Bezděkov pod Třemšínem

Bezděkov pod Třemšínem (do roku 1950 jen Bezděkov) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Žije v ní obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 363 ha. Ve vzdálenosti tři kilometry severně leží město Rožmitál pod Třemšínem, osm kilometrů jihovýchodně město Březnice, čtrnáct kilometrů severovýchodně město Příbram a sedmnáct kilometrů jižně město Blatná.

Historie

Kdy a kým byl Bezděkov založen se neví, vždy však byl zřejmě součástí rožmitálského panství. První písemná zmínka o vesnici pochází ze zápisu smlouvy z roku 1544, kdy bylo zadlužené rožmitálské panství předáno věřitelům. +more Zde je Bezděkov uveden jako součást zadluženého dominia. Další zápis o Bezděkově je z roku 1565, kdy je ve zdejších usedlostech jmenovitě uvedeno 6 osedlých (rodin). Další dochované záznamy o obci jsou jen strohé a všeobecné. Podrobněji se o Bezděkovu začínají dokumenty zmiňovat až od druhé poloviny 18. století.

V roce 1844 byla na návsi postavena kaple Nejsvětější Trojice. V roce 1870 vznikla spojená obec Pňovice-Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. +more V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel. Nejvyššího počtu (326) dosáhla obec v roce 1886. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár a při kterém lehlo popelem celkem 11 domů. V roce 1897 došlo k přeškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do nedaleké školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl impulzem ke snaze založit v Bezděkově sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla 1. světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich se do Bezděkova nikdy nevrátilo.

Meziválečné období a 2. světová válka

Dům Habadových Po skončení 1. +more světové války došlo k pomalé rozluce mezi Pňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Pňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Pňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov, a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování, kvůli čemuž byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně a schylovalo se k vypuknutí 2. světové války. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže vládou přijaté kruté podmínky Mnichovské dohody jim znemožnily bránit svou vlast a tím i Bezděkov. Ten byl následné okupační německé nadvlády zbaven až příchodem sovětských vojsk v květnu roku 1945.

vlevo

Incident u Habadových

Dne 2. prosince 1944 došlo v domě č. +more 42 rodiny Habadových ke střelbě, při níž byl postřelen Emanuel Habada a jeho synové Karel a Josef Habadovi, a členové rožmitálského odboje Jiří Třasoň a Alois Hovorka. Střelci byli agenti gestapa Ladislav Štěpánek a Jaroslav Panenka. Celou akci naplánovalo klatovské gestapo s pomocí svého konfidenta Miroslava Náhlovského, bývalého laboranta v lékárně u Třasoňových v Rožmitále, kterému členové odboje nerozvážně svěřili svou důvěru. Náhlovský přišel s prosbou, že se potřebuje úkryt což mu bylo zajištěno právě u rodiny Habadových v Bezděkově. Zde podle plánu sdělil, že ví o dvou československých parašutistech, kteří potřebují pomoc, za které se vydávali Štěpánek s Panenkou. Celá akce měla především za cíl polapit Aloise Hovorku, jednoho z předních členů rožmitálského odboje. Alois Hovorka byl během přestřelky zasažen do břicha a společně s Habadovými byl odvezen do příbramské nemocnice, odkud byli později převezeni na Pankrác, kde byli všichni popraveni 19. a 20. dubna 1945. Marie Habadová byla poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde jako jediná z rodiny přežila konec války. Emanuel, Karel a Josef Habadovi byli In memoriam vyznamenáni Československým válečným křížem 1939. V důsledku události v Bezděkově bylo gestapem zatčeno 46 osob z Rožmitálska, včetně ukrývaného velitele odbojového hnutí, Františka Lízla. Událost připomíná pamětní deska umístěná na domě Habadových.

Poválečné období a doba socialismu

Pomník padlým v 1. +more světové válce stával před kapličkou a byl odstraněn v roce 1960 při stavbě silnice. Pomník válečným obětem na fotografii vznikl v roce 1948 a nachází se u vjezdu do obce Prodejna potravin Detail výzdoby obchodu Obecní úřad KravínNáhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při čemž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní pastouška (čp. 3) byla přestavěna na budovu místního národního výboru, k níž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy. V 70. letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané „Akci Z“. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zabránilo pozvolnému vylidňování obce.

V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem. Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen občanský výbor. +more Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. Kolem budovy občanského výboru byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dobudována požární nádrž a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.

