Milín

Obec Milín, bývalý městys, se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 7 km jižně od Příbrami. Žije zde obyvatel. Území obce se skládá ze dvou nesousedících částí, osada Kamenná je exklávou.

Historie

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336.

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly poslední bojové operace druhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. +more na 12. května 1945.

Obecní správa

Části obce

Obec Milín se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích: * Milín (i název k. ú. +more) * Konětopy, asi 2 km severozápadně od Milína na katastrálním území Konětopy u Příbramě. K Milínu připojeny roku 1976. * Kamenná, 4 km západně od Milína na katastrálním území Kamenná u Příbramě. Mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou obce Milín. * Buk, asi 2 km severovýchodně od Milína na katastrálním území Milín. V roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín * Stěžov, 4 km severovýchodně od Milína na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu připojen roku 1979. Od Milína je oddělen osamostatnělými Raděticemi, katastrálním územím se s Milínem stýká jen krátkou hranicí v oblasti Buku. * Rtišovice (2,5 km jihovýchodně od Milína) na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí.

K Milínu patří také vesnice Slivice, která byla odedávna její farní osadou. Nemá ale status místní části, je základní sídelní jednotkou obce, zdejší popisná čísla patří přímo k Milínu. +more Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Milína, jižně od Konětop na katastrálním území Milín.

V minulosti bylo k Milínu připojeno více vesnic, z nichž část se později opět osamostatnila. K 1. +more lednu 1980 byly k Milínu připojeny vsi jižně od Milína: Vrančice, Životice, Mýšlovice a Těchařovice. K datu voleb 24. listopadu 1990 utvořili občané Vrančic a Životic společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily i Mýšlovice. Těchařovice, nacházející se nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. Roku 1990 se osamostatnily též Radětice (s osadou Palivo), takže Stěžov se stal téměř milínskou exklávou. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Životic a Mýšlovic na dvě části, a to na k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V k. ú. Mýšlovice byla oddělena část přináležející osadám Životice a Mýšlovice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram * 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram * 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram * 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram * 1949 Pražský kraj, okres Příbram * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích

Milín je členem MAS Podbrdsko, z.s.

Partnerská města

Ledro, Itálie, od roku 2008

Společnost

V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody: * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. +more kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar. * Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci. V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.

Pamětihodnosti

Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen. +more * Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy. * V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého. * Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží. * Zámek Kamenná - původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.

Osobnosti

Osobnosti, které se zde narodily nebo působily: * Dr. Emanuel Bořický (1840-1881), zakladatel české mineralogie a petrografie * Josef Valenta (1890-1945), řídící učitel a první milínský kronikář * prof. +more Bedřich Svatoš (1908-1990), spisovatel.

Doprava

Dopravní síť * Pozemní komunikace - Územím obce procházejí silnice I/4 Praha - Dobříš - Milín - Strakonice, I/66 Příbram - Milín a II/174 Milín - Březnice - Lnáře. * Železnice - Obec leží na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín. +more Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční nádraží Milín leží asi 1,5 km od obce. Veřejná doprava 2012 * Autobusová doprava - Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, České Budějovice, Dobříš, Milevsko, Písek, Praha, Prachatice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vimperk, Vodňany, Volary. * Železniční doprava - V železniční stanici Milín zastavovalo denně 11 osobních vlaků.

Turistika

Cyklistika - Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice. +more * Pěší turistika - Od nádraží Milín vychází turistická trasa Milín - Chraštice - Podholušice.

Odkazy

Reference

Literatura

BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. +more Milín: Obecní úřad Milín, 2001. * TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. . * VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005. * VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005.

Externí odkazy

[url=http://www.milin.cz/]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/milin/milin.htm]Popis[/url] - průvodce na prostor-ad.cz

Kategorie:Vesnice v okrese Příbram Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Příbram Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině