Bertrand Russell

Bertrand Arthur William Russell ([ˌbɜːtrənd ˈrʌsl]; 18. května 1872, Trelleck, Monmouthshire, Wales - 2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Gwynedd (Merionethshire), Wales), třetí hrabě Russell, byl britský matematik, filosof, logik, sociální kritik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin.

Život

Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku 1872. Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd John Russell, 1. +more hrabě Russell, byl dvakrát britským premiérem v letech 1846-1852 a 1865-1866) a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem.

Ve věku tří let osiřel a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro matematiku a vyvinul se v něm zájem o filosofii. +more Po absolvování Cambridgeské univerzity roku 1894 (studoval zde matematiku a etiku) pracoval Russel krátce na britské ambasádě v Paříži a roku 1895 se vrátil na Cambridgeskou univerzitu a působil zde na Trinity College jako odborný asistent.

Proti přání své rodiny se Russell roku 1894 oženil s americkou kvakerkou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii; zde také roku 1896 napsal dílo Německá sociální demokracie, první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce Esej o základech geometrie. +more Bertrand Russell v roce 1907 Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu, ale další jeho filosofický vývoj ho však řadí spíše do novopozitivistické školy. Russel vycházel z názoru, že empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v přírodních vědách. Ty by měly být podle něho vzorem filosofie a nikoliv morálka nebo náboženství. Filosofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti pak Russel svůj empirismus dále rozvíjel v závislosti na své koncepci logického atomismu.

Svým odborným dílem se Russell zasloužil o rozvoj matematické logiky; přispěly k tomu především jeho práce Principy matematiky z roku 1903 a třídílná Principia Mathematica (1910-1913), kterou napsal společně se svým učitelem z Cambridge Alfredem North Whiteheadem. Exaktní myšlenkové postupy aplikoval také v humanitních vědách a inspiroval americkou behavioristickou psychologii. +more Roger Fry: Bertrand Russell v roce 1923 V průběhu 1. světové války dospěl Russell k nezvratnému pacifismu, jehož prosazování jej přivedlo k občanské neposlušnosti a nakrátko i do vězení. Působil rovněž jako svobodomyslný pedagog a v letech 1927-1932 vedl experimentální školu v Sussexu. Po 2. světové válce byl činný v kampani za jaderné odzbrojení a byl ctěn jako duchovní otec nové vlny pacifismu v 60. letech 20. století.

Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na logiku, matematiku, filosofii, ekonomii, sociologii, psychologii, náboženství, etiku a politiku patří Russell k nejvýznamnějším myslitelům 20. +more století. Russelovo řešení logických paradoxů pomocí jednoduché a rozvětvené teorie logických typů, jeho teorie logických funkcí, pojetí definic abstrakcí, zvláště v souvislosti s definicí přirozených čísel, logická analýza relací a celá řada dalších koncepcí tvoří pevný základ soudobé formální logiky. Jeho teorie popisů, spjatá s výkladem určitého i neurčitého členu, analýza vlastních jmen, smyslu a významu, rozlišení tzv. úplných a neúplných symbolů ovlivnily výzkumy v oblasti sémantiky přirozených i umělých jazyků.

Kromě exaktních věd se Russell věnoval také sociálním a etickým otázkám, dějinám filosofie a mravním aspektům politiky. Roku 1950 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení (citace z odůvodnění Švédské akademie). +more Stal se tak po Theodoru Mommsenovi, Rudolfu Euckenovi a Henri Bergsonovi čtvrtým nositelem této ceny, který nebyl spisovatelem krásné literatury, ale jiných spisů, které svou formou a pojetím mají literární hodnotu (jak to stojí v příslušných stanovách k Nobelově ceně).

Bertrand Arthur Wiliam Russell zemřel roku 1970.

Russellův logický atomismus

Podle Russella skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data [sens ˈdeɪtə, ˈdɑːtə, ˈdætə]), jež spolu navzájem souvisejí logicky. Mezi věcmi existují vnitřní vztahy - pokud chceme popsat svět, musíme nejen vyjmenovat věci, ale také popsat právě tyto vztahy a jejich vlastnosti. +more Když je dáme dohromady, vznikne atomický fakt.

Neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze smyslová data (vliv pozitivismu).

Přírodní věda, která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či boha(y). +more Náboženství je podle Russella postradatelné, ne-li dokonce zlem; je typické pro nevyspělého člověka. Existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený láskou a orientovaný věděním. Logický atomismus tedy zakládá na tom, že poznáváme jen smyslová data. Ta naše vědomí reflektuje ve formě jazykových vyjádření. Vhodným jazykem k tomu je symbolická logika.

