Bekasina snarská

Bekasina snarská (Coenocorypha huegeli) je druh malého slukovitého ptáka endemického ke Snárským ostrovům, což je malé subantarktické souostroví o rozloze 3,5 km² asi 200 km jižně od Nového Zélandu.

Systematika

První exemplář druhu byl odchycen již v roce 1873, avšak klasik novozélandské ornitologie Walter Buller, ke kterému se exemplář dostal, si myslel, že se jedná o stejného ptáka jako C. aucklandica, a první popis druhu byl tak pořízen až v roce 1893 anglickým ornitologem Henrym Bakerem Tristramem.

Až někdy do roku 2010 byla bekasina snarská považována za poddruh bekasiny subantarktické (Coenocorypha aucklandica) a ve starší literatuře se tedy označuje jako Coenocorypha aucklandica huegeli. Teprve genetické výzkumy ukázaly, že se jedná o samostatný druh.

Popis

Bekasina snarská je malý, avšak podsaditý pták, který představuje vůbec nejbaculatějšího zástupce novozélandských bekasin. Opeření je krypticky zbarvené s převažující hnědou barvou s namixovanou bílou a tmavou. +more Celkové vzevření opeření je tmavší než u bekasiny subantarktické. Od kořena zobáku přes hlavu se táhne několik podélných tmavých pruhů, jeden vede středem hlavy a další dva po stranách tváří přes oči směrem k šíji. Spodina je lemována poměrně výraznými hnědými příčnými pruhy. Zobák je dlouhý kolem 6 cm a je velmi mírně se ohýbá směrem dolů. Délka těla dosahuje 23 cm, váha ptáka se pohybuje kolem 110 g.

Rozšíření a stanoviště

Bekasina snarská je endemická k Snárským ostrovům, což je maličké souostroví s celkovou plochou kolem 3,5 km² asi 200 km jižně od Nového Zélandu. Konkrétně jsou bekasiny rozšířeny na ostrovech North East (280 ha), Broughton (48 ha) a Alert Stack (5 ha). +more Bekasiny snarské byly translokovány na ostrovy Whenua Hou a Putauhinu, které se nachází poblíž Stewartova ostrova.

Na všech těchto ostrovech bekasiny vyhledávají hustou vegetaci jako jsou různé druhy trav a kapradin, ve které mohou dosahovat hustoty výskytu až 10 bekasin na 1 ha. Obývají i lesní podrosty, kterým na Snárských ostrovech dominuje oleárie Olearia lyalli. +more V noci se odváží i do otevřených prostranství bylinných bolí s převažujícími bylinami Callitriche antarctica a Crassula moschata, kde svým dlouhým zobákem propichují zeminu a hledají potravu.

Biologie

Snárské ostrovy Drtivou většinu života tráví na zemi a letu se dopouští pouze v případě vyrušení. +more Typicky se pohybují v páru, a sice buď samec se samicí nebo jeden z rodičů s mládětem. Předpokládá se, že stejně jako některé další novozélandské bekasiny i bekasiny snarské v noci předvádí své namlouvací rituály zvané hakawai (viz bekasina chathamská), během kterých o sebe rychle třou ocasními pery, která vydávají vířící zvuk. Bekasiny jsou poměrně krotké a člověku dovolí přiblížit se na bezprostřední vzdálenost. Typickým zvukovým projevem druhu je teritoriální volání samce čúp-čúp-čúp nebo kjuéjó kjuéjó kjuéjó.

Živí se bezobratlými živočichy (žížaly, různonožci, hmyz a larvy), které vytahují z půdy svým dlouhým zobákem. Potravu hledají hlavně ve vlhké půdě (v husté vegetaci či u báze trsů trav), která je měkká a bekasinám se ji dobře propichuje zobákem.

Hnízdění

K zahnízdění dochází mezi listopadem až dubnem. Zástupci rodu Coenocorypha jsou jedineční tím, že u nich dochází k zásnubnímu krmení - samec vykrmuje samici kolem 3 týdnů před snášením vajec. +more Jednoduché hnízdo miskovitého tvaru bývá postaveno z rostlinného materiálu a umístěno na zemi v husté vegetaci, kde je dobře chráněno před nepřízní počasí. Samice snáší 2 vejce o rozměrech 44×33 mm a váze 25 g. Vejce bývají světle hnědá s tmavými flíčky i většími skvrnami. Inkubují oba partneři po dobu kolem 22 dní. Jakmile se vyklube první ptáče, samec jej ještě ten samý den vyvede z hnízda a v následujících 8-11 týdnech mu poskytne veškerou rodičovskou péči nezávisle na samici a dalším ptáčeti. První dva týdny samec své ptáče krmí, než se ptáče naučí sbírat potravu samo. O druhé vyklubané ptáče se zase nezávisle stará samice. Oba partneři spolu většinou zahnízdí i následující rok. Bekasiny se mohou pářit již v prvním roce života, avšak většině z nich se nepodaří zabrat teritorium až do 2. nebo 3. roku. Může se dožít nejméně 16 let.

Ohrožení

Bekasina snarská patří k několika málo novozélandským ptačím endemitům, které nikdy nebyly ovlivněny introdukovanými savci. Těm se totiž nikdy nepodařilo proniknout na Snárské ostrovy. +more Invaze savčích predátorů na Snárské ostrovy (např. krys přichycených na vegetaci taženou lodí, které unikly pozornosti) by mělo pro celý druh fatální důsledky s akutním nebezpečím vyhynutí. Ministerstvo památkové péče (DOC) se proto rozhodlo přemístit část populace bekasin na nové lokace, čímž by se v případě invaze savců na Snárské ostrovy zvýšily šance bekasin na přežití. DOC založil nové populace bekasin snarských na následujících lokalitách u Stewartova ostrova:.

* Whenua Hou - 30 bekasin bylo na Whenua Hou vypuštěno v roce 2012. Za účelem zvýšení genetické diverzity místní populace bylo v roce 2016 na ostrov přemístěno dalších 20 bekasin. +more * Putauhinu - na tomto ostrově se původně nacházely bekasiny jižní (Coenocorypha iredalei), které však vyhynuly po introdukci savčích predátorů. S cílem zaplnění ekologické niky původně obývané bekasinami jižními tam bylo v roce 2005 translokováno 30 bekasin snarských. Během sčítání z roku 2011 bylo na ostrově Putauhinu odhadnuto nejméně 320 bekasin a v roce 2013 bylo napočítáno 500 bekasin snarských.

Celková populace bekasin snarských je odhadována na více než 1000 jedinců.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://nzbirdsonline.org.nz/species/snares-island-snipe]Bekasina snarská v Digitální encyklopedii novozélandského ptactva[/url]

Kategorie:Endemity Nového Zélandu Kategorie:Slukovití Kategorie:Ostrovy Snares Kategorie:Ptáci Australasie