Houbovci

Porifera pod fluorescenčním mikroskopem Houbovci (Porifera, z lat. porus = otvor, řec. forein = nosit) či také houby (neplést s říší Fungi) nebo živočišné houby jsou jednodušší, většinou mořští živočichové s vakovitým tělem. Výjimečně mohou dosahovat průměru až 2,5 metru (druh Xestospongia muta). Bývají většinou asymetrické, jen místy s náznaky paprsčité symetrie. Žijí přisedle, jen larvy jsou plovoucí. Buňky nevytvářejí pravé tkáně, metabolizují a dýchají samy za sebe, mnohé mohou měnit funkci podle změny umístění. Živí se filtrováním drobných organismů z vody. Jsou to hermafrodité nebo gonochoristi. Množí se i nepohlavně pučením, tvořením gemulí i po odlomení části, neboť mají ohromnou schopnost regenerace.

Stavba těla

Vnější vrstva buněk se nazývá ektoderm (pinakoderm) a je tvořena převážně plochými buňkami pinakocyty. Vnitřní vrstva je tvořena tzv. +more gastrodermem, který je z velké části tvořen límečkovitými buňkami (choanocyty - velmi se podobají choanoflagelátům). Vnější a vnitřní vrstvu buněk spojuje mezoglea, což je rosolovitá mezibuněčná hmota, ve které se vyskytují i některé buňky (skleroblasty, spongoblasty, amoebocyty). V této vrstvě se nachází i kostra ze skleritů (jehlice) různých tvarů, pospojovaných pružným sponginem; jehlice SiO2, CaCO3 (produkovaný skleroblasty) a spongin (produkovaný spongoblasty).

Houby nemají ani náznak nervové soustavy, přesto reagují na podráždění nebo na změny prostředí otevíráním či uzavíráním vstupů vodních kanálků.

Typy buněk

Spongia lamella * pinakocyty: krycí buňky; pokryv těla, výstelka kanálků * choanocyty: límečkovité buňky s bičíkem, které v podstatě vytvářejí vnitřní epitel. +more Dochází v nich k fagocytóze potravy. * amebocyty: roznos potravy a vynášení metabolitů * skleroblasty: tvorba jehlic z (SiO2, CaCO3) jinak nazývaných spikuly * spongoblasty: produkce sponginu (rohovitá pružná hmota) * archeocyty: jsou kulovitého tvaru; nejsou rozlišené a vznikne z nich, co je právě třeba; tvoří pohlavní buňky při pohlavním rozmnožování * pohlavní buňky: vznikají z archeocytů i z jiných typů buněk včetně choanocytů; nejsou vytvořeny pravé gonády * porocyty: vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk Porifera ze třídy Hexactinellida.

Tělní typy

ascon: nejjednodušší typ; kanálky, kterými nasává vodu, jsou v podstatě rovné a choanocyty jen ve spongocoelu (centrální dutina). * sycon: choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích, které bývají částečně rozšířeny do komůrek. +more * leucon: mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; V 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů; v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu vchlípením a vytvořením komůrek. Fosilní Porifera hazelia Tělní typy houbovců; zleva: askon, sycon, leucon. Červeně zvýrazněné choanocyty, šedě mezoglea, žlutě pinakocyty. .

Výživa

Houby se živí filtrováním drobných organismů z vody. Pohyb vody tělem je způsoben vířením bičíků choanocytů, které vystýlají buď centrální dutinu (spongocoel), nebo kanálky a komůrky (22 cm velká houba Leucandra prožene tělem 22,5 l vody denně). +more Potravní částice jsou vychytávány choanocyty, potrava může být částečně rozrušena již v centrální dutině, pak je dále zpracovávána a roznášena amoebocyty. Nestrávené zbytky a produkty metabolismu odcházejí spolu s vodou osculem (otvor na vrcholu houby) zpět do vody.

Rozmnožování

Houbovci se množí pohlavně i nepohlavně. +morejpg|náhled'>Spongia officinalis (houba mycí) Nepohlavně se houby množí pučením nového jedince z těla původního. Pučení může být vnější - pak vzniká přímo nový jedinec -, nebo vnitřní, pak vzniká tzv. gemule. Gemule je malý kulovitý útvar, který je krytý obalem ze sponginu a jehliček (stejné jako vnitřní kostra houbovců), a uvnitř je větší množství archeocytů. Gemule tvoří převážně sladkovodní houby, které takto zajišťují přežití nepříznivého období (zimy), po jehož skončení vyroste nový jedinec (z každé buňky jeden). Gemule snesou vymrznutí i vyschnutí a mohou být přenášeny např. na peří ptáků na nová stanoviště.

Co se týče pohlavních typů rozmnožování, houby jsou mnohdy hermafrodité nebo vzácně i gonochoristé a v průběhu života tyto stavy mohou měnit. Jsou však i druhy, které mají určené pohlaví a měnit ho nemohou.

