Cesko.wiki Polská Spiš
Author
Albert FloresPolská Spiš (polsky Polski Spisz, slovensky Poľský Spiš) je část uherské župy Spiš, která je od roku 1920 součástí Polska. V letech 1939 až 1945 byla součástí Slovenského státu. V rámci Polska je součástí Malopolského vojvodství. V oblasti žije slovenská menšina. Rozloha Polské Spiše je 195,5 km².
Soubor:Szepes county map.jpg|Spišská župa v Uhersku Soubor:Polski Spisz 1.svg|Polská mapa Polské Spiše Soubor:PolskySpis.svg|Slovenská mapa Polské Spiše
Geografické vymezení
Polská Spiš je z jihu a východu ohraničená slovensko-polskou hranicí, ze západu a severu Bělovodským potokem a ze severovýchodu řekou Dunajec (dnes včetně nově vybudované přehrady).
Dějiny
Po skončení první světové války požadovalo Polsko připojení severní části uherské župy Spiše ke svému území. Toto území současně nárokovalo Československo. +more Oblast se stala předmětem československo-polského územního sporu. Rozhodnutím mezinárodní velvyslanecké konference z 28. července 1920 byla Spiš proti vůli svých obyvatel rozdělena a území dnešní Polské Spiše připadlo Polsku, které ihned započalo s násilnou polonizací.
V rámci delimitace československo-polské hranice ve sporném území vypukl spor o Javorinu, který skončil až u Rady Společnosti národů, která 17. +more prosince 1923 podpořila československé stanovisko a Javorina zůstala v celém svém katastru součástí Československa.
V souvislosti s mnichovským diktátem Polsko v roce 1938 znovu vzneslo územní požadavky vůči Československu. Po předložení polského ultimáta a útoku místních obyvatel kameny na pracovníky polské delegace v Oravském Podzámku započalo jednostranné obsazování sporného území polskou armádou, v rámci kterého došlo k ozbrojenému střetu československé a polské armády na Javorině. +more Tato fáze sporu skončila připojením Javoriny k Polsku.
V roce 1939 vyhlásilo Slovensko samostatnost a po zahájení německé invaze do Polska jeho jednotky 2. +more září 1939 toto historicky slovenské území obsadily, přičemž důvodem k obsazení byla žádost obyvatel regionu. Po porážce Polska bylo celé území Polské Spiše připojeno ke Slovensku.
17. +more července 1945 se hranice vrátily do předmnichovské podoby, ve které se staly 1. ledna 1993 i hranicemi slovensko-polskými. Hned po 17. červenci 1945 obnovilo Polsko útlak zdejších Slováků ve snaze celou oblast polonizovat. Násilně odstranili všechny slovenské učitele a kněze a vše připomínající slovenskou kulturu. Proti poloninizaci nezakročil ani papež Jan Pavel II. , sám rodilý Polák, který odmítl povolit zdejšímu obyvatelstvu slovenskou liturgii.
