Nervová soustava

Diagram nervové soustavy člověka Nervová soustava (: Systema nervosum) slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně. Zajišťuje nervové řízení, které je rychlejší než hormonální, a tak je vhodnější k přenosu informací, které vyžadují rychlou koordinovanou reakci.

Nižší živočichové

Nervová soustava v pravém slova smyslu je vyvinuta pouze u mnohobuněčných živočichů. Jednobuněčné organismy nemají nervovou soustavu, přestože některé z nich jsou schopny do určité míry reagovat na vnější podněty. +more Pouze u prvoků se vyskytují tzv. neurofibrila pro pohyb brvami a formování tvaru buňky.

U hub (Porifera) se nachází nervová soustava v podobě myoepithelialní sítě, která přenáší vzruch z buňky na buňku. Tato síť je podle novodobého výzkumu značně podobná kondukující síti Žahavců (Cnidaria). +more V obou případech se jedná o difůzní systém.

Pravá nervová soustava

Pravá nervová soustava, přítomna v určité formě u všech ostatních kmenů živočichů, je tvořena sítí specializovaných nervových buněk - neuronů. Podněty jsou přijímány receptory ve smyslových orgánech (exteroreceptory) nebo ve vnitřních orgánech a tkáních (proprioreceptory). +more Neurony pak zajišťují přenos vzruchu do efektoru - výkonného orgánu, kterým je buď sval nebo žláza.

Průběh vzruchu Receptor ⇒ Neuron ⇒ Efektor se nazývá reflex a je základem všech nervových činností.

V nejjednodušším případě přenosu vzruchu stačí jen jediný neuron. Jeho výběžky přijímají podněty z receptoru a zároveň se jeho jiné výběžky dotýkají efektoru.

Druhy nervových soustav

Rozptýlená nervová soustava

Rozptýlená (difúzní) nervová soustava je nejprimitivnější typ nervové soustavy. Typická je např. +more pro kmen žahavců. Neurony jsou zde víceméně rozptýleny, netvoří shluky a jsou spojeny nepolarizovanými synapsemi, takže vzruchy mohou procházet oběma směry. U žahavců jsou neurony blíže gastrule. Do značné míry je nervová soustava žahavců autonomní: oddělená část těla si zachovává schopnost přijímat podněty a reagovat na ně.

Rychlost šíření vzruchu difúzní soustavou je poměrně malá, 4-15 cm za sekundu.

Žebřičkovitá nervová soustava

U bilaterálně souměrných živočichů začíná docházet k centralizaci nervové soustavy: mezi receptor a efektor se vkládají další neurony, které se shlukují a tvoří zauzliny - ganglia. Ganglion umístěný v přední části těla se nazývá mozkový ganglion, z něj vystupují nervové pruhy probíhající podélně tělem. +more Může také dojít k vytvoření dalších ganglií (nadjícnové, podjícnové). Nervové pruhy jsou propojeny spojkami (komisurami), takže celá soustava skutečně připomíná žebřík. Dochází také k oddělení dostředivých senzorických drah, které přivádějí informace z receptorů, a odstředivých motorických drah, které přivádějí podněty k efektoru.

Je typická pro kroužkovce a členovce.

Gangliová nervová soustava

Je dalším typem nervové soustavy. Vznikla z žebříčkové soustavy postupnou redukcí nervových pruhů a rozvojem ganglií. +more Nejdokonalejším typem je gangliová nervová soustava hlavonožců, u kterých by se mozkové ganglion dalo označit za mozek.

Gangliová nervová soustava je vlastní živočichům řazeným do kmenů ploštěnci a měkkýši - viz nervová soustava měkkýšů

Nervová soustava obratlovců

U obratlovců je nervová soustava tvořena neurální trubicí vzniklou z neuroektodermu, která tvoří Centrální nervovou soustavu, a periferní nervstvo, sensitivními, sensorickými a motorickými nervy. Zvláštní kapitolu tvoří vegetativní nervstvo, které je nezávislé na vůli jedince a kontroluje činnost vnitřních orgánů (sympatikus, parasympatikus)

Centrální nervová soustava

Centrální nervová soustava (CNS) zahrnuje mozek a míchu. Neurální trubice je na hlavovém konci rozšířena v mozek, jeho rozvoj závisí na stupni vývoje daného obratlovce. +more U savců a ptáků je nejdokonalejší. Mozek je uložen v neurokraniu a chrání jej kosti lebky. Zbylá část trubice tvoří míchu uloženou v páteřním kanálu. Přestože mícha slouží jako hlavní vedení motorických a sensitivních drah, některé reflexní oblouky probíhají v ní samotné.

Periferní nervová soustava

Periferní nervová soustava (PNS) zahrnuje všechny ostatní části nervového systému, které neleží v CNS. Proto se sem řadí velká většina nervů, tedy axonů (výběžků) nervových buněk.

Mobilizace nervových plexů

Jak ukázali Butler a Jones a v českém prostředí zejména Pražská myoskeletální škola (K. Lewit), hladký průběh nervů svými drahami těla je předpokladem dobré inervace. +more Nervy však mohou být na své dráze utištěny např. vyhřezlou plotýnkou, kostěnými strukturami či svalovými spazmy. Diferenciální diagnostiku nabízí kineziologický rozbor. Obvykle bývá vertebrogenní (páteřní) příčina nadhodnocována, v praxi bývá častou příčinou útisku pouhá tuhost svalů. Např. nervus ischiadicus bývá utištěn pelvitrochanterickými svaly v pánvi, čímž působí dráždění do dolní končetiny. Podobně nemusí mít např. dráždění nervů paže a ruky původ v dráždění krčními obratli C5 - C7, nýbrž jen v útisku podlopatkového nervového plexu. Řešení skýtá myoskeletální terapie.

Choroby nervové soustavy

Mezi choroby nervové soustavy patří: * poranění míchy - zahrnuje různé typy plegií a paréz. * Hemiplegie - obrna na jedné straně těla, způsobená poškozením motorické oblasti v druhostranné polokouli mozku. +more * Migréna - krutá bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo. * Mozková mrtvice - poškození mozku, když se přeruší zásobení krví. Projeví se poškozením tělesných funkcí řízených z postižené oblasti. * Neuralgie - bolest způsobená zánětem nebo drážděním nervu. * Neuromuskulární dystrofie - degenerace nervů v centrálním nervovém systému které vede k ubývání svalů a končí obvykle smrtí. * Paraplegie - ochrnutí nebo ochablost obou dolních končetin a dolní části trupu, způsobené poškozením dolní částí míchy. * Kvadruplegie - ochrnutí končetin a trupu, způsobené poškozením míchy v dolní krční oblasti. * Roztroušená skleróza - postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému, které ničí ochranné obaly nervových vláken, a způsobuje tak poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost. * Spina bifida - vrozená vývojová vada, při níž je část míchy novorozence obnažena, neboť se správně nevyvinuly obratle.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

nervová soustava měkkýšů

Externí odkazy