Spermie vznikají většinou z choanocytů, zatímco vajíčka spíše z archeocytů, v podstatě ale mohou vznikat pohlavní buňky z jakékoliv buňky. Spermatocyty se do těla druhého jedince dostávají stejnou cestou jako potrava. +more Plovoucím (pohyblivým) stadiem je larva, a to buď obrvená coeloblastula a amfiblastula, které se vyvíjí už mimo tělo dospělce, nebo parenchymula, která se částečně vyvíjí ještě před opuštěním mateřského těla. Vývoj se dokončí až po přisednutí larvy k podkladu.

Rozšíření

Porifera Jedná se výhradně o vodní živočichy, z nichž většina je mořská. +more V moři se vyskytují od hloubek 1000 m až k přílivové čáře po celém světě. Sladkovodní druhy jsou pouze ve skupině Desmospongiae. V ČR se vyskytuje asi 6 druhů, které jsou ohrožené znečištěním vod.

Systém

Systematika recentních houbovců není jednoznačná. Převládá řazení do několika tříd, ke třem „klasickým“ - vápenatí (Calcarea), křemití (Hexactinellida) a rohovití (Demospongiae) - v poslední době přibyla vyčleněním z rohovitých čtvrtá, plakiny (Homoscleromorpha). +more Pro vymřelé skupiny houbovců se zavádějí další třídy (Heteractinida, Archaeocyatha).

Dlouho nevyjasněné bylo i fylogenetické postavení houbovců. Původní představy vycházející z morfologie a podobnosti choanocytů s buňkami trubének kladly houbovce jako bazální skupinu živočichů, sesterskou ke všem ostatním. +more Molekulární analýzy pak naznačovaly, že se pravděpodobně jedná o taxon parafyletický, možná polyfyletický). Novější analýzy změnily představy o bazálním postavení - první odštěpující se linií živočichů se dnes jeví žebernatky. Houbovci pak tvoří sesterskou skupinu ke zbytku živočichů (vločkovci, žahavci a bilateria). V takovém případě již vycházejí houbovci z analýz jako monofyletická skupina, tvořená dvěma větvemi. Jednou větví jsou křemití + rohovití, druhou vápenatí + plakiny.

Níže uvedený systém recentních houbovců je z r. 2011, české názvy taxonů dle BioLibu:

