Behistunský nápis

Behistunský nápis je obrovský hieroglyfický nápis vytesaný na skále v blízkosti města Behistun v provincii Kermánšáh v Íránu. Nápis je datován do 5. století př. n. l. a je nesmírně důležitým zdrojem informací pro studium starověkého Perského impéria. Na nápise jsou zobrazeni a popisováni tři perské králové – Dareios I., Kambýsés II. a smolař Bardija. Text nápisu je psán třemi jazyky – staroperským, elamským a babylónským klínovým písmem. Behistunský nápis poskytuje mnoho informací o perské historii, geografii, náboženství a politických událostech té doby. Je také důležitým pramenem pro studium starověkých jazyků. Nápis byl objeven v roce 1835 britským vojákem a orientalistou Henry Rawlinsonem. Ten strávil několik let kopírováním a překládáním textu, čímž položil základ pro další rozvoj výzkumu starověké perské civilizace. Behistunský nápis získal v roce 2006 status památky světového dědictví UNESCO a je dnes přístupný veřejnosti jako turistická atrakce.