Cesko.wiki Ploštěnky
Author
Albert FloresPloštěnky jsou tradiční český pokrm, který se vyrábí z pšeničného nebo žitného pečiva. Jsou to malé placky nebo plátové kuličky, které se připravují ze zakysaného těsta. Těsto se nejprve vyválí na tenký plát a následně se pomocí speciálního nástroje vytvoří malé kolečka o průměru zhruba 5-6 cm. Placky se poté suší na vzduchu, ideálně na slunci, až do úplného vysušení. Po vysušení jsou ploštěnky tvrdé a křupavé. Ploštěnky se obvykle podávají k polévce, nejčastěji k česnečce nebo bramboračce. Jsou vhodné jako příloha k teplým omáčkám nebo salátům. V minulosti byly ploštěnky oblíbeným pokrmem zejména v chudších vrstvách obyvatelstva, jelikož se jednalo o levnou a snadno dostupnou potravinu. Dnes jsou ploštěnky oblíbené jak v rodinné kuchyni, tak v restauracích či jídelnách. Existuje mnoho variant, jak ploštěnky připravovat. Některé recepty obsahují kvas, který se přidává do těsta a zajišťuje jeho správnou kyselost. Jiné recepty zase přidávají další ingredience, jako například sójovou mouku, do těsta, aby byly ploštěnky výživnější. Ploštěnky jsou typickým českým jídlem, které se v průběhu let stalo součástí české gastronomické tradice. Díky své jednoduchosti a chuti si získaly přízeň mnoha lidí a dodnes jsou oblíbeným pokrmem.
Ploštěnky (Turbellaria) jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. V tradičním pojetí ploštěnců na čtyři třídy jde o parafyletický taxon.
Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně mohou vést parazitický způsob života. +more Vyhýbají se světlu - negativní fototropizmus. V ČR v současnosti známe asi 16 druhů vodních a 3 druhy půdních ploštěnek. Ploštěnky označujeme jako dvoustranně souměrné.
Stavba těla
Mají nečlánkované, vejčité nebo podlouhlé tělo. Některé druhy ploštěnek postrádají střevo - potrava je přiváděna přímo do tělního parenchymu. +moreTráví pomocí trávicích šťáv. Jsou dravci, větší kořist mohou trávit mimotělně a potom vysát vychlípitelným hltanem. Mohou dlouhou dobu hladovět a vyživovat se z vlastních buněk, které při dostatku potravy nahradí díky dobré regenerační schopnosti. Ústa se nachází na břišní straně. Jejich trávicí dutina má slepá ramena a plní také funkci gastrovaskulární dutiny. Potravu vyhledávají pomocí reakce na chemické látky, které jejich kořist vylučuje. Mají vyvinutou hlavu, která nese smyslová ústrojí (pohárkovité oči, čichové jamky, ouškovité výběžky).
Dýchají celým povrchem těla. Jejich řasinkový epitel, podkožní vak jim zajišťuje pohyb.
Odpadní látky vylučují z těla pomocí plaménkových buněk (protonefridií), které jsou umístěny po stranách těla ploštěnky.
Rozmnožování
Ploštěnky se můžou rozmnožovat buď pohlavně, nebo nepohlavně. Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, při pohlavním rozmnožování vytvářejí kokony s vajíčky a přilepují je na kameny ve vodě. +more Sladkovodní druhy mají přímý vývoj a mořské druhy nepřímý vývoj přes Müllerovu larvu.
Příklady zástupců
Ploštěnka mléčná - běžná pod kameny v potocích * Ploštěnka potoční - bioindikátor čistoty vody * Ploštěnka skleníková
Díky snadnému šíření a možnostem rozmnožování jsou ploštěnky rychlými kolonizátory nových biotopů a nevyžadují žádný vyšší stupeň ochrany. Přesto se v Česku nachází pár druhů, které jsou ohrožené nebo zranitelné.
Ohrožené druhy (EN)
* ploštěnka horská Crenobia alpina * ploštěnka pramenná Dendrocoelum bohemicum * ploštěnka Mrázkova Dendrocoelum mrazekii * ploštěnka bělostná Phagocata albissima * ploštěnka útlá Phagocata vitta
Zranitelné druhy (VU)
* ploštěnka mnohooká Dendrocoelum album * ploštěnka potoční Dugesia gonocephala * ploštěnka ušatá Polycelis felina
Odkazy
Reference
Literatura
Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta - katedra zoologie, Praha 2003 * Biologie pro gymnázia - RNDr. Jelínek, RNDr. Zicháček - Olomouc 2006