Zmrzlíkové ze Svojšína

Erb Zmrzlíků ze Svojšína Zmrzlíkové ze Svojšína byli starý český vladycký rod. Pocházejí ze Svojšína u Stříbra.

Historie

Mezi první příslušníky rodu patří Ctibor ze Svojšína se syny Oldřichem a Benedou, kteří jsou zmiňováni koncem 12. +more století. V polovině 13. století založili hrad Třebel nedaleko Černošína na Tachovsku, po kterém se později jedna z rodových větví psala. Vedle větve třebelské existovaly ještě větve volfštejnská, výškovská a šontálská. V rodině se často opakovala jména Beneda, Ctibor a Oldřich.

Přízvisko Zmrzlík se objevuje až koncem 14. století u Petra ze Svojšína. +more Na příbuznost s vladyky ze Svojšína sice poukazuje i stříbrný erb se třemi červenými pruhy, avšak (např. dle Tomkova Dějepisu Prahy) mohl Petr pocházet z pražské měšťanské rodiny a predikát i erb mohl získat od původní vladycké rodiny.

Petr starší Zmrzlík působil v letech 1406-1409 jako královský mincmistr. Získal hrady Žleby, Orlík a Kašperk, věnem obdržel Lnáře, Kasejovice, koupil Březnici a další statky. +more Podporoval husitské hnutí, snažil se usmířit tábority a pražany, avšak v roce 1421 zemřel. Ze svého jmění financoval česky psaný překlad Bible a překlad Trojánské kroniky. Hrad Třebel Jeho tři synové, Petr, Jan a Václav, kteří si rozdělili otcův majetek, stáli rovněž na straně husitů. Petr mladší Zmrzlík se angažoval spíše v lokálních válkách, zatímco Jan se podílel i na zahraničních taženích husitských polních vojsk. Roku 1427 hájily oddíly bratří Zmrzlíků Stříbro proti německým vojskům, v bitvě u Lipan bojoval Petr na straně koalice. Bratři se přiklonili na stranu krále Zikmunda Lucemburského, od kterého časem získali Kostelec nad Vltavou, Tochovice a Rožmitál pod Třemšínem. Jan zemřel kolem roku 1440. V období bezvládí jsou Petr a Václav zmiňování jako účastníci drobných vnitřních půtek, škodili zejména Oldřichovi z Rožmberka; později se stali členy Poděbradské jednoty. Václav zemřel bezdětný, Petr měl tři syny, Jana, Jaroslava a Václava. Z nich je více znám Jaroslav, který patřil k věrným Jiřího z Poděbrad. V letech 1469-1472 vedl drobnou válku s Rožmberky a od roku 1475 se Švamberky, kteří podporovali Matyáše Korvína. O dalších potomcích bratrů se toho mnoho neví. Václav Zmrzlík ze Svojšína na počátku 16. století koupil Lažánky a Jindřichovice a dosáhl u krále Vladislava Jagelonského propuštění hradu Orlíka z manství; většinu statků však brzy prodal. Další příslušník rodu, Petr, držel Nalžov a Neprachov.

Roku 1568 rod Václavem Zmrzlíkem vymřel po meči.

Majetek

Většího majetku se rod domohl za Petra Zmrzlíka staršího a jeho synů. Své hlavní statky měli na Prácheňsku. +more Po několik generací drželi např. Orlík, Lnáře či Březnici. Kratší dobu měli v držení např. Žleby, Chotěboř a Oheb, nebo původně církevní statky, které získali za husitských válek (panství rožmitálské, tochovské a kostelecké).

Erb

První dochovaná zpráva o erbu vladyků ze Svojšína je z roku 1323. Ve štítu nosili stříbrné a červené pruhy. +more V 15. století dosáhl Václav polepšení erbu o klenot s dvojicí orlích křídel.

Příbuzenstvo

Spojili se s Šternberky, Švamberky, Lobkovici, pány z Donína či z Frymburka.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Literatura

VELÍMSKÝ, Tomáš. Páni ze Svojšína. Rod velmožů, pánů a rytířů z povodí Mže. Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska, sv. 11, Praha 2013, 248 s.

Kategorie:České šlechtické rody