Dílo

The Problems of Philosophy (1912, Problémy filosofie), titulní list * German Social Democracy (1896, Německá sociální demokracie), * An Essay on the Foundations of Geometry (1897, Esej o základech geometrie), * A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz (1900, Kritický výklad Leibnizovy filosofie), * The Principles of Mathematics (1903, Principy matematiky), dílo rozvíjející názory německého matematika Gottloba Fregea, že matematika je pokračováním logiky. +more * On Denoting (1905, O označení), stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení rakouského filosofa Alexiuse Meinonga o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na Fregeovu teorii popisů. * Philosophical Essays (1910, Filosofické eseje), * Principia Mathematica (1910-1913), společně s Alfredem North Whiteheadem, jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly 1910, 1912 a 1913), ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit logické základy matematiky. Dílo dovršuje základy matematické logiky, a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické sémantiky. * The Problems of Philosophy (1912, Problémy filosofie), * Our Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in Philosophy (1914, Naše znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filosofii), * Principles of Social Reconstruction (1916, Principy sociální přestavby), * Political Ideals (1917, Politické ideje), * Mysticism and Logic and Other Essays (1918, Mystika a logika a jiné eseje), * Roads to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism (1918, Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus), * The Philosophy of Logical Atomism (1918, Filosofie logického atomismu), * Introduction to Mathematical Philosophy (1919, Úvod do filosofie matematiky), * The Practice and Theory of Bolshevism (1920, Praxe a teorie bolševizmu), * The Analysis of Mind (1921, Analýza myšlení), * The Problem of China (1922, Čínský problém), * The ABC of Atoms (1923, Abeceda atomů), * The ABC of Relativity (1925, Abeceda relativity), * What I Believe (1925, V co věřím), * On Education, Especially in Early Childhood (1926, O výchově, zejména v raném dětství), * The Analys of Matter (1927, Analýza hmoty), * An Outline of Philosophy (1927, Přehled filosofie), * Why I Am Not a Christian (1927, Proč nejsem křesťanem), * Sceptical Essays (1928, Skeptické eseje), * Marriage and Morals (1929, Manželství a mravnost), * The Conquest of Happiness (1930, Boj o štěstí), v této knize se Russell zabývá podmínkami, za nichž může člověk dosáhnout štěstí. Těmi podle něj jsou: Nadšení, které znamená žízeň po životě, jeho velkým zdrojem je láska: „Jedna z vedoucích příčin nedostatku nadšení je pocit, že jedinec není milován, zatímco z opačného úhlu pohledu pocit, že je jedinec milován podporuje nadšení víc, než cokoliv jiného". Druhým zdrojem štěstí je rodina, která hraje významnou roli v jedincově pocitu bezpečí. Třetím zdrojem jsou pak neosobní zájmy, které pomáhají vyplnit volný čas a zahání nudu, poskytují navíc oddych od napětí, která vytváří rodina, práce či finance. Russellův pohled na štěstí tedy znamená, že jeho zdroje záleží jednak na externích okolnostech, jednak jsou v jedinci samotném. Štastný člověk je ten, který pěstuje náklonnost k druhým, má široké pole zájmů, provádí věci s nadšením, a tudíž netrpí. * The Scientific Outlook (1931, Vědecké vyhlídky), * Education and the Social Order (1932, Vzdělání a společenský systém), * Freedom and Organization: 1814-1914 (1934, Svoboda a organizace: 1814-1914), * Religion and Science (1935, Náboženství a věda), * Power: A New Social Analysis (1938, Vláda: nová společenská analýza), * An Inquiry into Meaning and Truth (1940, Zkoumání o smyslu a pravdivosti), kniha vzniklá z přednášek, jež Russell konal koncem třicátých let 20. století na amerických univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti vychází z čistého empirismu a rozvíjí jej v závislosti na své koncepci logického atomismu. * A History of Western Philosophy (1945, Dějiny západní filosofie) * Philosophy and Politics (1947, Filosofie a politika), * Human Knowledge: Its Scope and Limits (1948, Lidské vědění: jeho rozsah a meze), * Authority and Individual (1949, Moc a jednotlivec), * Unpopular Essays (1950, Nepopulární eseje), * New Hopes for a Changing World (1951, Nové naděje pro měnící se svět), * The Impact of Science on Society (1952, Vliv vědy na společnost), * Satan in the Suburbs (1953, Satan na předměstí), soubor povídek, * Portraits from Memory and Other Essays (1956, Portréty z paměti a jiné eseje), * My Philosophical Development (1959, Můj filosofický vývoj), * Wisdom of the West (1959, Moudrost západu), * On the Philosophy of Science (1965, O filosofii vědy), * War Crimes in Vietnam (1967, Válečné zločiny ve Vietnamu), * The Autobiography of Bertrand Russell (1967-1969, Autobiografie), tři díly.