Porevoluční vývoj

Politické změny po sametové revoluci z roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. +more V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, zrealizována. Znovunabytí samostatnosti nastalo na 1. ledna 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.

V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Téhož roku zasáhly celé území Česko rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. +more Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo k vyklizení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi.

Demografie

Počet obyvatel od začátků sčítání obyvatel má sestupnou tendenci. Nejvíce obyvatel (326) zde žilo v roce 1886. +more Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 68 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (142) byl zaznamenán v roce 2020. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce:

Obyvatelstvo

Roku 1565 zde bylo šest osedlých (sedláků): Jan Janoušek, Vaněk, Trčka, Bartoň Beran, Jan Sýkora, Janek Slanec, Vaněk Častiašek. Roku 1654 zde byli 4 hospodáři: Jan Janouškovic, Pavel Trčka, Duchoň Sýkora, Jan Jaroš. +more Roku 1740 zde bylo 7 hospodářů a 1 chalupník: Matěj Trčka, vdova Kateřina Janoušková, Havel Sýkora, Jan Sýkora, Tomáš Květoň, Maryana Jarošová, Václav Janoušek, Řehoř Loučka, hospodský Martin Tryhubka. V roce 1930 jest v Bezděkově: 1 hostinec, 1 krejší, 2 obuvníci, 1 švadlena, 4 zámečníci, 3 kováři, 1 holič, 5 tesařů, 9 zedníků a 25 kameníků.

Při sčítání lidu v roce 2011 se 109 ze 155 obyvatel hlásilo k české národnosti. Jednou byla zastoupena slovenská národnost. +more V roce 2019 zde žilo 142 obyvatel z toho 77 mužů a 65 žen. Průměrný věk občanů byl 43,5 let.

Náboženství

Bezděkov farně patřil ke Starému Rožmitálu k místnímu kostelu Povýšení svatého Kříže. Na návsi je kaplička z roku 1844. +more V roce 1921 zde žilo 244 obyvatel z nichž se 243 hlásilo k římskokatolické církvi a pouze jeden byl bez vyznání. Při sčítání lidu z roku 2011 se v obci ze 155 obyvatel hlásilo k víře 25 obyvatel. Nejvíce se jich hlásilo k římskokatolické církvi (21).

Obecní správa a politika

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice * 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice * 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice * 1869 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice, obec Pňovice * 1930 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice * 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice * 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice * 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice * 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram * k 1. +more lednu 1980 Středočeský kraj, okres Příbram, město Rožmitál pod Třemšínem * k 1. lednu 1993 Středočeský kraj, okres Příbram * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram.

Starostové

František Trčka (1923-1927) * Václav Tuháček (1927-1932) * František Polák (1932-1945) * Josef Podlešák (1945-1948) * Josef Lejsek (1948-1949) * Adolf Fous (1949-1950) * Václav Kašpárek (1950) * Václav Sýkora (1950-1952) * Václav Kašpárek (1952-1953) * František Sadílek (1953) * Josef Roj (1953-1956) * Josef Podlešák (1956-?) * Alois Kuchta (1963-1971) * Manfréd Hilbich (1971-1976) * Karel Daniel (1976-1980)

1980-1993 - obec přičleněna k Rožmitálu pod Třemšínem * Václav Štěpán (1993-1994) * Robert Trčka (1994-2003) * Karel Dražan (2004-2010) * Jan Kodat (2010-2018) * Vilém Trčka (2018-současnost)

Členství ve sdruženích

Bezděkov pod Třemšínem je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín a sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata. Také je členem MAS Podbrdsko, z. +mores. a Sdružení místních samospráv ČR.

Společnost

Hasičská zbrojnice +morejpg|náhled|Průvod_během_oslav_110_let_od_založení_Sbor_dobrovolných_hasičů'>SDH a sjezdu rodáků 7. srpna 2021 Broková střelnice v Bezděkově Myslivecká chataV obci je obchod se smíšeným zbožím. V budově obecního úřadu funguje knihovna. Poštou obec náleží k Rožmitálu pod Třemšínem. V obci je možnost krátkodobého ubytování v soukromém srubu.