Kmen PORIFERA * Třída Homoscleromorpha - plakiny *:* Řád Homosclerophorida *:*:* Čeleď Plakinidae *:*:* Čeleď Oscarellidae * Třída Demospongiae - rohovití (pravděpodobně parafyletická) *:* Řád Spirophorida *:*:* Čeleď Tetillidae *:*:* Čeleď Samidae *:*:* Čeleď Spirasigmidae *:* Řád Astrophorida *:*:* Čeleď Ancorinidae *:*:* Čeleď Calthropellidae *:*:* Čeleď Geodiidae *:*:* Čeleď Pachastrellidae *:*:* Čeleď Thoosidae *:*:* Čeleď Thrombidae *:* Řád Hadromerida *:*:* Čeleď Acanthochaetetidae *:*:* Čeleď Clionaidae *:*:* Čeleď Hemiasterellidae *:*:* Čeleď Placospongiidae *:*:* Čeleď Polymastiidae *:*:* Čeleď Spirastrellidae *:*:* Čeleď Stylocordylidae *:*:* Čeleď Suberitidae *:*:* Čeleď Tethyidae *:*:* Čeleď Timeidae *:*:* Čeleď Trachycladidae *:* Řád Chondrosida *:*:* Čeleď Chondrillidae *:*:* Čeleď Halisarcidae *:* Řád ‘Lithistida’ (polyfyletický) *:*:* Čeleď Azoricidae *:*:* Čeleď Corallistidae *:*:* Čeleď Desmanthidae *:*:* Čeleď Isoraphinidae *:*:* Čeleď Macandrewiidae *:*:* Čeleď Neopeltidae *:*:* Čeleď Phymaraphiniidae *:*:* Čeleď Phymatellidae *:*:* Čeleď Pleromidae *:*:* Čeleď Scleritodermidae *:*:* Čeleď Siphonidiidae *:*:* Čeleď Theonellidae *:*:* Čeleď Vetulinidae *:* Řád Poecilosclerida *:** Podřád Microcionina *:*** Čeleď Acarnidae *:*** Čeleď Microcionidae *:*** Čeleď Raspailiidae *:*** Čeleď Rhabderemiidae *:** Podřád Myxillina *:*** Čeleď Chondropsidae *:*** Čeleď Coelosphaeridae *:*** Čeleď Crambeidae *:*** Čeleď Crellidae *:*** Čeleď Dendoricellidae *:*** Čeleď Desmacididae *:*** Čeleď Hymedesmiidae *:*** Čeleď Iotrochotidae *:*** Čeleď Myxillidae *:*** Čeleď Phellodermidae *:*** Čeleď Tedaniidae *:** Podřád Mycalina *:*** Čeleď Cladorhizidae *:*** Čeleď Desmacellidae *:*** Čeleď Esperiopsidae *:*** Čeleď Guitarridae *:*** Čeleď Hamacanthidae *:*** Čeleď Isodictyidae *:*** Čeleď Merliidae *:*** Čeleď Mycalidae *:*** Čeleď Podospongiidae *:** Podřád Latrunculina *:*** Čeleď Latrunculiidae *:* Řád Halichondrida *:*:* Čeleď Axinellidae *:*:* Čeleď Bubaridae *:*:* Čeleď Dictyonellidae *:*:* Čeleď Halichondriidae *:*:* Čeleď Heteroxyidae *:* Řád Agelasida *:*:* Čeleď Agelasidae *:*:* Čeleď Astroscleridae *:* Řád Haplosclerida *:** Podřád Haplosclerina *:*** Čeleď Callyspongiidae *:*** Čeleď Chalinidae *:*** Čeleď Niphatidae *:** Podřád Petrosina *:*** Čeleď Phloeodictyidae *:*** Čeleď Petrosiidae *:*** Čeleď Calcifibrospongiidae *:** Podřád Spongillina *:*** Čeleď Lubomirskiidae *:*** Čeleď Malawispongiidae *:*** Čeleď Metaniidae *:*** Čeleď Metschnikowiidae *:*** Čeleď Potamolepidae *:*** Čeleď Spongillidae *:* Řád Dictyoceratida *:*:* Čeleď Ircinidae *:*:* Čeleď Thorectidae *:*:* Čeleď Spongiidae *:*:* Čeleď Dysideidae *:*:* Čeleď Verticillitidae *:* Řád Dendroceratida *:*:* Čeleď Darwinellidae *:*:* Čeleď Dictyodendrillidae *:* Řád Verongida *:*:* Čeleď Aplysinellidae *:*:* Čeleď Aplysinidae *:*:* Čeleď Ianthellidae *:*:* Čeleď Pseudoceratinidae * Třída Calcarea - vápenatí ** Podtřída Calcinea *** Řád Clathrinida ***:* Čeleď Clathrinidae ***:* Čeleď Leucaltidae ***:* Čeleď Leucascidae ***:* Čeleď Leucettidae ***:* Čeleď Soleneiscidae ***:* Čeleď Levinellidae *** Řád Murrayonida ***:* Čeleď Lelapiellidae ***:* Čeleď Murrayonidae ***:* Čeleď Paramurrayonidae ** Podtřída Calcaronea *** Řád Leucosolenida ***:* Čeleď Leucosoleniidae ***:* Čeleď Amphoriscidae - houbatkovití ***:* Čeleď Grantiidae ***:* Čeleď Heteropiidae ***:* Čeleď Lelapiidae ***:* Čeleď Sycettidae ***:* Čeleď Jenkinidae ***:* Čeleď Achramorphidae ***:* Čeleď Sycanthidae *** Řád Lithonida ***:* Čeleď Minchinellidae ***:* Čeleď Petrobionidae *** Řád Baerida ***:* Čeleď Baeriidae ***:* Čeleď Trichogypsiidae ***:* Čeleď Lepidoleuconidae * Třída Hexactinellida - křemití ** Podtřída Amphidiscophora *** Řád Amphidiscosida ***:* Čeleď Hyalonematidae ***:* Čeleď Monorhaphididae ***:* Čeleď Pheronematidae ** Podtřída Hexasterophora *** Řád Hexactinosida ***:* Čeleď Aphrocallistidae - křemitkovití ***:* Čeleď Auloplacidae ***:* Čeleď Craticulariidae ***:* Čeleď Cribrospongiidae ***:* Čeleď Dactylocalycidae ***:* Čeleď Euretidae ***:* Čeleď Farreidae ***:* Čeleď Tretodictyidae *** Řád Aulocalycoida ***:* Čeleď Aulocalycidae ***:* Čeleď Uncinateridae *** Řád Fieldingida ***:* Čeleď Fieldingiidae *** Řád Lychniscosida ***:* Čeleď Aulocystidae ***:* Čeleď Diapleuridae *** Řád Lyssacinosida ***:* Čeleď Euplectellidae ***:* Čeleď Leucopsacidae ***:* Čeleď Rossellidae

Další zajímavosti

Houby vytvářejí množství toxinů, které jsou schopny při ohrožení vypouštět do prostředí (jsou zkoumány za účelem hledání nových léčiv). * Houby mívají symbiotické bakterie či sinice, které jsou někdy zodpovědné za zbarvení hub. +more * U fosilních druhů často splývaly jehlice v silné desky. * Český termín houbovci byl v odborných kruzích zaveden relativně nedávno pro odlišení skupin Porifera a Fungi. * Jedná se pravděpodobně o tvory z příbuzenstva společného předka všech živočichů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

https://web.archive.org/web/20041205192011/http://paleo.cortland.edu/tutorial/Protista/porifera.htm * http://www.ucmp.berkeley.edu/porifera/porifera.html

Kategorie:Živočichové