Okres Příbram

Okres Příbram se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Příbram, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Dobříš a Sedlčany.

V rámci kraje je nejrozlehlejším okresem a třetím největším v rámci republiky. Počtem obyvatel mu v rámci kraje patří páté místo a hustota zalidnění je v rámci kraje třetí nejnižší.

Sousedí se středočeskými okresy Beroun, Benešov a Praha-západ, plzeňskými okresy Plzeň-jih a Rokycany a jihočeskými okresy Strakonice, Písek a Tábor.

Vývoj územní struktury

+more_V_pozadí_poutní_místo_na_Makové_hoře_u_Smolotely'>Smolotel. Svatou Horu Historické městečko Nový Knín Okres vznikl při reformě veřejné správy k 1. červenci 1960. Od 1. července 1974 byly v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy odtrženy obce Kytín, Zahořany, Buš a město Mníšek pod Brdy, které byly připojeny k okresu Praha-západ. Rozloha se snížila z původních 1 676 km² na 1 628 km². Tento stav přetrval až do 1. ledna 2007, kdy bylo v rámci sjednocování hranic okresů a obcí s rozšířenou působností připojeno město Sedlec-Prčice z okresu Benešov. Rozloha okresu se tak zvýšila na 1 692 km².

Od 1. ledna 2003 se okres dělí na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ): * ORP Dobříš (též POÚ) * ORP Příbram ** POÚ Březnice ** POÚ Příbram ** POÚ Rožmitál pod Třemšínem * ORP Sedlčany (též POÚ)

K 1. lednu 2016 se rozloha okresu zmenšila na 1562,87 km² zánikem vojenského újezdu Brdy a převedením částí jeho území do okresů Beroun, Rokycany a Plzeň-jih. +more Bývalý vojenský újezd byl rozdělen na 27 katastrálních území, z nichž 11 zůstalo v okrese Příbram (a v nich 13 budov a 8 obyvatel): * Bratkovice v Brdech (rozloha 0,965212 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Bratkovice * Drahlín v Brdech (rozloha 2,254725 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Drahlín * Jince v Brdech (rozloha 21,561252 km², 11 budov, 3 obyvatelé) k obci Jince * Křešín v Brdech (rozloha 4,337243 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Křešín * Láz v Brdech (rozloha 0,484569 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Láz * Nepomuk v Brdech (rozloha 17,658333 km², 1 budova, 0 obyvatel) k obci Nepomuk * Obecnice v Brdech (rozloha 45,999293 km², 1 budova, 5 obyvatel) k obci Obecnice * Ohrazenice v Brdech (rozloha 3,109196 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Ohrazenice * Sádek v Brdech (rozloha 2,349958 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Sádek * Věšín v Brdech (rozloha 24,051408 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Věšín * Vranovice v Brdech (rozloha 7,630929 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Vranovice.

Do jiných okresů byly převedeny:

Okres Beroun, Středočeský kraj (6 katastrálních území, 5 budov, 2 obyvatelé): * Chaloupky v Brdech (rozloha 4,771884 km², 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Chaloupky * Felbabka v Brdech (rozloha 0,177424 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Felbabka * Hvozdec v Brdech (rozloha 0,635306 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Hvozdec * Malá Víska v Brdech (rozloha 9,037433 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Malá Víska * Podluhy v Brdech (rozloha 11,960797 km², 2 budovy, 1 obyvatel) k obci Podluhy * Zaječov v Brdech (rozloha 15,219726 km², 1 budova, 1 obyvatel) k obci Zaječov

Okres Rokycany, Plzeňský kraj (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel): * Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív * Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov * Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km², 9 budov, 21 obyvatel - jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice * Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km², 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice * Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov * Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně * Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec

Okres Plzeň-jih, Plzeňský kraj (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel): * Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno * Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km², 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí * Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km², 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov

Přírodní podmínky

Tok (865 m)

Struktura povrchu

Pro okres je typická vysoká zalesněnost území a vysoká členitost povrchu. Jeho přirozenou hranici tvoří na severu pásmo Brd (resp. +more Hřebenů). V jižní části okresu se nachází Středočeská pahorkatina, do níž se hlubokými údolími zařezává řeka Vltava, která ho dělí na dvě nestejně velké části (na levém břehu přibližně 70 % rozlohy, na pravém 30 %). Nejvýše položený bod okresu je zároveň i nejvyšším bodem středních Čech - je jím vrchol Tok na území bývalého vojenského újezdu Brdy s nadmořskou výškou 865 m. Známý je také např. vrchol Třemšín (827 m). Nejníže položený bod okresu se nachází nedaleko soutoku říčky Křeničné s Vltavou u Čími - 271 m.

K roku 2019 měl okres celkovou plochu 1 563 km², z toho 47,6 % tvořila zemědělská půda a 40,5 % lesy.

Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je bezesporu řeka Vltava. Její tok prochází okresem v délce asi 50 km a skoro na celé délce je vzdut přehradami (Slapy, Kamýk a především Orlík - největší v republice). +more Při výstavbě těchto nádrží zaniklo v 50. a 60. letech několik obcí okresu (např. Těchnice, Zbenické Zlákovice nebo Živohošť). Energii vody zadržované těmito vodními díly využívají vodní elektrárny na přehradách Orlík (přehradní zeď s elektrárnou stojí v Solenicích) a Kamýk.

Významnými přítoky Vltavy v oblasti jsou potok Mastník (pravý přítok, odvodňuje Sedlčansko) a říčky Kocába (levý přítok, odvodňuje okolí Dobříše) a Lomnice (levý přítok, odvodňuje okolí Březnice).

Významná je také říčka Litavka pramenící v Brdech, protékající částí Příbrami Březové Hory a Jincemi. V Berouně se vlévá zprava do Berounky.

Kromě přehrad se v okrese nachází také několik rybníků, z nichž největšími jsou Padrťské rybníky a rybník Musík u Sedlčan. Největší koncentrace rybníků je v okolí Březnice na jihu okresu.

Nerostné suroviny

Příbramsko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny, zejména na rudy. Vždyť samotná Příbram, hlavně její část Březové Hory, bylo známé jako hornické město. +more Již od 13. století se tam těžilo stříbro, v řece Litavce se rýžovalo zlato. Od poloviny 20. století byla Příbram a její okolí spíše poněkud nechvalně proslulá těžbou uranu, při které bylo v 50. letech využíváno otrocké práce politických vězňů. V současnosti je těžba uranu již nadobro zastavena, ale zůstala po ní nemalá ekologická zátěž. V roce 1990 bylo v nitru Veselého kopce u Mokrska, obec Chotilsko, objeveno rozsáhlé ložisko zlata. Jeho těžba by však znamenala rozsáhlou devastaci krásné krajiny, neboť by zřejmě bylo třeba kopec kompletně vytěžit a použít kyanidový způsob těžby. V současné době se na okrese těží zejména kámen, v menší míře také písky.

Hospodářství okresu

Průmysl

+more_Součást_expozice_Hornické_muzeum_Příbram'>Hornického muzea Příbram. Po roce 1989 došlo na Příbramsku ke značnému útlumu těžebního průmyslu, čímž došlo i k prudkému zvýšení nezaměstnanosti na okrese. Jako reakce na snížení počtu pracovních míst se zvýšila dojížďka obyvatel za prací do Prahy. Některé průmyslové závody se ale zachovaly, jiné i vznikly po roce 1990. V současné době se některá města Příbramska snaží nalákat zahraniční investory do nových průmyslových zón. Nejvýznamnějšími průmyslovými obory okresu je strojírenství, potravinářství a metalurgie neželezných kovů (Anbremetall a. s. v Rybníkách u Dobříše). Mezi nejznámější podniky patří např. RAVAK a. s. Příbram, Bobcat Dobříš, Kovohutě Příbram nebo Povltavské mlékárny Sedlčany. V minulosti pak Rukavičkářské závody Dobříš.

Zemědělství

Vzhledem ke členitosti a zalesněnosti území okresu, nepatří Příbramsko mezi obzvlášť zemědělské okresy. Orná půda zabírá 30,95 % plochy okresu, k pěstování obilnin se využívají zejména méně členité plochy v okolí Sedlčan, Březnice nebo mezi Dobříší a Příbramí. +more Rostlinná i živočišná výroba jsou často soustředěny do velkokapacitních zemědělských družstev a kombinátů, které často nejsou právě ozdobami jinak malebných obcí (Krásná Hora nad Vltavou, Nalžovice, Zalužany, Dobříš, Klučenice, Starosedlský Hrádek, aj. ).

Demografické údaje

Data k 1. 1. +more2020:

Popis	Celkem	Ženy	Muži
počet obyvatel	115 104	58 357	56 747
průměrný věk	42,9	44,3	41,5

* hustota zalidnění: 73,64 ob. /km² * 56,71 % obyvatel žije ve městech. [wiki_table=da5dfde8].

