Škodliví plži

nejvýznamnější škodlivý plž ve střední Evropě je plzák španělský Škodliví plži mohou z hlediska člověka škodit buď v zemědělství nebo také přenášením parazitů, když působí např. jako mezihostitelé motolic. Mnozí z nich jsou nazí plži.

Plži jako škůdci v zemědělství

Polní a zahradní škůdci

slimáček Deroceras ** slimáček polní Deroceras agreste (Linnaeus, 1758) ** 'slimáček síťkovaný Deroceras reticulatum (O. F. +more Müller, 1774) - naklade za rok až 500 vajíček, 1 až 2 mm velkých, po skupinách 10 -15, líhnou se za 3-4 týdny, za 6 týdnů po vylíhnutí už mohou přezimovat. ** slimáček hladký Deroceras laeve (O. F. Müller, 1774) * plzák Arion ** plzák španělský Arion lusitanicus' (Mabille, 1868) ** plzák lesní Arion rufus ** plzák zahradní Arion distinctus - synonymum: A. hortensis ** plzák hnědý Arion subfuscus ** plzák žíhaný Arion circumscriptus Johnston, 1828 * další: ** slimák největší Limax maximus Linnaeus, 1758 ** údolníček drobný Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774), způsobuje požerky na kořenech řepy. Škodlivost tohoto druhu považuji za přehnanou, ale je uveden v knize: Atlas chorob a škůdců řepy.

Podle některé literatury je hlemýžď zahradní Helix pomatia řazen mezi užitečné organismy. Žere prý vajíčka škodlivých plzáků Arion sp. +more a žere prý plevele. Až začne žrát kulturní rostliny, stačí ho odstěhovat.

Škodliví plži ve sklenících

Ve sklenících poškozují hlavně květiny. Ve sklenících škodí: * hlemýžď zahradní Helix pomatia * páskovka keřová Cepaea hortensis * srstnatka chlupatá Trichia hispida * vřetenatka mnohozubá Laciniaria plicata * vřetenatka obecná Alinda biplicata * všichni nazí plži (včetně nepůvodních druhů Deroceras panormitanum a Lehmannia valentiana)

Paprika setá poškozená plži.

Potrava škodlivých plžů

Potravu škodlivých plžů tvoří mrkev, čekanka, chřest, ředkvičky, řepa, cukrovka, salát, kapusta, růžičková kapusta, zelí (zelené i bílé), řepka, slunečnice, luštěninová a obilninová píce, hrách, mladé rostliny ozimých a jarních obilovin, kukuřice, tabák, brambory, jahody, atd. Kromě zeleniny mohou škodit také na okrasných rostlinách, např. +more popínavá rostlina podražec velkolistý Aristolochia macrophyla (syn. A. sipho, A. durior) roste ve vlhčí půdě ve stínu nebo polostínu, a proto klíčící rostliny musíme chránit před poškozením plži.

Co prospívá plžům

Vlhké prostředí, vlhké léto, mírně teplý podzim s dostatkem mlh a ros, mírná zima, těžší méně vysychavé půdy, bohatý pokryv předplodiny, nespálení slámy, zaorávky slámy, nesklizení obilní slámy, minimální zpracovávání půdy, vynechání orby, hodně organických látek v půdě (zadržují vodu a jako náhradní potrava), hodně hnoje, zeleného hnojení a statkových odpadů, neudržování polí sečením, zvýšená kyselost půd.

Co škodí plžům

Přirození nepřátelé (predátoři a parazité) je požírají. Na obranu před škodlivými plži se před setím poválí a rozdrtí hroudy případně odstraní kameny (zničí se tak úkryty pro plže), pletím se snižuje vlhkost porostu, po sklizni se na poli nenechávají zbytky rostlin, zaorávají strniště, podmítá (50-80 mm) a provádí se hluboká orba do 150 až 200 mm (přezimují až 20 cm pod povrchem půdy). +more Pozdní orba likviduje vajíčka plžů, ale také žížaly.

Preventivní opatření proti plžům

Péče o trvalé travní porosty, péče o meze a vodoteče, mulčování. Setí 3-5 m od luk a živých plotů. +more Ochranné plůtky s ohrnutým horním okrajem ven tak, aby je plži nemohli přelézt. Pěstování meziplodin se doporučuje především na pozemcích s vysokým výskytem slimáků. Při pozdější sklizni brambor je velké riziko poškození plži.

