Jan Drda

Rodný dům v Příbrami Pamětní deska v Příbrami Jan Drda, reliéf na pamětní desce na Jiráskově náměstí v Praze (autor Miroslav Pangrác) Hrob Jana Drdy v Dobříši Jan Drda (4. dubna 1915 Příbram - 28. listopadu 1970 Dobříš) byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny (1949, 1953) a zasloužilý umělec (1965).

Životopis

Narodil se v Příbrami jako syn kamnářského pomocníka Josefa Drdy a švadleny Antonie, roz. Filipové. +more Matka zemřela, když bylo Janovi šest let. Otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě.

Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. +more Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození pokračoval ve Svobodných novinách (přejmenované Lidové noviny), později v deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Svobodných novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor (do roku 1952).

Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. +more V roce 1955 obdržel Řád republiky.

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. +more V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zahradníček, Václav Renč nebo Bohuslav Reynek. Dvojice Drda a Řezáč si v této době vysloužila posměšnou přezdívku „Drzáč“.

Významná byla i jeho spolupráce s filmem, především se uplatnil jako autor námětů a scénářů. Ke konci života byl šéfredaktorem týdeníku Svět práce, který v roce 1968 sám založil. +more Postavil se proti invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 a následné okupaci Československa, za což byl hned roku 1969 z tohoto místa vyhozen. Dne 25. srpna 1968 v Rudém právu vyšel v souvislosti s příchodem sovětských vojáků Drdův článek s názvem „Nezkřivte jim ani vlas, nedejte jim ani kapku vody“. Řada lidí se tímto poselstvím řídila a okupantům, kteří měli problémy se zásobováním, odmítala vodu dávat. Zemřel na infarkt za volantem svého auta na křižovatce v Dobříši a je pohřben na místním hřbitově. Jeho pohřbu se zúčastnilo na dva tisíce lidí.

Památka

28. listopadu 2020 byla na jeho rodném domě v Příbrami v Žižkově ulici odhalena pamětní deska.

Rodina

Oženil se již za druhé světové války, s manželkou vychoval čtyři děti: nejstarší syn Petr Drda (* 1944) vystudoval archeologii a je významným specialistou na keltskou a laténskou kulturu. Starší dcera vystudovala lékařství. +more Mladší syn Jakub (* 1951) studoval žurnalistiku a stal se publicistou a redaktorem. Nejmladší dcera Světlana (* 1953) vystudovala češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě UK. V rodinné tradici písemnictví pokračuje vnuk Adam Drda.

Dílo

Próza

Městečko na dlani, 1940 - obraz městečka Rukapáň (ve skutečnosti autorova rodná Příbram) těsně před první světovou válkou; šťastné i smutné osudy města i jednotlivých obyvatel * Živá voda, 1942 - román o životě umělecky založeného venkovského chlapce v poválečných letech * Putování Petra Sedmilháře, 1943 - román, příběh nemanželského chlapce, nyní sirotka a tuláka, který hledá svého neznámého otce a vymýšlí si o něm fantastické příběhy * Svět viděný zpomaloučka, 1943 - knižní vydání výboru z jeho tvorby pro Lidové noviny * Listy z Norimberka, 1946 - kniha fejetonů, tématem Norimberský proces * Němá barikáda, 1946 - soubor povídek, téma druhé světové války * Kuřák dýmky, 1948 * Dětství soudruha Stalina, 1953 - životopisná črta o Stalinově životě až do jeho 16 let * Krásná Tortiza, 1952 - sbírka povídek (Státní cena za rok 1953) * Jednou v máji, 1958 - román pro mládež o obraně Trojského mostu ve dnech květnového povstání, hrdinství jeho obránců z lidu * České pohádky, 1959 - 12 lidových pohádek s ilustracemi Josefa Lady * Posvícení v Tramtárii, 1972 - 3 pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka a O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála); poslední autorovo dílo, formou navazuje na Hrátky s čertem; většinou motiv neschopného starého krále a rozumnějšího nástupce * České lidové hádanky v podání Jana Drdy: pro čtenáře od 6 let, 1984 * Nedaleko Rukapáně, 1989 - posmrtně vydaný výběr z autorových povídek * Milostenky nemilostivé, 1995 - sbírka soudniček z let 1939-40

Dramatická tvorba

Magdalenka, 1941 - jednoaktová komedie * Jakož i my odpouštíme, 1941 - hra o třech jednáních * Romance o Oldřichu a Boženě, 1953 - komedie s dobově poplatným tématem - milostný příběh kombajnéra Oldřicha a svazačky Boženy * Hrátky s čertem, 1946 - jinotajná báchorka, komedie o 10 obrazech, zfilmována a zpracována jako opera i loutková hra, premiéra ve Stavovském divadle * Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1960 - komedie o 8 obrazech, polepšený čert pomůže odhalit ďábla převlečeného za faráře * Jsou živí, zpívají, 1961 - opět téma Květnového povstání

Filmové scénáře a náměty

Druhá směna, 1940 - námět * Městečko na dlani, 1942 - námět. Nezfilmováno v Příbrami, ale v Ronově nad Doubravou. +more * Děvčica z Beskyd, 1944 - scénář * Znamení kotvy, 1947 - námět a scénář * Němá barikáda, 1949 - námět a scénář (Drdovi udělena v roce 1949 Státní cena za námět) * Hrátky s čertem, 1956 - námět a scénář * Dařbuján a Pandrhola, 1959 - námět a scénář * Vyšší princip, 1960 - námět a scénář * Zlaté kapradí, 1963 - námět * O princezně Jasněnce a létajícím ševci, 1987 - námět * Nejkrásnější hádanka, 2008 - námět.

Rozhlasové adaptace

1993 O princezně Jasněnce a ševci, který létal, na motivy pohádky Jana Drdy napsal František Pavlíček, hudba Petr Skoumal, dramaturgie Eva Košlerová, režie Maria Křepelková. Hráli: Magdalena Reifová, Jan Šťastný, Vladimír Brabec, Vladimír Dlouhý, Věra Galatíková, Ladislav Trojan, Petr Štěpánek, Sylva Turbová a Eduard Cupák. +more Český rozhlas.

Odkazy

Reference

Literatura

Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 - 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 118, 186-7, 216, 225 * * * * Josef Fryš: Dvanáct osudů dvou staletí, 272 stran, Příbram 2006 Spolu s jedenácti dalšími osobnostmi poprvé zpracované životní osudy Jana Drdy, doplněno fotografiemi * * * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. +more XYZ, Praha, 2011, str. 215,.

Externí odkazy

[url=http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/jan-drda.html]Životopis Jana Drdy[/url]

Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Lidé Lidových novin Kategorie:Čeští političtí spisovatelé Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Absolventi Gymnázia Příbram Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Umělci z Dobříše Kategorie:Spisovatelé z Příbrami Kategorie:Politici z Prahy Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození 4. dubna Kategorie:Narození v Příbrami Kategorie:Úmrtí v roce 1970 Kategorie:Úmrtí 28. listopadu Kategorie:Úmrtí v Dobříši Kategorie:Pohřbení v Dobříši Kategorie:Muži.