Plži

Plži (Gastropoda), dříve též břichonožci, hovorově známi jako šneci a slimáci, jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýšů. Zástupci plžů se vyskytují ve slané vodě, v mořích i na souši.

Jedná se o extrémně velkou a diverzifikovanou skupinu živočichů s více než 65 tisíci popsanými druhy.

Systematika

Bylo popsán více než 65 tisíc recentních druhů, avšak celkový počet druhů plžů může překročit 100, možná i 150 tisíc.

Plži se mohou dělit na vodní a suchozemské. Podle tradičního systému se plži dělí na předožábré, zadožábré a plicnaté. +more Předožábří mají žábry před srdcem a nacházejí se v plášťové dutině (část těla, která komunikuje s vnějším prostředím), zadožábří potom až za srdcem. Plicnatí plži mají plicní vaky, které vznikly prokrvením plášťové dutiny.

Existuje vícero systémů plžů: * Taxonomie plžů (Ponder & Lindberg, 1997) stále odráží klasifikaci dle Linného (s taxonomickými kategoriemi) a mnoho systémů v publikacích i na internetu ji stále používá. Byly stanoveny nové podtřídy Eogastropoda a Orthogastropoda. +more * Taxonomie plžů (Bouchet & Rocroi, 2005) novější systém pro klasifikaci plžů. Pro taxony nad kategorií nadčeleď používá nekategorizované klady, přesto však je de facto standardem. * Taxonomie plžů (Bouchet et al. , 2017) představuje nejnovější taxonomický systém plžů.

Popis

Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě.

Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku. Potravu rozřežou pomocí jazykové pásky, která připomíná pilu.

Soubor:Snail diagram cs. svg | Schéma anatomie plicnatého plže - hlemýžď kropenatý Soubor:Prosobranchia male. +morepng| Schéma anatomie samce předožábrého plže Soubor:Radula diagram3. png| Schéma raduly plže.

Anatomie a fyziologie

Stavba těla

Ulity sultánky antilské Měkké nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstevnou pokožkou.

Má mnoho slizových žláz. Tělo se skládá ze svalnaté nohy, útrobního vaku a hlavy s jedním či dvěma páry tykadel (pár tykadel slouží jako hmatový orgán, oči jsou u jejich báze, v případě dvou párů jsou na delších tykadlech miskovitá očka, kratší mají funkci hmatovou). +more Měkké tělo bývá zpravidla kryto nepárovou schránkou (ulitou).

Rozměry

Rozměry plžů jsou vysoce variabilní a sahají od jednoho milimetru až takřka do pojeden metr. Vůbec jedním z nejmenších plžů je jihočínský suchozemský šnek Angustopila dominikae, jehož ulita je vysoká méně než 1 mm (holotyp druhu má ulitu vysokou jen 0,86 mm). +more Největším žijícím druhem plže s ulitou je trumpetovka australská (Syrinx aruanus), jejíž ulita může v krajních případech měřit až 91 centimetrů. Největší druh nahého plže je zej kravský (Aplysia vaccaria), který může dosahovat délky až 99 cm a váhy 14 kg.

Dýchací soustava

Dýchají pomocí žaber (předožábří a zadožábří), u některých druhů se druhotně vyvinul plicní vak (plicnatí). +morejpg|náhled'>Embrya plže Semisulcospira libertina.

Cévní soustava

Je otevřená a je zde hustá síť tepen, žil a vlásečnic. Mají srdce s jednou předsíní a jednou komorou.

Nervová soustava

Tvořena párovými gangliemi, neboli uzlinami. Uzliny jsou propojeny nervovými vlákny. Nervová vlákna vedou také do smyslových orgánů, například očí.

Rozmnožovací soustava

Jsou to hermafrodité i gonochoristé. Vývoj je přímý (z vajíček se líhnou malí jedinci podobní dospělcům - např. +more u suchozemských druhů) i nepřímý (z vajíček se líhnou larvy nepodobné dospělcům, které musí prodělat metamorfózu, čili přeměnu - např. u mořských plžů).

Odkazy

Reference

Související články

Nazí plži * Škodliví plži * Plži v akváriích

Externí odkazy

Kategorie:Měkkýši