Sylva Turbová

Technology

12 hours ago

Author

Sylva Turbová je česká výtvarnice, ilustrátorka a grafička. Je známá svými barevnými ilustracemi a kresbami, které se věnují převážně přírodě a květinám. Narodila se v roce 1972 v Přerově. Studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a poté na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ve své tvorbě se inspirovala českou krajinou a flórou, což se projevuje v bohatém barevném spektru a detailním zobrazení rostlinných motivů. Sylva Turbová ilustruje knihy, vytváří plakáty a také se zabývá návrhy potisků na textil. Její práce byly prezentovány na mnoha výstavách a její ilustrace zdobí knihy mnoha českých autorů.

Sylva Turbová (30. září 1947 Opava - 29. července 2015 Praha) byla česká a slovenská divadelní, televizní i filmová herečka.

Život

Sylva Turbová byla dcerou slovenského operního pěvce Bela Turby (1914-1980) a české asistentky režie Marie Turbové (1920-1991). V letech 1967 až 1971 studovala herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. +more Jejími spolužáky byli Andrej Hryc, Zuzana Kocúriková, Juraj Kukura, Vladimír Durdík, nebo Dušan Tarageľ. Po dokončení studia herectví odešla s několika spolužáky z ročníku do Košic, kde strávila necelou sezónu. V roce 1972 odešla do Prahy.

Třináct let byla vdaná za otce dětského herce Tomáše Holého. Vlastní děti neměla. +more Zemřela 29. července 2015 v Praze po dlouhodobých zdravotních problémech, média o jejím úmrtí informoval její dlouholetý životní partner. Byla pohřbena na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Už na střední škole debutovala ve filmu Zmluva s diablom. Hned poté následovaly další nabídky, například koprodukční film Muž, ktorý luže, Nahota, Naši pred bránami, Dosť dobrí chlapi, Požáry a spáleniště, Kosenie jastrabej lúky, Zastihla mě noc, nebo Fontána pre Zuzanu. +more Velké množství zajímavých hereckých příležitostí nabídla Sylvii Turbové hlavně televize. Za zmínku stojí divácky mimořádně populární série Nepokojná láska, nebo Straty a nálezy,. V 70. a 80. letech se na televizní obrazovce objevovala pravidelně a poměrně často v různých televizních inscenacích, TV filmech, nebo seriálech. Pravidelně jezdila na natáčení do Bratislavy, kde dostávala mnohem více příležitostí, i když dlouhá léta bydlela v Praze.

V letech 1972 až 1998 byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Její první role na jevišti přední české scény byla mladá epileptička Ruth ve hře Paula Zindela s názvem Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní. +more Byla zde režiséry často obsazovaná do rolí osudem zkoušených žen, kde naplno uplatnila svůj dramatický talent. Výrazné byly její role v titulech Železný strop, Zkrocení zlé ženy, Dům pro nejmladšího syna, Vojna a mír, Měšťáci, Ohlédni se ve hněvu, Letní hosté, Rukojmí, Nebezpečné vztahy,nebo Katynka z Heilbronnu. Za skvělé výkony na jevišti sklidila několik významných ocenění. Poslední role, kterou tady nastudovala, byla Cihlářka v klasice s názvem Rok na vsi.

Po odchodu z Národního divadla se intenzivně věnovala zejména práci v dabingu, jejím hlasem mluvily například americké herečky Faye Dunaway, Blythe Danner, nebo Dianne Wiest. V letech 1999-2002 hostovala v pražském Divadle Gong, kde v režii polského režiséra Józefa Czerneckého nazkoušela tři divadelní hry - Bílá labuť, Rybář a jeho žena a Chytrá horákyně. +more Těmito tituly svou divadelní kariéru ukončila.

V devadesátých letech se paní Turbová objevuje na televizní obrazovce pouze příležitostně, například jako paní Staněková ve dvou dílech slovenského seriálu Štúrovci (1992), režie se ujal Peter Mikulík, o Vánocích roku 1993 se objevila v pohádce režiséra Jozefa Holeca s názvem Chudobných rodičov syn, kde hrála zakletou královnu, pak ještě na podzim roku 1994 v minisérii režiséra Juraje Bindzára s názvem Duo Zemganno, kde hrála věčně opilou americkou mecenášku, madam Thompsonovou.

Na jaře v roce 2001 ještě vytvořila hlavní roli upjaté a tak trochu snobské matky v komorně laděném rodinném dramatu s názvem Pod hladinou v produkci Slovenské televize, režie se ujal slovenský režisér Pavol Korec. Za svůj herecký výkon v tomto filmu byla v roce 2002 nominovaná na Slovenskou filmovou cenu Igric. +more O rok později se ještě objevila ve vedlejší roli ve filmu Svědek po boku Jaromíra Hanzlíka, z cyklu České televize s názvem "Oběti", který se úspěšně vysílal téměř deset let a režíroval ho Petr Slavík. Pak ještě dostala několik nabídek k filmování, které odmítla a tímto se její filmografie navždy uzavřela.

