Bezzákluzové dělo

M67 Bezzákluzové dělo (obvykle kanón) je dělostřelecká zbraň, u níž je eliminován prudký zpětný pohyb hlavně při výstřelu (tzv. zákluz).

Princip bezzákluzového děla se hojně využíval především při konstrukci protitankových zbraní. Při konstrukci ručních protitankových zbraní se využívá dodnes. +more Hybnost střely vystřelené z hlavně bezzákluzového děla je plně vykompenzována pohybem (hybností) jiné hmoty opačným směrem. Existují dva základní způsoby, jak eliminovat zákluz.

Historicky starší způsob se nazývá Davisův kanón. V hlavni (1), která je na obou koncích otevřená, je uprostřed umístěna výmetná prachová náplň (3), z jedné strany střela (2), z druhé strany protiváha (protizávaží) (4), které má stejnou hmotnost jako střela. +more Davisův kanón - 1. hlaveň, 2. střela, 3. prachová náplň, 4. protizávaží Princip bezzákluzového děla Při výstřelu se střela i protizávaží pohybují stejně rychle a mají stejnou hybnost - hlaveň se tedy nepohybuje. Takové řešení má však velmi omezenou použitelnost, protože za zbraní vzniká velký ohrožený prostor - protizávaží může doletět do stejné vzdálenosti jako střela. Kromě toho je náboj pro Davisův kanón těžký - kromě prachové náplně obsahuje střelu a stejně těžkou protiváhu. Zdokonalení se zaměřilo na zkrácení ohroženého prostoru a snížení hmotnosti protiváhy.

Zkrácení ohroženého prostoru se dosáhlo tak, že protiváha je vyrobena z materiálu, který se ihned po opuštění hlavně rozpadne na drobné a lehké kousky, které mají velký aerodynamický odpor a velmi rychle ztratí rychlost. Takovým materiálem mohou být například kovové piliny v tenkém plastovém obalu nebo svazek polyethylenových pásků. +more Poněvadž pro vyrovnání hybnosti střely je důležitá hybnost protiváhy, snížení hmotnosti protiváhy lze dosáhnout také úměrným zvýšením rychlosti jejího pohybu v hlavni. V takovém případě musí být hlaveň na straně protiváhy delší než na straně střely a výmetná náplň potom již nebude uprostřed délky hlavně. Takové uspořádání používá mnoho starších ručních protitankových zbraní, například i známá pancéřová pěst - Panzerfaust - z období II. světové války.

Další možností je kompenzace hybnosti střely hybností a dynamickým účinkem proudu spalin vznikajících při hoření výmetné náplně. Zbraň sestává z hlavně (1), v níž je umístěna střela (2), spalovací komory (3) a závěru s tryskou (5). +more Výmetná náplň je umístěna v dírkované nábojnici (4). Existují dva principy konstrukce - bezzákluzová zbraň stejnotlaká (A), která má v hlavni i ve spalovací komoře stejný tlak, a bezzákluzová zbraň různotlaká (B), která má mezi hlavní a spalovací komorou přepážku s otvorem (6), a proto má v hlavni nižší tlak než ve spalovací komoře.

Část plynů, vznikajících při hoření prachové náplně, působí na dno střely a urychluje ji v hlavni. Větší část plynů ale uniká ze spalovací komory směrem dozadu a expanzí v trysce je ještě více urychlena, čímž se zvyšuje reakční účinek. +more Rychlost a průběh hoření výmetné náplně musí být vyřešen tak, aby během celého výstřelu byla změna hybnosti hlavně zbraně nulová.

Konstrukční řešení stejnotlaké bezzákluzové zbraně je jednodušší. Bylo uplatněno v konstrukci bezzákluzových protitankových kanónů různých typů.

Konstrukce různotlaké bezzákluzové zbraně umožňuje výrazně snížit tlak v hlavni oproti tlaku ve spalovací komoře. Proto nemusí být hlaveň tak pevná a může být vyrobena i z lehkých nekovových materiálů. +more Problémem je ale provedení přepážky s malým otvorem mezi spalovací komorou a hlavní, což značně ztěžuje konstrukci vhodného náboje. Princip různotlaké bezzákluzové zbraně se však úspěšně uplatňuje při konstrukci ručních protitankových zbraní na jedno použití, které jsou plněny pouze ve výrobním závodě. Proto u nich odpadá problém s konstrukcí náboje.

Všechny principy bezzákluzových děl mají oproti klasickým dělům výraznou výhodu ve velmi nízké hmotnosti - odpadá celý brzdovratný systém. Konstrukce lafety nemusí přenášet mohutné zákluzové síly, a proto může být bezzákluzové dělo mnohem lehčí. +more Nevýhodou je menší balistický výkon - bezzákluzové dělo má relativně nízkou počáteční rychlost střely a velmi výrazné demaskující příznaky střelby (prachový oblak).

Třetím principem bezzákluzové zbraně je použití raketové střely. Do hlavně, přesněji řečeno do vodící trubky, je vložena střela s vlastním raketovým motorem. +more I tento princip se při konstrukci ručních protitankových zbraní používá dodnes. K nejstarším příkladům použití patří americká ruční raketová protitanková zbraň Bazooka, k novějším například americká protitanková zbraň M72 LAW, popř. ruská protitanková zbraň RPG-27.