem je bojga hnědá, had původem z Nové Guineje, který se s v půli 20. století lodní dopravou dostal na Guam. +more Během několika let dosáhla hustota populace bojg na ostrově téměř 5000 kusů na kilometr čtvereční. Výsledkem bylo vyhynutí 13 z 22 druhů tamního ptactva, značné množství uštknutí lidí a opakované elektrické havárie (zkraty vznikající vniknutím hadů do transformátorů nebo vysoko na stožár).

Invazní druhy v pravěku

Podle paleontologů je možné, že populární dravý dinosaurus Tyrannosaurus rex byl invazivním druhem, který v posledním 1,5 milionu let pronikl do Laramidie z východní Asie po dočasně vytvořeném pevninském mostu. V Laramidii se potom značně rozšířil a stal se dominantním predátorem na rozloze tisíců kilometrů od současné Kanady až po Mexiko.

Škody

Podle předběžných odhadů náklady v důsledku biologických invazí dosahují v Evropě nejméně deseti miliard eur ročně. Ale odhad je velmi konzervativní, neboť u 90 % nově rozšířených druhů pořád nejsou známy ekologické ani ekonomické dopady jejich invaze.

Boj s invazemi

Invaze nemusí nutně znamenat, že invazní druh je kompetičně silnější než ty, které vytlačuje nebo ohrožuje. V některých případech jde jen o to, že je nové území prosté jeho přirozených nepřátel. +more S takovými invazemi (pokud cílená likvidace invazního druhu lidskými silami selže nebo je už od počátku nerealistická) lze bojovat i tím, že na dané území jejich přirozené nepřátele zavlečeme také. K takovémuto kroku však je nutno přistupovat velice opatrně, jak ukazuje již zmíněný příklad koček, které se v Austrálii po vysazení také přemnožily a likvidují hlavně původní drobné savce, kteří se dají chytit mnohem snáze než králík. Příkladem úspěšného odstranění ekologického problému promyšleným zavlečením nového druhu je introdukce několika druhů brouků zpracovávajících kravský trus. V Austrálii k němu museli přistoupit poté, co se ukázalo, že místní druhy specializované na suchý trus vačnatců nejsou schopny mnohem vlhčí trus dobytka zpracovat dostatečně rychle, což vedlo k enormnímu přemnožení much a dalších druhů hmyzu, jejichž larvy se v trusu vyvíjejí.

Problematika invazních druhů nabývá v České republice na významu, například Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity tématu věnovala vlastní konferenci a téma řeší také v rámci svých studijních programů.

Důvody zavlečení

K hlavním důvodům zavlečení patří kolonizace Evropany, zahradnictví a zemědělství a náhodný transport. Při kolonizaci Evropany byly na mnohá místa zavlečeny invazní druhy. +more Mnohé druhy byly zavlečeny do nových oblastí jako okrasné rostliny, zemědělské plodiny, trávy pastvin apod. Náhodně jsou zavlékána semena plevelů, která jsou sklizena spolu s komerčními semeny a zaseta v nových oblastech, loďmi a letadly jsou zavlékány např. krysy nebo hmyz. Přemisťováním nepůvodních druhů se mohou šířit i paraziti a nemoci. Jen některé zavlečené druhy se ale stávají invazními.

Projekt dokumentace invazních druhů v Evropě

Odkazy

Reference

Související články

Nepůvodní druh * Expanzívní druh * Seznam invazních rostlin * Seznam invazních živočichů

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/cz/article/id9/]„Invazní druhy v Česku“ na Biolibu[/url] * [url=http://www. jarojaromer. cz/invaze/]Invaze v naší přírodě[/url] stránky ČSOP s praktickými informacemi k boji s invazními druhy * [url=https://vesmir. cz/cz/casopis/serialy/zeleni-cizinci-nove-krajiny. html]Seriál o rostlinných invazích v časopise Vesmír[/url] * [url=http://rum. bf. jcu. cz/tix/kindlman/kurzy/bop/biologicke_invaze. ppt]Prezentace prof. Kindlmanna na téma biologických invazí[/url] * [url=http://www. stuz. cz/rs/index. php. option=com_content&view=article&id=626:sjednoti-evropu-boj-s-tisici-invaznich-druh]Sjednotí Evropu boj s tisíci invazních druhů. [/url], tisková zpráva Akademie věd ČR * [url=http://www. eea. europa. eu/cs/articles/zabijacti-slimaci-a-jini-vetrelci-biologicka-rozmanitost-evropy-se-vytraci-znepokojivou-rychlosti]Zabijáčtí slimáci a jiní vetřelci - Biologická rozmanitost Evropy se vytrácí znepokojivou rychlostí[/url] - materiál Evropské agentury pro životní prostředí.

Kategorie:Ochrana životního prostředí Kategorie:Boj proti škůdcům