Beninsko-nigerská státní hranice

Technology

12 hours ago

Author

Mapa státní hranice mezi Beninem (Dahomey) a Nigerem z roku 1973 Státní hranice mezi Beninem a Nigerem je dlouhá 277 km a táhne se od místa trojmezí těchto dvou států s Burkinou Fasou na západě po trojmezí Beninu, Nigeru a Nigérie na východě.

Popis

Státní hranice mezi Beninem a Nigerem začíná v trojmezí s Burkinou Fasou na řece Mékrou. Následně tuto řeku sleduje severovýchodním směrem až k řece Niger. +more Poté hranice běží po této řece až k trojmezí s Nigérií. Celá oblast státní hranice podél řeky Mékrou leží v Národním parku W, jež se rozkládá na území Beninu, Nigeru a Burkiny Faso. Žije zde mnoho druhů velkých savců, například hroch obojživelný či sloni. Nigerijský břeh řeky Niger zaujímá Rezervace Dosso, ve které žije poslední populace poddruhu žirafy Giraffa camelopardalis peralta.

Historie

Hraniční přechod Malanville-Gaya V 80. +more letech 19. století došlo k intenzivnímu boji mezi evropskými mocnostmi o území v Africe. Tyto události jsou známé jako dělení Afriky či závod o Afriku. Tento závod vyvrcholil Berlínskou konferenci v roce 1884, na níž se dotčené evropské státy dohodly na svých územních požadavcích a závazcích do budoucna. Na základě těchto dohod získala Francie kontrolu nad horním údolím řeky Niger (přibližně odpovídající území států Mali a Niger). Od roku 1893 začala Francie okupovat oblast moderního Beninu, kterou později pojmenovala Dahomey. Oblast zahrnující území moderního Nigeru byla Francouzi obsazena v roce 1900. Obě území přešla pod kontrolu Francouzské Západní Afriky. Francouzské zákony ze dne 27. října 1938 potvrdily hranici mezi Dahomey a Nigerem tvořenou řekami Niger a Mékrou.

S rostoucími tendencemi k dekolonizaci po druhé světové válce udílela Francie postupně svým africkým koloniím více politických práv. To vyvrcholilo v roce 1958 udělením široké vnitřní autonomie každé kolonii v rámci Francouzského společenství. +more V srpnu 1960 získal Niger i Dahomey (později v roce 1975 přejmenované na Benin) plnou nezávislost a jejich vzájemná hranice se stala státní hranici mezi dvěma suverénními státy.

Od zisku nezávislosti došlo k řadě sporů ohledně přesného rozdělení 24 říčních ostrovů, zejména ostrova Lété, z nichž žádný nebyl zahrnut do dohody o hranici z koloniální éry. V roce 2001 oba státy předaly případ Mezinárodnímu soudnímu dvoru. +more Ten v roce 2005 rozhodl, že 16 ostrovů připadne Nigeru a devět ostrovů Beninu.