Bitva na Mechové hoře

Bitva na Mechové hoře byla menším válečným střetem mezi jednotkami čs. legionářů a vojáky bolševiků v rámci rané fáze Sibiřské anabáze legionářských vojsk. Proběhla 1. června 1918 v okolí železniční stanice města Miass v centrálním Rusku. Legionáři po odražení útoku bolševiků přešli do protiútoku a vytlačili nepřítele z jeho pozic na nedalekém vrcholu, tzv. Mechové hoře. Vítězství dopomohlo, spolu s dalšími střety toho období, mj. bitvy u Lipjag, ke spojení všech čs. oddílů, k němuž došlo v západní části Sibiře symbolicky 6. července 1918 u Miňjar a nakonec nepřímo i ve východní části ve stanici Olovjanaja.

Průběh

Po uzavření separátního míru mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi podepsali představitelé československého odboje s novou ruskou vládou dohodu o přesunu legionářských jednotek do Francie přes Vladivostok. V květnu 1918 však, za okolností propukající ruské občanské války, začalo docházet k stále častějším útokům na legionáře ze strany bolševiků, a začali se tak znovu ozbrojovat, bránit se těmto útokům a prostřednictvím svých vlaků se dále přesouvat na východ směrem k Vladivostoku.

27. května 1918 došlo na železniční stanici města Zlatoust k útoku bolševických sil na štábní vlak 1. +more střeleckého pluku. Jelikož po něm zůstala souprava nepojízdná, bylo zhruba 40 legionářů nuceno vydat se pěšky směrem k městu Miass, ležící na stejnojmenné řece. Zde byla před několika dny místními obyvateli svržena zdejší bolševická vláda a následný příjezd vlaku 2. střeleckého pluku byl místními přijat s nadšením. Ozbrojenci Rudé armády však legionáře pronásledovali a v počtu asi 900 mužů zaujali pozice na tzv. Mechové hoře, ležící několik kilometrů od města. V Miassu pak bylo soustředěno přibližně 250 legionářů, především z týlového armádního zázemí (štábní důstojníci, telefonisté, členové vojenské kapely, řemeslníci aj. ).

Dne 1. června podnikly síly Rudé armády útok proti legionářským pozicím v oblasti železniční stanice Miass. +more Ten byl obránci rychle a efektivně odražen, legionáři následně vyrazili do protiútoku proti bolševickým pozicím na nedaleké Mechové hoře, pod velením pozdějšího generála Františka Havla. Bolševici byli touto vojenskou akcí zaskočeni a bez většího odporu se následně dali na ústup, po kterém byli nuceni vyklidit své vyvýšené pozice.

Bitva tak skončila vítězstvím legií. Na sovětské straně bylo nejméně 150 mrtvých a mnoho raněných. +more Na čs. straně padlo 14 mužů a několik desítek jich bylo zraněno. Jedním z padlých byl také Jaroslav Novotný, hudební skladatel a příslušník vojenské kapely, významná hudební postava v legionářských oddílech. K útoku proti nepříteli, pro nedostatek střelných zbraní, byl při útoku údajně ozbrojen pouze holí. Jaroslav Novotný, který v bitvě padl.

Důsledky

V dalších dnech si jednotky legií v boji proti bolševickým silám připsaly další vítězství, mj. u obce Lipjagy a u Beznčuku (Bezenčuku) v Povolží, čímž si otevřely cestu dále na východ. +more Blokováním sibiřské magistrály čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu. Několik set tisíc zajatců tak nikdy neposílilo na Paříž útočící německé sbory. Čechoslováci, jejichž jediným cílem byla přeprava do Francie, se sice na západní frontu z Ruska nedostali (s výjimkou necelých tří tisíc, kteří byli z Masarykova příkazu dopraveni do Francie lodí tzv. „Severní cestou“ přes Archangelsk a Murmaň-Murmansk), avšak svou činností na magistrále pomohli dohodovým spojencům tuto frontu zachránit.

V umění

Bitva je zachycena také v povídce Muzikant Novotný spisovatele a legionáře Františka Langera, věnovaná osobnosti Jaroslava Novotného, Langerova spolubojovníka a osobního přítele.

Odkazy

Reference

Literatura

FIBICH, Karel a Miloš KAŠLÍK. Povstalci. +more Praha: Vydavatelství Za svobodu, 1933. sv. Díl 3, s. 12. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:8955c260-f85c-11ea-95cd-001b63bd97ba]Dostupné online[/url] * GAJDA, Radola. Moje paměti: Československá anabase. Zpět na Urál proti bolševikům. Admirál Kolčak. Praha: Vesmír, 1920, s. 35. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:85ccdbfa-fd14-11ea-8fe8-001b63bd97ba]Dostupné online[/url] * MEDEK, Rudolf a Památník odboje (instituce). Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. Praha: nákladem vlastním, 1928. sv. Kniha třetí. Díl IV, s. 351. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:f79a48e3-100e-11e8-8a2f-005056b73ae5]Dostupné online[/url] * Oslavy 20 let praporu pěšího pluku 1 "Mistra Jana Husi" v Českých Budějovicích 29. červen - 1. červenec 1934. Praha-Bubeneč: Redakce časopisu "Naše vojsko", 1934, s. 21. [url=https://kramerius. army. cz/view/uuid:0e7fc9bc-af3c-4113-ac5f-78191c774789. page=uuid:08ee8844-aec2-11ea-837f-001b63bd97ba]Dostupné online[/url] * ZEMAN, Adolf. Cestami odboje. V Praze: Pokrok, 1928. sv. Díl IV, s. 82. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:f3a2ed5c-121e-11e8-8b6e-005056b73ae5]Dostupné online[/url].

Mechová hora Mechová hora Mechová hora Mechová hora Mechová hora Kategorie:Miass