Televize (výběr z filmografie)

Prípad jasnovidca Hanussena (ČST Bratislava, režie: Andrej Lettrich * Portrét (ČST Bratislava, 1971, režie: Vladimír Kavčiak) * Žiarlivé ženy (ČST Bratislava, 1971, režie: Oto Katuša) * Prelietavka (ČST Košice 1972, režie: Jozef Pálka) * Letím do Bouřky (ČST Praha, 1973, réžie: Eva Sadková) * Polizba (ČST Bratislava, 1973, režie: Peter Opálený) * Miesto v dome (ČST Bratislava, 1973, režie: Ján Lacko) * Prípad Gabriela (ČST Bratislava, 1973, režie: Ľudovít Filan) * Eugen Oněgin (ČST Praha, 1974, režie: Milan Macků) * Straty a nálezy (ČST Bratislava, 1974, režie: ) * Tribun lidu (ČST Praha, 1975, režie: Vladimír Kavčiak) * Nepokojná láska (ČST Košice, 1975+77, režie: ) * Bratránek z Batávie (ČST Praha, 1976, režie: Norbert Snítil) * Ester (ČST Bratislava, 1976, režie: Milan Semík) * Sanatórium Arktur (ČST Bratislava, 1976, režie: Juraj Svoboda) * Mladomanželia hľadajú byt (ČST Bratislava, 1976, režie: Juraj Svoboda) * Portrét hrdinu (ČST Bratislava, 1977, režie: Ľuba Vančíková) * Iní, ako ty a ja (ČST Bratislava, 1977, režie: Jozef Pálka) * Škola klebiet (ČST Bratislava, 1977, režie: Ľuba Vančíková) * Kam s ním? (ČST Praha, 1977, režie: Jaroslav Hužera) * Duša spoločnosti (ČST Bratislava, 1978, režie: Jozef Pálka) * Satanov chrám (ČST Bratislava, 1979, režie: Ľubomír Fifík) * Kraj sveta Istanbul (ČST Bratislava, 1979, režie: Jozef Pálka) * Jennie Gerhardtová (ČST Bratislava, 1979, režie: Franek Chmiel) * Podobizeň prvej lásky (ČST Bratislava, 1980, režie: Jozef Pálka) * Vojak a bratove slzy (ČST Bratislava, 1980, režie: Jozef Pálka) * Stratili sme slnko (ČST Bratislava, 1981, režie: Ľuba Vančíková) * Ruleta (ČST Bratislava, 1981, režie: Jozef Pálka) * Oddychový čas pre sudcu (ČST Bratislava, 1982, režie: Ľuba Velecká) * Ples v opeře (ČST Praha, 1983, režie: Milan Macků) * V službách zákona (ČST Bratislava, 1983 - 1989, režie: Karol Spišák) * Reťazenie (ČST Bratislava, 1984, režie: Martin Ťapák) * Povstalecká história (ČST Bratislava, 1984, režie: Martin Ťapák) * Angolský deník lékařky (ČST Praha, 1984, režie: Vladimír Kavčiak) * Stopy zločinu: Rezident s flétnou (ČST Brno, 1985, režie: Stanislav Strnad) * Vivat Academia (ČST Košice, 1985, režie: Peter Opálený) * Hĺbkový rekord (ČST Bratislava, 1985, režie: Stano Párnický) * Svetlá nad prístavom (ČST Košice, 1986, režie: Marcel Děkanovský) * Adieu, mládí (ČST Praha, 1986, režie: Antonín Kachlík) * Nástupca (ČST Bratislava / ZSSR, 1987, režie: Konstantin Chuďakov) * Rukojmí (ČST Praha, 1987, režie: Eva Sadková) * To nám byl čert dlužen (ČST Praha, 1988, režie: Petr Obdržálek) * Vaša vec, pán komisár (ČST Bratislava, 1988, režie: Ľubo Kocka) * Tombola (ČST Praha, 1989, režie: Václav Hudeček) * Nebezpečné vztahy (ČT, 1991, režie: Ladislav Smoček) * Štúrovci (STV, 1992, režie: Peter Mikulík) * Peklo (ČT, 1992, režie: Alois Ditrich) * Chudobných rodičov syn (STV, 1993, režie: Jozef Holec) * Duo Zemganno (STV, 1994, režie: Juraj Bindzár) * Falkenštejn (ČT, 1995, režie: Ivan Rajmont) * Pod hladinou (STV, 2001, režie: Pavol Korec) * Oběti: Svědek (ČT, 2002, režie: Petr Slavík)