Cesko.wiki Periferní nervová soustava
Author
Albert FloresPeriferní nervová soustava (PNS) je část nervové soustavy obsahující nervy a neurony, které se nalézají mimo centrální nervovou soustavu (mozek a mícha). Dělí se na nervy mozkomíšní a vegetativní.
Nervy mozkomíšní
Nervy mozkomíšní neboli cerebrospinální tvoří svazečky vláken s myelinem a jsou buď dostředivá (senzitivní - vedou cit a bolest) nebo odstředivá (motorická - zajišťují pohyb). Další rozdělení je na nervy míšní a hlavové.
Hlavových nervů je dvanáct párů a inervují hlavu a krk včetně našich smyslových orgánů.
Přehled hlavových nervů
I. Čichové nervy (Nervi olfactorii) - vstupují do kyjovitých výběžků u čichového laloku
II. Zrakový nerv (Nervus opticus) - vede přes thalamus do zrakového okrsku
III., IV., VI. Okohybné nervy (Nervi oculomotorii) - přes střední mozek
V. Trojklaný nerv (Nervus trigeminus) - má tři větve, které inervují žvýkací svaly, kůži obličeje, zuby, nosní a ústní sliznici a senzitivní vlákna jazyka * V. +more1 n. ophtalmicus * V. 2 n. maxillaris * V. 3 n. mandibularis VII. Lícní nerv (Nervus facialis) - inervuje mimické svaly, slinné žlázy; vstupuje do prodloužené míchy.
VIII. Sluchově rovnovážný nerv (Nervus vestibulocochlearis) - vede ze statokinetického čidla na hlemýždi ve vnitřním uchu do středního mozku
IX. Jazykohltanový nerv (Nervus glossopharyngeus) - z chuťového čidla do prodloužené míchy, inervuje také svalstvo hltanu a příušní žlázu
X. Bloudivý nerv (Nervus vagus) - dalece opouští oblast hlavy, podílí se na inervaci orgánů hrudní a břišní dutiny
XI. Přídatný nerv (Nervus accessorius) - inervuje svaly krku a šíje, vede do prodloužené míchy
XII. Podjazykový nerv (Nervus hypoglossus) - inervuje svalstvo jazyka a vede rovněž do prodloužené míchy
Míšní nervy
Míšní nervy vychází z míchy, z každého segmentu jeden, a vystupují ven z páteře aby zásobily zbytek našeho těla. Uvnitř míšního kanálu vznikají ze dvou kořenů - jeden pro cit a druhý pro pohyb. +more Po tom co opustí prostory páteře se rozdělí na přední a zadní větev, přičemž ta přední inervuje většinu těla. Přední větve se skládají do pletení - krční pleteň, pažní, bederní a křížová. Nervy hrudních segmentů vedou každý jedním mezižebřím.
Mícha nerostla za našeho dětství tak rychle jako my a tak se oproti páteři relativně zkrátila. Končí tedy někde ve výšce obratle L1 (což je zhruba v úrovni ledvin, těsně pod dolním okrajem hrudního koše). +more Pod touto úrovní se už nachází jen cauda equina (koňský ocas), který je tvořen míšními nervy. Proto se pod touto úrovní odebírá mozkomíšní mok lumbální punkcí z páteřního kanálu.
Nervy vegetativní
Nervy vegetativní neboli autonomní se rozdělují na nervy sympatické a parasympatické. Jejich funkce nepodléhá naší vůli. +more Jsou v hladkém svalstvu zažívací trubice, průdušnice, průdušek a močopohlavním ústrojí, srdeční svalovině, slinných a trávicích žlázách, oku, okolo všech cév a nadledvině, ale také dalších orgánech.
Sympatické vegetativní nervy vystupují z míchy krční, hrudní a bederní. Zauzlina je blízko míchy, a to v truncus sympaticus - hlavním kmeni sympatického nervového systému. +more Ten pak vypadá jako korálky na niti. Parasympatické vegetativní nervy vystupují z hlavy a křížové míchy. Zauzlina je blízko inervovaného orgánu a často se ztrácí v jeho stěně, a tak není vidět.
Sympatické a parasympatické nervstvo působí navzájem antagonisticky, sympaticus zrychluje srdeční činnost a má jako mediátor noradrenalin a adrenalin, parasympatikus srdeční činnost zpomaluje a má jako mediátor acetylcholin. Kromě toho mají oba samozřejmě velkou spoustu dalších funkcí - všechny, které neovlivňujeme vůlí - pocení, pohyby střev…
Nejdelší nervstvo
Disponovali jím zřejmě sauropodní dinosauři, u nichž mohl jeden nerv dosahovat délky až přes 40 metrů. Vzruch jím byl veden do mozku několik desetin sekundy.