Doprava

Silniční doprava

Silnice I/4 u Milína Napojení na Prahu zajišťuje dálnice D4, kromě ní okresem prochází čtyři silnice I. +more třídy. Nejvýznamnější z nich je silnice I/4 Praha - Strakonice - hraniční přechod Strážný. Okres protíná přibližně ve směru severovýchod-jihozápad. Z Prahy přes Dobříš do Dubence je silnice vedena čtyřproudově jako rychlostnice, prodloužení této kategorie až do Písku je v plánu, ale zatím se nestaví. Na území okresu silnice vstupuje u Kytína a opouští ho u obce Zalužany. Na této komunikaci je velmi hustý provoz, kterým trpí zejména obyvatelé obcí, které dosud nemají vybudovaný obchvat (např. Dubenec).

Silnice I/18 začíná ve městě Rožmitál pod Třemšínem na křižovatce s I/19. Pokračuje severovýchodně a prochází Příbramí. +more Po průjezdu městem se stáčí na východ a u Vestce překračuje Vltavu. Území okresu opouští u obce Kosova Hora, a pokračuje do Votic, kde končí na křižovatce se silnicí I/3. Tato komunikace představuje hlavní silniční spojení mezi Příbramí a Sedlčany.

Silnice I/19 s trasou Plzeň - Milevsko - Pelhřimov má pro okres význam zejména ve spojení s Plzní. Prochází jeho jihozápadní částí mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Březnicí.

Poslední komunikace I. třídy je silnice I/66, která představuje pouze krátkou spojku mezi silnicemi I/4 a I/18. Vede z Příbrami do Milína.

Ze silnic II. třídy stojí za zmínku silnice II/102 z Prahy do Milevska. +more Tato komunikace je velmi vytížená zejména v turistické sezoně a o víkendech, neboť vede podél Slapské a Orlické přehrady. Dalšími silnicemi II. třídy jsou II/102, II/105, II/114, II/115, II/116, II/118, II/119, II/120, II/121, II/174, II/176 a II/191.

Železniční doprava

Územím okresu prochází pět železničních tratí. Žádná z nich není elektrifikovaná ani dvoukolejná. +more Pouze jedna z nich (trať 200) je rychlíková. Síť železničních tratí nesjednocuje území okresu. Lokálky do Dobříše a do Sedlčan totiž vedou z opačné strany, než je Příbram a v uvedených městech končí. Proto je železniční vzdálenost z Příbrami do Sedlčan 6× a do Dobříše 7× delší, než vzdálenost po silnici.

Trať 200 spojuje Zdice s Protivínem a prochází okresním městem Příbram. Pro obsluhu Příbramska má značný význam, protože má stanice také ve velkých sídlech okresu jako Jince, Milín nebo Březnice. +more Tam se na ni také napojují lokálky 204 (do Rožmitálu pod Třemšínem) a 203 (do Strakonic).

Trať 210 vede z Prahy do Vraného nad Vltavou, kde se větví na trasu do Čerčan (tzv. Posázavský pacifik) a do Dobříše. +more Jízdní doba vlaku v úseku Praha - Dobříš nemůže ani náhodou konkurovat době jízdy autobusu. V nedávné době hrozio úplné zastavení provozu na trati, které se ale zatím podařilo oddálit. Trať má totiž význam v lokální obsluze obcí (Nová Ves pod Pleší, Malá Hraštice, Mokrovraty) a v přepravě turistů.

Trať 223 začíná v Sedlčanech a vede východním směrem do stanice Olbramovice na Benešovsku, kde navazuje na trať 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. Pro obsluhu Příbramska nemá celkově význam, protože má zastávky pouze ve třech obcích okresu (v Sedlčanech, Kosově Hoře a Štětkovicích).

Cestovní ruch

Zámek v Dobříši +morejpg|náhled|Zámek_Vysoký_Chlumec_u_Sedlčany'>Sedlčan Příbramsko patří mezi nejatraktivnější oblasti Středočeského kraje, která láká turisty mnoha přírodními i historickými zajímavostmi. Neporušená příroda chráněné krajinné oblati Brdy je již skoro 100 let cílem cest výletníků zejména z Prahy. Hlavním východiskem do této oblasti je zřejmě město Dobříš se zámkem. Chráněna je i národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály. Příbramsko bylo inspirací pro tvorbu spisovatele Jana Drdy. Nedaleko, na zámečku Strž u Staré Huti pobýval rád Karel Čapek. Nachází se zde také jeho muzeum. Trochu zapomenutá krajina je také v okolí města Rožmitál pod Třemšínem v jižní části brdského pohoří.

