Larva

Larva (housenka)

Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočicha s nepřímým vývojem. Larvy některých živočichů mají specifický název, viz níže.

Larva může mít jinou stavbu těla a orgány než dospělec (např. panožky), a tedy také jiný vzhled - příkladem může být larva motýla čili housenka nebo larva blanokřídlých čili housenice.

Larvy lze dělit na primární a sekundární. * Primární larva fakticky představuje plovoucí embryonální stadium (např. +more plovoucí blastulu v případě planulové larvy žahavců či plovoucí gastrulu v případě trochoforové larvy kroužkovců). * Sekundární larva je naopak organismem již složitěji vyvinutým, s dokončeným embryonálním vývojem, avšak značně odlišným od dospělce. Sekundární jsou tedy například larvy korýšů (zoëa, nauplius apod. ), larvy hmyzu či planktonní larva některých měkkýšů (veliger). U živočichů se sekundární larvou může primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkkýšů, kde veliger vzniká z trochofory), případně mohou volně žijící larvální stadium zcela ztratit. Embryonální vývoj pak sice také probíhá ve vodě, avšak uzavřené v kontrolovaném prostředí vajíčka či vaječných obalů (jako je tomu např. u hlavonožců nebo obratlovců, kteří vůbec nemají larvální stadium, nebo u korýšů, kde existuje jen sekundární larva).

Typy, příp. názvy larev různých živočichů

Larvy jsou seřazeny podle fylogenetické příbuznosti - v jednotlivých kmenech.

Houbovci

amfiblastula, parenchymula

Vrtejši

acanthor, acanthella, cystacanth

Žahavci

polypovci a korálnatci: planula

Ploštěnci

mořské ploštěnky: Müllerova larva * motolice: miracidium, sporocysta, redie, cerkarie, metacerkarie, mezocerkarie * tasemnice: onkosféra, koracidium, procerkoid, cysticerkoid, strobilocerkus, cysticerkus, coenurus, echinokokus, plerocerkoid, tetratyridium

Hlístice

larvy L1, L2, L3, L4

Měkkýši

velcí sladkovodní mlži: glochidium * někteří mořských plži: trochofora * někteří mořští plži a mlži a někteří sladkovodní mlži: veliger

Ramenonožci, chapadlovky, mechovci

aktinotrocha

Kroužkovci

mnohoštětinatci: trochofora

Členovci

korýši: většinou nauplius ** desetinožci (např. krab): zoea a megalopa * hmyz (nedokonalá proměna a dokonalá proměna) ** šváb, ploštice, kobylka: nymfa ** jepice, pošvatky, vážky: někdy najáda ** moucha: struska, struskovitá larva - bezhlavá a beznohá larva většiny dvoukřídlého hmyzu a podřádu štíhlopasí (Apocrita) ** motýli: housenka ** širopasí: housenice ** brouci *** chrobákovití: ponrava *** majky a vějířníci: triungulin *** kovaříkovití: drátovec *** potemník moučný: moučný červ (lidově)

Ostnokožci

ježovka: pluteus

Strunatci

mihule: minoha * úhoř: leptocephalus (monté), viz úhoř říční * žáby: pulec ** čolek: larva čolka (nemá speciální název)

Jiné dělení larev hmyzu (podle počtu končetin)

hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělcům): # nymfa - výrazně podobná dospělci: švábi, škvoři, ploštice, kobylky, saranče, cikády, kudlanky, strašilky # najáda - vzdáleně podobná dospělci: jepice, pošvatky, vážky holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělcům nepodobají) # apodní (beznohé) larvy - nemají končetiny, různý počet článků, různě vyvinutá hlava: #* acephální (struska) - bez hlavy, ani zbytky hlavové kapsule, jen cephalopharyngeální skelet na tenčím konci těla (asymetrické sklerity): mouchy, bzučivky, masařky #* hemicephální - nemají hlavovou kapsuli, ústní ústrojí zatažitelné do prvního hlavového článku: tiplice #* eucephální - zřetelně vyvinutá hlava i ústní ústrojí: brouci (krasci, nosatci, tesaříci, kůrovci), blanokřídlí (včely, vosy), dvoukřídlí (pakomáři, komáři) # oligopodní larvy - mají 3 páry hrudních článkovaných končetin, na zadečku nejsou končetiny, pouze urogomphy (koncové štěty na posledním zadečkovém článku) a cerky (přívěsky na konci zadečku) #* střevlíkovitá (campodeiformní, caraboidní) - aktivní, dravá (velká kusadla namířená dopředu), tmavě zbarvená: potápník, střevlík, mrchožrout, draví chrostíci, dlouhošíjky, síťokřídlí #* elateroidní (drátovec) - tuhý povrch těla: potemník, kovařík #* scarabeiformní (ponrava) - tělo většinou zakroucené do tvaru písmene C: chroust, roháč, zlatohlávek, nosorožíci, červotoči #* eruciformní - dobře vyvinuté přední končetiny, málo pohyblivé: brouci (mandelinka, někteří tesaříci a krasci), býložraví chrostíci # polypodní larvy - mají 3 páry hrudních nohou, panožky na zadečkových článcích a nepravé anální panožky (pošinky) #* housenka - max. 5 párů panožek včetně pošinek: motýli #* housenice - nejméně 6 párů panožek, výrazná hlava, hrudní končetiny mohutnější: šíropasí (pilatky, paličatky, hřebenule) # protopódní larvy - málo segmentované: některé parazitické čeledi štíhlopasých - Platygasteridae, Scelionidae (vaječní parazité)

Neotenie

Larvy některých druhů se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmnožovat se. +more Tento jev se nazývá neotenie. Známým příkladem neotenického živočicha je axolotl mexický, z hmyzu řásnokřídlí.

Odkazy

Reference

Literatura

SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. .

Související články

Dospělec * Kukla

Externí odkazy

Kategorie:Ontogeneze