Školství

Když byl 6. prosince 1744 vydán Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který stanovil mimo jiné i všeobecnou vzdělávací povinnost pro chlapce i dívky, začalo se v Bezděkově, tak jako podobně v okolních obcích, nejdříve vyučovat u někoho v chalupě, což bylo „u Vdovů”, kde později vznikl místní Vachatův hostinec. +more Až v roce 1834 dohodly se obce Bezděkov, Pročevily, Volenice a Vševily k výstavbě společné školní budovy. Vybráno bylo nakonec místo v Pročevilech pod kostelem sv. Barbory, kde byla škola otevřena již v následujícím roce. Zde se bezděkovské děti vyučovaly až do roku 1896, kdy byl Bezděkov přiškolen do sousedního Rožmitálu.

Spolky

Sbor dobrovolných hasičů - Oficiálně vznikl 9. prosince 1911 a stal se členem hasičské župy Podtřemšínské č. +more 61. Od svého založení funguje nepřetržitě a významně se podílí na různých činnostech v obci např. brigádách či organizaci společenských a kulturních akcích jako je pálení čarodějnic, masopust či stavění Máje. Sbor je součástí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a je zařazen do systému IZS v kategorii JPO V. SDH Bezděkov pod Třemšínem se také aktivně účastní v požárním sportu. Družstvo mužů „A“ v letech 2014-2016 zcela ovládlo Extraligu ČR v požárním útoku a tři ročníky v řadě se stalo jejím absolutním vítězem. V roce 2023 je ve sboru evidováno 60 mužů a 30 žen.

* Myslivecký spolek Hradec - Vznikl v roce 1976 sloučením mysliveckých sdružení Bezděkov a Pňovice. Za sídlo si zvolil Bezděkov, kde se od +more_léta'>60. let nachází myslivecká broková střelnice na asfaltové terče. Zde si spolek v roce 1977 svépomocí postavil mysliveckou chatu. Honitba spolku má rozlohu 1760 ha, z čehož 2 ha jsou vodních ploch, 428 ha lesů a 1330 ha polí a luk. Chovnou, ale i lovnou zvěří je převážné zvěř srnčí a černá, okrajově též jelení. V roce 2023 má spolek 21 myslivců z Bezděkova, Vševil, Pňovic a z Rožmitálu pod Třemšínem. * Rybářský spolek - Dobrovolný rybářský spolek s názvem „Chyť ho“ byl založen 3. srpna 2002. Cílem spolku je sportovní lov ryb a vytvoření zájmové činnosti pro místní i přespolní děti. Spolek je otevřený a neziskový, financovaný z příspěvků členské základny. Nejvíce členů měl v roce 2009 - 32 dospělých a 14 dětí. V roce 2023 je to 10 členů. Hospodaří na rybníce v osadě Chaloupky, který je v majetku sousední obce Vševily a na rybníčku „Veruňák” v Bezděkově. * Český svaz včelařů - V roce 2023 je zdejší trojice včelařů registrovaná u základní organizace ČSV v Rožmitále pod Třemšínem, která sdružuje všechny včelaře z rožmitálského regionu. Na území obce se nachází dvojice stálých včelích stanovišť, v nichž včelaři chovají kolem padesáti včelstev.

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy. +more Ve vzdálenosti 3 km lze v Rožmitálu pod Třemšínem najet na silnice II/191 Rožmitál pod Třemšínem - Starý Smolivec - Nepomuk, I/18 Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany a I/19 Nezvěstice - Rožmitál pod Třemšínem - Březnice - Milevsko - Tábor.

Železnice - Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Autobusová doprava - V obci má zastávku autobusová linka Nepomuk-Rožmitál p.Tř.-Březnice-Mirovice (od 06/2022 zařazena do systému PID jako linka č. 495 ).

Turistika

Nad obcí je umístěná naučná stezka Bezděkov, která na svém konci navazuje na turistickou trasu Kasejovice - Třemšín - Březnice - Příbram.

Pamětihodnosti

Bezděkovský lom * kulturní památka Kaple Nejsvětější Trojice * přírodní park Třemšín * přírodní památka Bezděkovský lom * přírodní památka Rožmitál pod Třemšínem

Osobnosti

Emanuel Trčka (1873-1932), politik

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Sbor dobrovolných hasičů Bezděkov pod Třemšínem

Externí odkazy

[url=https://www.facebook.com/Bezd%C4%9Bkov-pod-T%C5%99em%C5%A1%C3%ADnem-104281364949688]Bezděkov pod Třešínem[/url] na Facebooku

Kategorie:Vesnice v okrese Příbram Kategorie:Obce v okrese Příbram Kategorie:Mikroregion Třemšín Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Rožmitálské panství