Česká vydání

Problémy filosofie, Čin, Praha 1927, znovu O. P. +moreS. , Praha 2005. * Proč nejsem křesťanem, Volná myšlenka, Praha 1928, * Theorie poznání, Josef Schützner, Praha 1928, přeložil Josef Schützner, * Boj o štěstí, Orbis, Praha 1931, přeložil Ladislav Vymětal, [url=http://ndk. cz/view/uuid:988d1d30-2f0c-11eb-bd18-005056827e51]Dostupné online[/url]. * Manželství a mravnost, Aventinum, Praha 1931, přeložili Otakar Vočadlo a Ludmila Vočadlová, znovu 1947. * O výchově zejména v raném dětství, Orbis, Praha 1932, přeložil Josef Hrůša, * Prospělo náboženství civilisaci. , Volná myšlenka, Praha 1935, přeložil Karel Plaňanský, * Svoboda a organisace: 1814-1914, Dělnické nakladatelství, Praha 1948, přeložil Jaroslav Kříž, * Proč nejsem křesťanem a jiné eseje, Orbis, Praha 1961, přeložil František Kejdana, [url=http://ndk. cz/view/uuid:bd701f30-0487-11eb-a006-005056827e51]Dostupné online[/url]. * Logika, jazyk a věda, Svoboda, Praha 1967, výbor uspořádali a přeložili Karel Berka a Ladislav Tondl, [url=http://ndk. cz/view/uuid:5036b6a0-212f-11e4-8e0d-005056827e51]Dostupné online[/url]. * Zkoumání o smyslu a pravdivosti, Academia, Praha 1975, přeložil Jindřich Husák, [url=http://ndk. cz/view/uuid:b786b260-a2c2-11e3-9d7d-005056827e51]Dostupné online[/url]. * Logika, věda, filozofie, společnost, Svoboda, Praha 1993, výbor uspořádal a přeložil Karel Berka, [url=http://ndk. cz/view/uuid:27fddcf0-fc62-11e3-89c6-005056827e51]Dostupné online[/url]. * Mystika a logika a jiné eseje, Academia, Praha 2015, přeložil Antonín Otáhal.

Odkazy

Reference

Související články

Russellův paradox * Filosofie 20. století

Externí odkazy

[url=http://sweb. cz/genealogie/britanie/bertrandrussell. +morehtml]Russellova genealogie[/url] * [url=http://www. gsgpraha. cz/~sloukova/mjs/mvedy/6russ. htm]B. Russell - Metoda vědy je metodou exaktních vědeckých procedur[/url], D. Slouková * [url=http://nobelprize. org/literature/laureates/1950/index. html]Nobel Prize Bio[/url] * [url=http://users. drew. edu/%7Ejlenz/brs. html]The Bertrand Russell Society[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070703005035/http://www. kirjasto. sci. fi/brussell. htm]Bertrand Russell na books and writers[/url] * [url=http://www. mcmaster. ca/russdocs/russell. htm]The Bertrand Russell Archives[/url] * [url=http://www-groups. dcs. st-and. ac. uk/~history/Mathematicians/Russell. html]Russell v databázi matematiků[/url] * [url=http://philosophyfaculty. ucsd. edu/faculty/ctolley/texts/russell. html]Bertrand Russel, vybrané texty on-line[/url].

Kategorie:Britští filozofové Kategorie:Britští matematici Kategorie:Britští logici Kategorie:Britští spisovatelé Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Analytičtí filozofové Kategorie:Analytická filozofie Kategorie:Političtí filozofové Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu Kategorie:Britští ateisté Kategorie:Matematici 20. století Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity Kategorie:Britští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Ateističtí filozofové Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Teoretici množin Kategorie:Kritici náboženství Kategorie:Členové Labouristické strany Kategorie:Narození 1872 Kategorie:Narození 18. května Kategorie:Narození v Monmouthshiru Kategorie:Úmrtí 1970 Kategorie:Úmrtí 2. února Kategorie:Úmrtí v Gwyneddu Kategorie:Zemřelí na chřipku Kategorie:Muži.