Soustava přehrad na Vltavě nabízí také velké možnosti rekreace. Po jejich dostavbě vyrostly v oblasti také rekreační zařízení, kempy a hotely. +more Mezi nejvýznamnější střediska se řadí Živohošť, Cholín a Županovice na Slapech a Trhovky a Vystrkov na Orlíku. Členitá krajina středního Povltaví je též velmi vhodná pro turistické a cykloturistické výlety.

Velký půvab má také Sedlčansko na hranici středních a jižních Čech. Zvlněná, typicky česká krajina posetá udržovanými vesničkami doslova vybízí k návštěvě. +more Od roku 2007 patří k Příbramsku také cíl známého pochodu z Prahy - město Sedlec-Prčice.

Ze stavebních památek lze jmenovat zejména barokní komplex poutního místa a národní kulturní památky Svatá Hora v Příbrami, zámky v Březnici, Dobříši, Rožmitále a ve Vysokém Chlumci nebo zachovalé historické centrum malebného městečka Nový Knín. Poutním místem je také barokní kostel na Makové hoře nad obcí Smolotely, který je díky svému umístění dominantou oblasti. +more Z hlediska vesnické lidové architektury jsou nejcennější vesnice Drahenice, Kojetín, Porešín a Obděnice.

Za návštěvu rozhodně stojí expozice Hornického muzea Příbram, které má pobočky rozesety po celém okrese. Expozice hornictví a získávání zlata a stříbra, které zde má značnou tradici, se nachází v Příbrami a Novém Kníně. +more Muzeum se ale nevěnuje pouze hornictví, jak by z jeho názvu vyplývalo. Patří pod něj také nové národopisné expozice ve Vysokém Chlumci a Prostřední Lhotě; a v neposlední řadě Památník Vojna u obce Lešetice, který je cenným svědectvím o zločinech komunismu. Vznikl totiž rekonstrukcí komunistického pracovního tábora, kde byli vězněni političtí vězni a zneužíváni k těžbe uranu.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí .

Bezděkov pod Třemšínem • Bohostice • Bohutín • Borotice • Bratkovice • Březnice • Buková u Příbramě • Bukovany • Cetyně • Čenkov • Čím • Daleké Dušníky • Dlouhá Lhota • Dobříš • Dolní Hbity • Drahenice • Drahlín • Drásov • Drevníky • Drhovy • Dubenec • Dublovice • Dubno • Háje • Hluboš • Hlubyně • Horčápsko • Hřiměždice • Hudčice • Hvožďany • Chotilsko • Chrást • Chraštice • Jablonná • Jesenice • Jince • Kamýk nad Vltavou • Klučenice • Kňovice • Korkyně • Kosova Hora • Kotenčice • Koupě • Kozárovice • Krásná Hora nad Vltavou • Křepenice • Křešín • Láz • Lazsko • Lešetice • Lhota u Příbramě • Malá Hraštice • Milešov • Milín • Modřovice • Mokrovraty • Nalžovice • Narysov • Nečín • Nedrahovice • Nechvalice • Nepomuk • Nestrašovice • Nová Ves pod Pleší • Nové Dvory • Nový Knín • Občov • Obecnice • Obory • Obořiště • Ohrazenice • Osečany • Ostrov • Ouběnice • Pečice • Petrovice • Pičín • Počaply • Počepice • Podlesí • Prosenická Lhota • Příbram • Příčovy • Radětice • Radíč • Rosovice • Rožmitál pod Třemšínem • Rybníky • Sádek • Sedlčany • Sedlec-Prčice • Sedlice • Smolotely • Solenice • Stará Huť • Starosedlský Hrádek • Suchodol • Svaté Pole • Svatý Jan • Svojšice • Štětkovice • Těchařovice • Tochovice • Trhové Dušníky • Třebsko • Tušovice • Velká Lečice • Věšín • Višňová • Volenice • Voznice • Vrančice • Vranovice • Vševily • Vysoká u Příbramě • Vysoký Chlumec • Zalužany • Zbenice • Zduchovice • Županovice

Odkazy

Reference

Související články

Seznam katastrálních území v okrese Příbram * Seznam chráněných území v okrese Příbram * Seznam památných stromů v okrese Příbram * Seznam kulturních památek v okrese Příbram * Senátní obvod č. +more 18 - Příbram * Okresní soud v Příbrami.

Externí odkazy

Příbram Kategorie:Okresy v Česku