Receptor
Author
Albert Floresalt= V biochemii je receptor (přijímač, přenašeč) bílkovina umístěná na cytoplazmatické membráně nebo v cytoplazmě či v buněčném jádře, která se váže na specifické molekuly (ligandy), jako jsou neurotransmitery, hormony nebo ostatní látky, a spouští buněčnou odezvu na tyto ligandy. Změny chování receptorových bílkovin, které byly spuštěny ligandy, vyplývají z fyziologických změn, které představují biologickou činnost ligandů.
Přehled
Existují různé typy receptorů podle jejich ligand a funkcí: * Některé bílkovinné receptory jsou periferní membránové bílkoviny. * Mnoho hormonálních receptorů, neurotransmiterů a transmembránových bílkovin: transmembránové receptory jsou umístěny v lipidové dvouvrstvě cytoplazmatické membrány. +more ** Metabotropické receptory, párové ke G proteinům, ovlivňují buňku nepřímo, pomocí enzymů kontrolujících iontové kanály. ** Ionotropní receptory obsahující centrální kanál. * Další hlavní skupinou receptorů jsou steroidní hormonální receptory umístěné uvnitř buňky, které mohou v odpovědi na aktivaci ligandy vstoupit do buněčného jádra a modulovat genovou expresi. * Tvar a funkce receptorů je dnes nově zkoumána rentgenovou krystalografií s počítačovým modelováním. To umožňuje lépe poznat funkci drog (farmakodynamiku) na vazebných místech receptorů. * Některé receptory se účastní imunitního systému, např. toll-like receptory.
Chápání popisů receptorů
O receptorech se jednou někde tvrdí, že informace přijímají, pak zase, že je vysílají: A skutečně v tom není rozpor, opravdu dělají obojí. Receptor totiž jinguje jako dvojbran, stejně jako každý mechanismus nebo stroj. +more V tomto případě náš bio-sensor, receptor, reaguje na nějaký vjem, ať už z vnějšího světa nebo i na vnitřní prostředí, a tento překládá na svůj výstupní bio-chemický vzruch a po dostředivé dráze ho odesílá ke zpracování; ať už kamkoli. A i z druhé strany, pro efektor platí dvojbranové fungování: Např. sval přijme odstředivý vzruch (zevnitř) a přetransformuje ho na změnu fyzického světa, například okolí.
Transmembránové receptory
Metabotropické receptory
Receptory spřažené s G proteinem
Tyto receptory mívají také označení 7TM, protože mají 7 transmembránových domén. Patří k nim např. +more (v závorce je zpravidla uveden ligand): * muskarinové acetylcholinové receptory (acetylcholin a např. muskarin) * adenosinové receptory (adenosin) * adrenergní receptory (adrenalin a ostatní strukturně podobné hormony a drogy) * GABA receptor typ-B (kyselina gama-aminomáselná čili GABA) * angiotenzinové receptory (angiotenzin) * kanabinoidní receptory (kanabinoidy) * cholecystokininové receptory (cholecystokinin) * dopaminové receptory (dopamin) * glukagonové receptory (glukagon) * metabotropní glutamátové receptory (glutamát) * histaminové receptory (histamin) * olfaktorické receptory (pro vnímání vůně) * opioidní receptory (opioidy) * rhodopsin (a fotoreceptor) * sekretinové receptory (sekretin) * serotoninové receptory kromě typu-3 (serotonin) * somatostatinové receptory (somatostatin) * calcium-sensing receptor (CaSR, vápník).
Poznámka: toto je prostý výčet několika receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteinové receptory jsou děleny do šesti skupin dle funkční podobnosti a homologií v sekvencích. +more Ty jsou pak dále děleny na podskupiny.
Tyrosinkinázové receptory
Tyto receptory detekují ligandy a předávají signál přes tyrosinkinasu. Tato skupina receptorů obsahuje: * erythropoetinový receptor (erythropoetin) * inzulínový receptor (inzulín) * Eph receptor * IGF-1 receptor * různé další receptory růstových faktorů a cytokináz
Receptory guanylát cyklázy
GC-A & GC-B: receptory pro atriový natriuretický peptid (ANP) a ostatní natriuretické peptidy * GC-C: guanylinový receptor
Ionotropní receptory
nikotinové acetylcholinové receptory (acetylcholin, nikotin) * glycinové receptory (GlyR) (glycin, strychnin) * GABA receptory: GABA-A, GABA-C (GABA) * glutamátové receptory: NMDA receptor, AMPA receptor, a kainátový receptor (glutamát) * receptor serotoninu 5-HT3 * purinergní P2X receptory (ATP)
Intracelulární receptory
Transkripční faktory
receptory steroidních hormonů: ** receptor pohlavních hormonů *** androgenový receptor *** progesteronový receptor ** receptor vitamínu D (vitamín D) ** glukokortikoidní receptory ** mineralokortikoidní receptor (mineralokortikoidy) * thyroidní hormonální receptor * retinoidní receptor (vitamín A a podobné) * peroxisome proliferator-activated receptor (PPAR, receptory aktivované peroxisomovým proliferátorem)
Různé
sigma1 (neurosteroidy) * IP3 receptor (inositol trifosfát, IP3)
Úloha v genetických poruchách
Mnoho genetických poruch znamená dědičné poruchy v genech receptorů. Často je obtížné určit, zdali je nefunkční receptor, nebo je hormon produkován ve sníženém množství. +more Toto zvyšuje výskyt endokrinologických poruch typu pseudo-hypo-, kde se ukazuje nižší hladina hormonu, zatímco ve skutečnosti jde o receptor nedostatečně odpovídající na hormon.