Březnice (zámek)

Březnice je zámek, který se nachází ve městě Březnice v okrese Příbram. Zámecký areál s parkem se rozkládá východně od centra města, samotná budova je vzácně dochovanou památkou renesanční architektury vzniklé přestavbou gotické tvrze. Renesanční podoba zámku vznikla z iniciativy rodiny Lokšanů, další majitelé z řad Jeníšků z Újezda, Kolovratů a Pálffyů prováděli již jen dílčí úpravy. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie

V návaznosti na vznik středověké obchodní osady na Zlaté stezce z Pasova do Prahy vyrostla v Březnici gotická tvrz, kterou založili příslušníci rodu Buziců (Budislav z Březnice, připomínaný od roku 1224). Od roku 1415 téměř celé století patřila Březnice Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří po husitských válkách tvrz přestavěli. +more V roce 1506 koupili Březnici Malovcové, kteří se zapojili do stavovského odboje proti Ferdinandovi I. a v roce 1547 propadla Březnice do majetku královské komory. J. Hellicha dle dobového originálu) Jako konfiskát po Malovcích získal Březnici říšský místokancléř Jiří z Lokšan, který zahájil renesanční přestavbu zámku. Ve stavebních úpravách pokračovala po jeho smrti manželka Kateřina Lokšanská z Lokšan, rozená Adlerová. Za její éry se Březnice stala živým společenským centrem a především dějištěm tajné svatby arcivévody Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové, Kateřininy neteře.

Bratři Adam, Jiří a Václav Lokšanové se zúčastnili stavovského povstání a jejich majetek propadl konfiskaci. Březnici drželi společně a v roce 1623 jednotlivé díly panství skoupil královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda (†1651). +more Ten podnikl další stavební úpravy zámku, především ale nechal postavit na náměstí kostel sv. Ignáce a Františka, který patří k městským dominantám. Přibík Jeníšek zemřel bez mužského potomstva, ale potomkům jeho bratra patřila Březnice do roku 1728.

Rod Jeníšků z Újezda vymřel v roce 1728 Janem Josefem, který ve své závěti stanovil podmínku rodové aliance v českém prostředí ojedinělou, a sice, že každý další majitel Březnice musí přijmout erb a jméno Jeníšků z Újezda. Toto pravidlo pak dodrželi následující dědicové z rodů Kolovratů a Pálffyů, kteří až do roku 1945 užívali titul svobodných pánů z Újezda. +morePohled na zámek z parku.

Po vymření Jeníšků zdědil Březnici jejich příbuzný, český nejvyšší kancléř Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat (1678-1738). +more Součástí jeníškovského dědictví bylo i panství Hradiště a pobyty na hradištském a březnickém zámku Kolovratové střídali, tato linie Krakovských nesla název březnická. Posledním potomkem byl hrabě Hanuš z Kolovrat, který v závěru života soustředil ve svých rukou i rozsáhlý majetek vymřelých Libštejnských z Kolovrat (panství Rychnov nad Kněžnou). Zatímco kmenová kolovratská panství vázaná fideikomisem přešla na další vzdálené příbuzné z rodu Kolovratů, Březnici a Hradiště zdědil v roce 1872 hrabě Eduard Pálffy z Erdödu (1836-1915) ze starobylé uherské šlechty. Za Pálffyů došlo k posledním stavebním úpravám březnického zámku a v roce 1918 k prodeji velkostatku Hradiště. Posledním soukromým majitelem březnického zámku byl Jan Nepomuk Pálffy (1872-1953), který se přihlásil k maďarské národnosti a velkostatek byl v roce 1945 zestátněn. Zámek se dostal do správy Městského národního výboru v Březnici, ale díky vysokým architektonickým hodnotám nakonec přešel pod Národní památkový ústav, který zahájil rekonstrukci a obnovu do původní renesanční podoby.

Stavební vývoj

Východní křídlo se zámeckou kaplíNa místě dnešního zámku stával původně od počátku +more_století'>13. století šlechtický dvorec Buziců, který byl později přestavěn na tvrz, označovanou někdy též jako hrad. Tvrz byla tvořena dvoupatrovým obytným palácem obklopeným hradbami. Jednotlivá patra paláce byla přístupná z dřevěných pavlačí dochovaných až do 16. století. Po husitských válkách byla tvrz opravena Zmrzlíky ze Svojšína, v první polovině 16. století za Malovců vzniklo rozsáhlé kruhové opevnění, jehož srovnání s typově podobnými stavbami (Švihov) předpokládá účast významného architekta Benedikta Rejta.

Pro stavební vývoj březnického zámku je zásadní období Lokšanů v 16. a +more_století'>17. století. Jiří z Lokšan ovlivněný pobytem v Itálie nechal tvrz přestavět na reprezentativní renesanční zámek. Do této doby spadá výstavba západního paláce s hodovní síní, vznik Lokšanské knihovny (1558) v prvním patře věže a sjednocení fasád se sgrafitovou výzdobou. Za dalších Lokšanů byly na nádvoří odstraněny dřevěné pavlače a nahrazeny kamennými arkádami.

Poslední zásadní zásahy do podoby zámku proběhly za Přibíka Jeníška z Újezda, který nechal v letech 1625-1632 vystavět zámeckou kapli Neposkvrněného Početí Panny Marie, tehdy došlo také k zasypání vodních příkopů a kolem zámku vznikla zahrada. Na vnější straně zámku se objevily přízemní akrády a bašty bývalého opevnění začaly být využívány jako zahradní altány. +more Za Kolovratů byla postavena empírová jízdárna pod zámkem, kterou však další majitelé Pálffyové nechali zbourat. Za Pálffyů dostal zámek novorenesanční sgrafitovou omítku (1889-1890) a na nádvoří byly zaskleny arkády. K nešetrnému zásahu došlo za posledních Pálffyů v roce 1933, kdy byla sgrafita zakryta prostou šedou omítkou.

Odkazy

Reference

Literatura

KUBŮ, Naďa: Zámek Březnice; Praha, 1996 * KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. ; Praha, 1996 * KUBŮ, Naďa: Zámek a město Březnice, Historický obzor č. +more 7-8/1993, str. 177-182.

Externí odkazy

[url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=818]Březnice na stránkách Hrady.cz[/url] * [url=https://www.facebook.com/ZamekBreznice]Zámek Březnice[/url] na Facebooku

Kategorie:Renesanční zámky v okrese Příbram Kategorie:Zámky se sgrafitem v Česku Kategorie:Hrady v Benešovské pahorkatině Kategorie:Hrady s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou Kategorie:Hrady založené ve 13. +more století Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Příbram Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Kultura v Březnici Kategorie:Stavby v Březnici.