Brestlitevský mír

Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3. března 1918 byla mírová smlouva, která potvrzovala vítězství ústředních mocností na východní frontě během první světové války po vojenské porážce a bolševické revoluci a následné kapitulaci Ruska.

Pozadí

Po Říjnové revoluci Rusko odmítlo účast ve válce, ale zároveň i Dohodou navrhovanou mírovou smlouvu. Ruská fronta se rozpadla, čehož využily Německo s Rakouskem-Uherskem k rozsáhlému útoku. +more Jeho výsledkem bylo zpětné dobytí území, z nichž byly v předchozích letech vytlačeny carskou armádou, tj. území dnešního Polska, a získání oblasti, na kterých je dnes Ukrajina a Pobaltí, jakož i bývalou Karskou oblast v Zakavkazsku.

Sovětská vláda tak byla 3. března 1918 v Brestu Litevském v dnešním Bělorusku nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším příměří, než jaké jí bylo původně navrhováno. +more V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na západní frontu, kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války. Smlouva také zavazovala Sověty, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se mimo jiné týkalo i československých legionářů.

Důsledky pro Rusko

Brestlitevský mír měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na udržení výsledků své revoluce. +more Podle některých historiků Rusko obdrželo od Německa za ukončení východní fronty úplatek několik milionů marek ve zlatě. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 milionu kilometrů čtverečních: Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii, tedy území, na kterém se nacházela přibližně čtvrtina jeho obyvatelstva i průmyslu a většina uhelných dolů.

Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce - Lev Trockij, ovšem Lenin měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch ukončení války s Německem a upevnění bolševické moci.

Trvání účinnosti

Poté, co byly ústřední mocnosti koncem roku 1918 nuceny na západě kapitulovat a následně upadly do chaosu a rozvratu, ztratila smlouva na faktické účinnosti. Sovětský svaz během několikaleté občanské války znovu ovládl většinu Ukrajiny a Běloruska, v další expanzi na západ mu zabránila prohraná válka s Polskem. +more Formálně byl brestlitevský mír anulován podepsáním Rapallské smlouvy roku 1922.

Další ztracená území Sovětský svaz znovuzískal v různých fázích druhé světové války - Besarábii, Pobaltí, Kresy (západ dnešní Ukrajiny a Běloruska) - a získal i území, která Rusku nikdy předtím nepatřila (Podkarpatská Rus, Kalinigradská oblast). Na Finsku dobyl v Zimní válce pouze jihovýchodní pohraničí (Vyborg, Karélie).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/brestlitevsky-mir-3-3-1918/]Text mírové smlouvy[/url]

Kategorie:Smlouvy během první světové války Kategorie:Německo-sovětské vztahy Kategorie:Mírové smlouvy Německa Kategorie:Mírové smlouvy Rakouska Kategorie:Mírové smlouvy Sovětského svazu Kategorie:Brest (Bělorusko) Kategorie:Vzniklo 1918 Kategorie:Východní fronta první světové války