Baltské státy

Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005)

Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře. Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii spojenou s nadvládou Ruska a provázanou mnohými kulturními a ekonomickými svazky. +more Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky. Někdy se k nim také připočítává ruská Kaliningradská oblast. Pro zahrnutí dalších států Baltského moře se používá termín Baltský region a sdružuje je Rada států Baltského moře.

Termín se nepoužívá v kontextu kulturních oblastí, národní identity nebo jazyka, protože zatímco většina lidí v Lotyšsku a Litvě jsou Baltové, většina lidí v Estonsku jsou Baltofinové. Tyto tři země nevytvářejí oficiální unii, ale zapojují se do mezivládní a parlamentní spolupráce. +more Nejdůležitějšími oblastmi spolupráce mezi těmito třemi zeměmi jsou zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, energetika a doprava.

Všechny tři země jsou členy NATO, eurozóny, OECD a Evropské unie. Estonsko je také nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. +more Všechny tři jsou Světovou bankou klasifikovány jako ekonomiky s vysokými příjmy a udržují velmi vysoký index lidského rozvoje.

Historie

Od konce 18. století byly všechny tři země pod nadvládou Ruského impéria. +more Nezávislost tyto státy získaly po první světové válce v roce 1918. Po Říjnové revoluci (1917) nově ustanovené sovětské Rusko podepsalo kapitulaci a opustilo spojence Dohody uzavřením brestlitevského míru s Ústředními mocnostmi. Pobaltí do konce války zůstávalo v německé sféře vlivu zvané Ober Ost, Litva byla nominálně nezávislá, na území Lotyšska a Estonska, historického Livonska, postupně vzniklo Spojené baltské vévodství pod vedením baltských Němců.

Poválečné obnovování imperiální říše Sovětským svazem (Ukrajina, Bělorusko) bylo namířeno i proti Baltským státům, které svou nezávislost musely vybojovat v litevské, lotyšské a estonské osvobozenecké válce.

Samostatnost pobaltských republik ukončil nacisticko-sovětský pakt Ribbentrop-Molotov o rozdělení sfér vlivu a jejich potvrzení moskevskou smlouvou v roce 1939 na začátku druhé světové války. V roce 1940 Sovětský svaz napadl a anektoval všechny tři baltské státy. +more Zdání legitimity se snažil vyvolat tvrzením o „ochraně“ a uspořádáním plebiscitů. Po napadení Sovětského svazu Německem se Pobaltí dostalo v letech 1941-1944 za linii východní fronty. S vítězným postupem Rudé armády se Pobaltí vrátilo zpět do oblasti ovládané Sovětským svazem, přičemž rozdělení Evropy na sféry vlivu bylo potvrzeno zejména na jaltské konferenci (1945) a po válce vedlo ke vzniku Železné opony. Tak bylo potvrzeno zahrnutí pobaltských republik do Sovětského svazu jako tři její svazové republiky.

Téma obnovení nezávislosti pobaltských republik se oživilo v druhé polovině 80. let v době uvolnění sovětských poměrů za Michaila Gorbačova. +more Toto úsilí získalo označení zpívající revoluce a její nejznámější manifestací se stal tzv. baltský řetěz, živý řetěz vytvořený v srpnu 1989 asi dvěma miliony pobaltských občanů, který spojil všechna tři hlavní města. Pobaltské republiky byly první, které na jaře 1990 vyhlásily nezávislost na Sovětském svazu. Ten se tomu neúspěšně pokusil vojensky zabránit v lednu 1991. Následovala nezávislost dalších republik a když se směřování vývoje nepodařilo zabránit srpnovým pučem, na konci roku 1991 došlo definitivně k rozpadu Sovětského svazu.

Baltské státy se přihlásily ke kontinuitě s předválečnými republikami a sovětskou éru považují za období okupace. Na rozdíl od ostatních bývalých sovětských republik se nestaly součástí Společenství nezávislých států, ale začaly se orientovat na Západ. +more Na jaře 2004 se společně s dalšími státy staly členy Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Současní vůdci

Soubor:Alar Karis December 2021 (3) (cropped). jpg|Estonsko, Alar Karis, estonský prezident Soubor:Sergio Mattarella and Latvian President Levits at the 16th Arraiolos meeting (2) (cropped). +morejpg|Lotyšsko, Egils Levits, lotyšský prezident Soubor:Gitanas Nauseda (cropped). png|Litva, Gitanas Nausėda, litevský prezident Soubor:RE Kaja Kallas (cropped). jpg|Estonsko, Kaja Kallasová, estonská premiérka Soubor:Krišjānis Kariņš 2019 (cropped). jpg|Lotyšsko, Arturs Krišjanis Karinš, lotyšský premiér Soubor:Ingrida Simonyte 2019 crop 2. jpg|Litva, Ingrida Šimonytėová, litevská premiérka.

Měna

Všechny země používají jako měnu euro.

Jazyk

Litevština a lotyština jsou dva zástupci jinak vymřelých baltských jazyků, jednou z větví indoevropských jazyků, mezi které patří většina evropských jazyků. Výrazně odlišná je estonština, která se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků, mezi které patří finština a maďarština.

Dalšími jazyky oblasti jsou ruština a vymírající baltofinské jazyky (především livonština). Německojazyčné obyvatelstvo, které v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatků paktu Ribbentrop-Molotov.

Geografie

Soubor:Pine forest in Estonia. jpg|Lesy pokrývají více než polovinu pevniny Estonska Soubor:Ergeljuklintis424aug037qg. +morejpg|Devonské pískovcové útesy v národním parku Gauja, největším a nejstarším lotyšským národním parkem Soubor:Žemaitėjė nug Bėliuoniu pėliekalnė 2. JPG|Pohled z Bilioniai do Litvy Soubor:Nida sand dunes (14573723178). jpg|Písečné duny Kurské kose poblíž Nidy. Jsou nejvýše položenými písečnými dunami v Evropě (na seznamu světového dědictví UNESCO).

Statistiky

Autobusová doprava

Známým dálkovým autobusovým dopravcem v Pobaltí je společnost Ecolines, svými autobusy obsluhuje 21 zemí.

Odkazy

Reference

Literatura

LAINOVÁ Radka: Pobaltí 1918-1922, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 156-161

Související články

Baltofinové * Baltové * Baltský region * Baltský řetěz * Baltský tygr * Baltští Němci * Březnové deportace * Ruské menšiny v Pobaltí * Severní Evropa * Severské státy * Skandinávie * Spojené baltské vévodství * Východní Evropa

Externí odkazy

[url=http://www.dmoz.org/Regional/Europe/Regions/Baltics/]Open directory: Baltics[/url] * [url=http://www.skandinavskydum.cz]Skandinávský dům[/url]

Oficiální statistiky pobaltských států

[url=https://www.stat.ee/en]Statistiky Estonska[/url] * [url=https://www.csp.gov.lv/lv]Statistiky Lotyšska[/url] * [url=https://www.stat.gov.lt/en/home]Statistiky Litvy[/url]

Kategorie:Státy Evropy Kategorie:Baltské moře Kategorie:Regiony Evropy Kategorie:Geografie východní Evropy