Biosférická rezervace v Česku

Krkonošském národním parku Biosférické rezervace v Česku jsou velkoplošná území mezinárodně uznaná v rámci Programu UNESCO "Člověk a biosféra" (Man and the Biosphere - MAB). Jedná se o vybrané oblasti, z nichž některé zcela nebo částečně zahrnují národní parky, chráněné krajinné oblasti a nebo jiná zvláště chráněná území, Ramsarské mokřady, lokality na Seznamu památek Světového dědictví atd. Hranice ani název biosférické rezervace se nemusí nutně shodovat s hranicemi a názvem národního parku, resp. chráněné krajinné oblasti.

Přehled

V roce 2017 existovalo v Česku 6 biosférických rezervací. Biosférická rezervace Šumava zahrnuje národní park Šumava, část Chráněné krajinné oblasti Šumava a některé menší oblasti za hranicemi Chráněné krajinné oblasti Šumava. +more Křivoklátsko, Krkonoše, Bílé Karpaty a Třeboňsko jsou totožné se stejnojmennými chráněnými krajinnými oblastmi. [url=https://web. archive. org/web/20130928155727/http://www. dolnimorava. org/]Biosférická rezervace Dolní Morava[/url] byla v roce 1986 vyhlášena jako Biosférická rezervace Pálava, která zahrnovala Chráněnou krajinnou oblast Pálava, v roce 2003 však byla přejmenována a rozšířena o Lednicko-valtický areál a lužní lesy až po Dyjský trojúhelník. Jako jediná v ČR je koordinována obecně prospěšnou společností se zastoupením různých regionálních subjektů (obce, podnikatelé, školy atd. ). Zbývající české BR jsou řízeny orgány státní správy ochrany přírody.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Jeník: Biosférické rezervace České republiky; Praha, 1996,

Česko