Plže odpuzuje hořčice, kerblík, lichořeřišnice, řeřicha zahradní, šalvěj, tymián, yzop.

Zjištění výskytu plžů

O přítomnosti plžů svědčí okousané klíčky (nabobtnalá semena mají hodně vody), stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny, listy, okrajový žír, v listech nepravidelné otvory (okénkování a dírkování), žilky listů nebývají poškozené. Žerou hlavně klíčící a mladé rostliny (např. +more mladá řepka má méně glukosinolátů. Šlechtitelé se snaží, aby bylo glukosinolátů v plodinách co nejméně, což ale zřejmě prospívá plžům. ) V blízkosti bývá zaschlý sliz.

Přítomnost plžů je možné zjišťovat také pomocí pastí. Foliové, tkaninové, pytlové (jutové pytle), vlnité papírové lapáky nebo dřevěné desky o velikosti 1m2, např. +more čtverec navlhčené lepenky se překryje černou fólií a zatíží v rozích. Může pod nimi být návnada z rostlinných zbytků nebo moluskocidní návnada. Pasti kontrolujeme ve dne. Ošetření se doporučuje při výskytu 8 a více jedinců za 24 hodin pod lapákem 1 m2, případně 8-10 jedinců pod lapákem za 2 až 3 dny (velikost lapáku neuvedena). Práh škodlivosti není stanoven, u řepky je doporučen práh škodlivosti asi 5 ks / m2. Hlavní výskyt na řepce je srpen až září. Obecně mohou škodit od května do prosince.

Postupy likvidace škůdců

Ruční sběr. * Chytání pod lapáky (viz výše). +more Lapáky a návnady umísťujeme do stínu. Jako návnada pod lapáky se doporučuje: ** Slupky z melounů nebo z cuket (zdroj: [https://web. archive. org/web/20050425035059/http://www. floranazahrade. cz/kalendar/zari2004. htm]) ** Slupky z okurek ** Slupky z grapefruitů [url=https://web. archive. org/web/20061020134135/http://www. dannylipford. com/hi/aty. php. aid=294],][http://www. eartheasy. com/grow_nat_slug_cntrl. htm[/url] ** Plže lákají také aksamitníky (= afrikány) (Tagetes) (zdroj: [url=https://web. archive. org/web/20050817024206/http://zpravodaj. ceskatrebova. cz/Stare_CTZ/CTZ40. html]1999 Českotřebovský zpravodaj[/url]) ** Někdy se doporučují složitější lapáky, jako např. 10 cm hluboká brázda, naplnit ji trávou a v podvečer pokropit vodou. Ráno pak takto přilákané plže zlikvidovat. ** Jako návnada mohou sloužit i usmrcení rozdrcení plzáci. * Sbírání večer s baterkou. * Návnada s pivem, to ale láká plže i z okolí. Nechte misku s pivem vyčnívat asi 1 cm nad povrch půdy, aby se nechytali i brouci. * Speciální fólie (Bayer).

Pasti na plže si můžete snadno vyrobit nebo dokonce koupit, např. v ozdobném provedení.

