Biela voda (přítok Dunajce)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Bílá voda ( nebo ) je řeka na Slovensku a v Malopolském vojvodství v Polsku odvodňující severovýchodní část Vysokých Tater.

Tok řeky

Řeka vzniká soutokem Zeleného potoka a Litvorového potoka na prahu Kačací doliny ve výšce kolem 1420 m. Od soutoku s Rybím potokem tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Polskem až po soutok s Javorinkou, kde území Slovenska opouští. +more Dále teče na sever vedle obcí Brzegi (Brehy), Jurgow (Jürg), Bukowina Tatranska, Nowa Biała (Nová Belá), Krempachy a Fredman, aby se u Debna vlila do Dunajce. Pod Krempachy vytváří Průlom Bílé vody (polsky Przełom Białki), který je státní přírodní rezervací.

Název Bílá voda pochází z bíle zpěněné ledové horské vody a bílých štěrků, které tvoří tok řeky. Řeka má sněžný režim odtoku, s maximem průtoků během jarního tání sněhu (květen). +more Horní část toku má bystřinný charakter.

Bílá voda odvodňuje Bielovodskou dolinu, jejíž historický název byl Podúplazská dolina. Tento název přešel na dolinu i potok jako pars pro toto z historického pojmenování Zadní kopy jako Malého Úplazu prostřednictvím Podúplazné polany, kde stávaly salaše pastýřů z Polské Spiše. +more Původní název Podúplazský potok (německy Poduplazsker Bach nebo maďarsky Poduplaszki Patak) se ještě vyskytuje v ročence MKE 1877.

Řeka tvoří přirozenou hranici mezi Polskou Spiší a Podhale.

Tok Bílé vody do 16. století obtékal obec Nowa Biała (Nová Belá) po hranici jejího katastru ze západní strany pod Tisovou skálu. +more Po velké povodni však Bílá voda změnila směr toku a vytvořila nové koryto Průlomem Bílé vody, mezi Oblazovou skálou a Kramlicou, mezi spišskými obcemi Novou Bělou a Krempachy, přičemž Novou Belou nechala na svém levém břehu. Geografická hranice Polské Spiše však v tomto úseku zůstala na původním korytě viz mapa.

Region Polská Spiš

Název obce Krempachy - původně německy Krumbach - točitý potok je podle některých autorů odvozován od točícího se meandru před Oblazovou skálou a Kramlicou, která dříve odrážela směr toku řeky k západní hranici katastru Nové Belé. Od r. +more 1771 po rozpadu Polska a připojení jeho jižní části k Rakousku v rámci rakousko-uherské monarchie až do r. 1918 byla Bílá voda (vyjma úseku změněného toku kolem Nové Belé), hranicí mezi Spiší a Podhalím a tím zároveň i hranicí mezi Predlitavskem - Galicií (tj. Rakouskem) a Zalitavskem - Uherskem. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie se řeka stala hranicí mezi Československem a Polskem (1918 - 1920).

Po r. 1920 do r. +more 1938, kdy Konference velvyslanců do Polska včlenila 14 obcí ze Spiše a 12 obcí z Oravy, byla hranicí mezi Polskem a Československem jen Bílá voda v úseku od Rybího potoka v nadmořské výšce 1 075 m po soutok s Javorinkou v nadmořské výšce 824 m.

V letech 1939 až 1945 se hranice vrátila do stavu před rokem 1920 a Bílá voda byla hranicí mezi Slovenskem a Německou říší až po Dunajec. Od července 1945 se hranice vrátila na stav platný v letech 1920 až 1938. +more I po rozpadu ČSFR je tato, nyní slovenská hranice nezměněna a probíhá Bílou vodou jen po soutok s Javorinkou.