* Za suchého počasí překážky z pilin, popela s pilinami, vápna s pilinami, sazí. Uvádí se také chlorid sodný (sůl na solení silnic) - ale nedoručuje se kvůli zasolování půdy. +more * Také desky s čedičovou nebo skelnou vatou bránící přelézání plžů. * Aplikace večer, granulované dusíkaté vápno 1 -1,5 kg/100 m2. Např. dusíkaté vápno Perlka se aplikuje 30 g / m2. * Pálené vápno (pálený vápenný hydrát s pH kolem 13) [anglicky: calcium hydrate] nebo vápenné nedohasky dvakrát za sebou v rozmezí půl hodiny 2 tuny na hektar. Pálené vápno, vyhasíme malým množstvím vody, 3-4 kg/100m2. * 1-2 % koncentrace kofeinu je pro slimáky smrtelným nervovým jedem a zabíjí je. Rostliny však snesou i vyšší koncentraci. 0,01 % roztok kofeinu snižuje poškození plži [url=https://web. archive. org/web/20031103213745/http://pbarc. ars. usda. gov/pages/staff/hollingsworth/caffeine+against+slugs+and+snails. pdf]]a 0,1 % koncentrace kofeinu lze použít na odpuzování plžů [url=https://web. archive. org/web/20031103235322/http://pbarc. ars. usda. gov/pages/staff/hollingsworth/ASlugofCaffeine. pdf[/url]. ]Použít lze [[káva|kávu[/url]], čaj, koku. (podle Urban Zdeněk 4. 7. 2002 Kofeinem lze bojovat proti slimákům. - Hospodářské noviny, Věda a lidé, str. 3). Zjistil to [url=https://web. archive. org/web/20031103083915/http://pbarc. ars. usda. gov/pages/staff/hollingsworth/hollingsworth. shtml]Robert Hollingsworth[/url] na Hawaii a svůj objev publikoval v časopise Nature. Běžně připravený šálek instantní kávy má asi 0,05 % koncentraci kofeinu. Na 0,1 % koncentraci kofeinu je tedy potřeba asi dvojnásobek kávy, takže komerční využití kofeinu jako detergentu na plže je sporné. * Můžete zkusit 10 % roztok česneku. (zdroj: [url=https://web. archive. org/web/20050816134240/http://www. agronavigator. cz/default. asp. ids=103&ch=1&typ=1&val=22343]DK 17. 1. 2004 Agronavigátor[/url]) * Sarasinula linguaeformis lze zničit pomocí kyseliny borité [http://www. pherobase. net/database/species/species-Sarasinula-linguaeformis. php].

Biologický boj proti plžům

Proti škodlivým plžům lze použít parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita ve spojení s bakterií Moraxella osloensis. Tyto hlístice napadají plže pod zemí, což je vhodné např. +more při pěstování chřestu. Přípravky obsahující hlístice se obvykle smíchají s vodou a výsledným roztokem se zalévají napadené zahrady. Komerční výrobou přípravků se zabývá např. britská firma Becker Underwood (přípravek [url=https://web. archive. org/web/20050713025031/http://www. nemasysinfo. com/html/slugs/slugkiller_main. html]Nemaslug Slug Killer[/url]) nebo belgická společnost Biobest. V České republice je přípravek registrovaný pod názvem [url=https://web. archive. org/web/20070927043956/http://www. srs. cz/portaldoc/pripravky_na_ochranu_rostlin/registrace/registrace_pripravku/registr_detail/PR_010001_010009. htm]Nemaslug[/url].

Na Bristolské univerzitě byl nákladem 200 000 liber vyvinut robot, který pomocí infračerveného detektoru loví plže a rozkládá je na metan, čímž získává energii. Jeho cena v současné době však činí 1000 liber.

Až při přemnožení plžů lze použít chemické moluskocidy.

Literatura

Barke, G. M. +more (2002) [url=http://www. cabi-publishing. org/bookshop/BookDisplay. asp. SubjectArea=&Subject=&PID=130]Molluscs as Crop Pests[/url]. - 1st edition, CABI Publishing. 576 pp. - (První kapitola [url=http://www. cabi-publishing. org/pdf/Books/0851993206/0851993206Ch1. pdf]Chemical control of terrestrial Gastropods[/url] jako PDF). (anglicky).

Související články

Integrovaná ochrana proti škůdcům (IPM)

Externí odkazy

[url=://en. wikibooks. +moreorg/wiki/A_Wikimanual_of_Gardening/Slugs (anglicky) * [url=https://web. archive. org/web/20070517032605/http://www. agromanual. cz/cz/rubriky/clanky/slimaci-a-novy-skudce-plzak-spanelsky-1. html]url=https://web. archive. org/web/20051014060037/http://homepage. sunrise. ch/mysunrise/choegger/Slugphotos/SlugFotogr. html]Fotografie poškození řepky a kukuřice plži[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050517120453/http://www. agronavigator. cz/default. asp. ids=103&ch=1&typ=1&val=16161]Opatření proti plžům: Kdy je mulč ze slámy lepší než meziplodina - Agronavigátor[/url] *[/url]Archiv článků / agromanuál: Slimáci a nový škůdce - plzák španělský[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070429064455/http://www. skudci. com/slimaci. php]ŠKŮDCI. com - Jak na slimáky[/url].

Kategorie:Plži Kategorie:Škůdci v zemědělství Kategorie:Choroby a škůdci rostlin