Cesko.wiki Republiky v Sovětském svazu
Author
Albert FloresVývoj svazových republik od roku 1922 do roku 1990
Svazová republika byla v SSSR nejvyšší autonomní administrativní celek. Patnáct svazových republik tvořilo celý Sovětský svaz.
Svazové republiky měly oficiálně velkou míru autonomie (vlastní ústavu a státní symboly, zajištěnou jistou míru suverenity (územní), či vlastní státní orgány), ve skutečnosti však byl Sovětský svaz uspořádán silně centralisticky, podobně jako v současnosti evropská unie.
Orgány jednotlivých SSR
Hlavním orgánem byl vždy republikový Nejvyšší sovět (nejvyšší rada), dále existovala rada ministrů, ministerstva, i soudy. Původně měly mít tyto celky i vlastní zastoupení v různých mezinárodních organizacích (například OSN); to se však podařilo na mezinárodní scéně prosadit pouze u USSR a BSSR. +more Podle ústavy měla též každá republika garantované právo vystoupit ze SSSR.
Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace
V období od vzniku těchto útvarů až do roku 1990 však žádná země právo vystoupení nevyužila; bylo to dáno tím, že právo vystoupit bylo vzhledem k existenci komunistického režimu v podstatě jen formální (byť bylo zakotveno v článku 72 ústavy SSSR). Existovala rovněž provázanost mezi ústřední a republikovou mocí; ve vedení každé svazové republiky byli v důležitých pozicích zastoupeni též i lidé z jiných svazových republik, převážně z RSFSR. +more To vedlo k deziluzi mezi obyvatelstvem jednotlivých republik a posilovalo separatistické tendence, vedoucí k národnostním problémům v 80. letech. Ty se objevily na jihu (Kavkaz) a západě (Pobaltí) země.
Ústřední vláda sice zajistila větší míru, hlavně ekonomické, autonomie pro jednotlivé republiky, především ty pobaltské se s tím však nespokojily a žádaly plnou nezávislost a vyřešení problémů z minulosti (okupace Pobaltí Stalinem za druhé světové války). +more_květen'>11. května 1990 vyhlásil tedy Nejvyšší sovět Litevské SSR nezávislost republiky, kterou se snažily sovětské síly potlačit; později došlo k bojím o místní televizní studio a k ostrému zásahu při demonstraci u Vilniuské televizní věže. Byla taky vyhlášena hospodářská blokáda. Přesto nezávislost krátce poté vyhlásily i ostatní pobaltské republiky.
V roce 1991 pak došlo postupně k osamostatnění všech svazových republik, včetně RSFSR. Sovětský svaz nakonec k +more_leden'>1. lednu 1992 zanikl. Bývalé republiky vytvořily Společenství nezávislých států, mezinárodní organizaci, která měla zajišťovat hlavně hospodářskou spolupráci. Členem se však nikdy nestaly pobaltské země, jež se přeorientovaly na Evropu a vstoupily do EU.
Národnostní složení republik
Svazové republiky byly většinou oficiálně unitárními státy, kde byla používán vždy mateřský jazyk té které národnosti převažující; ruština však byla jako hlavní jazyk celého SSSR vyučována na všech školách a běžně se užívala také. I v svazových republikách existovaly ještě další autonomní administrativní celky, založené též na národnostním principu (Autonomní sovětské socialistické republiky, Autonomní okruhy).
Díky přesunům obyvatelstva v rámci celého SSSR docházelo postupem času k vytváření poměrně velkých menšin, většinou ruských (Estonská SSR, Litevská SSR apod.), navíc některé další z republik (Ukrajinská SSR, Kazašská SSR) již existovaly s velkou národnostní menšinou od doby svého počátku.
Největší svazovou republikou byla Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR), jež tvořila drtivou většinu území státu (dnešní Rusko), a fungovala de facto jako hegemon celého SSSR. Její území však bylo národnostně nejvíce heterogenní; na území RSFSR se nacházelo mnoho autonomních republik a autonomních okruhů, které obývaly desítky národů. +more Obyvatelstvem však Rusové tvořili přibližně 55 % SSSR.
Seznam svazových republik (k roku 1990)
# 22x20px Arménská SSR # +moresvg'>22x20px Ázerbájdžánská SSR # 22x20px Běloruská SSR # 22x20px Estonská SSR # 22x20px Gruzínská SSR # 22x20px Kazašská SSR # 22x20px Kyrgyzská SSR # 22x20px Lotyšská SSR # 22x20px Litevská SSR # 22x20px Moldavská SSR # 22x20px Ruská SFSR # 22x20px Tádžická SSR # 22x20px Turkmenská SSR # 22x20px Ukrajinská SSR # 22x20px Uzbecká SSR.
Správní rozdělení
SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sovětských socialistických republik (SSR), základní správní jednotkou byl rajón (tj. okres), některé svazové republiky dále měly: * oblasti * kraje * národnostní okruhy (NO) * autonomní oblasti (AO) * autonomní republiky (ASSR)
Expanze SSSR a změny před II. světovou válkou, během ní a po ní
1939 - část Polska, známá jako Kresy, Východní Polsko nebo Západní Bělorusko, okupována a připojena k Běloruské SSR a Ukrajinské SSR podle dohody s Hitlerem (Pakt Ribbentrop-Molotov) * 1940 - z autonomní oblasti založena Karelofinská SSR jako část příprav k okupaci Finska (viz též finsko-ruská Zimní válka) * 1940 - okupovány a následně anektovány baltské země - Estonsko, Litva, Lotyšsko - a přejmenovány na Estonská SSR, Litevská SSR, Lotyšská SSR * 1940 - okupována Besarábie, východní část tehdy rumunské Moldávie, a připojena k Moldavské ASSR (autonomní republice v Ukrajinské SSR), pojmenována Moldavská SSR * 1944 - represe kavkazských a krymských obyvatel, deportace; připojení Tuvinské aratské republiky * 1945 - část Východního Pruska, součást Německa, okupována a připojena k Ruské SFSR, jako Kaliningradská oblast, dnes exkláva Ruska * 1945 - Volyňské vojvodství poválečného Polska okupováno a připojeno k Ukrajinské SSR jako Volyňská oblast a Rovenská oblast * 1945 - Kurilské ostrovy a jižní část Sachalinu připojeny k Ruské SFSR * 1945 - Podkarpatská Rus odstoupena Československem a připojena k Ukrajinské SSR jako Zakarpatská oblast
Změny v administrativním dělení SSSR po druhé světové válce
1954 - Krym převeden z Ruské SFSR k Ukrajinské SSR * 1956 - Karelofinská SSR se zase stala autonomní republikou Ruské SFSR
Seznam svazových republik (k roku 1967)
Administrativní dělení SSSR v roce 1989 +morepng|náhled|svazová_republika'>Svazové republiky Sovětského svazu (1956-1990) * Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) (dnešní Rusko) ** hl. město: Moskva ** další dělení: 16 ASSR, 5 AO, 10 NO, kraje, oblasti * Ukrajinská sovětská socialistická republika (USSR) (dnešní Ukrajina) ** hl. město: Kyjev ** další dělení: oblasti * Běloruská SSR (dnešní Bělorusko) ** hl. město: Minsk ** další dělení: oblasti * Uzbecká SSR (dnešní Uzbekistán) ** hl. město: Taškent ** další dělení: 1 ASSR, oblasti * Kazašská SSR (dnešní Kazachstán) ** hl. město: Almaty ** další dělení: oblasti * Gruzínská SSR (dnešní Gruzie) ** hl. město Tbilisi ** další dělení: 2 ASSR, autonomní oblasti * Ázerbájdžánská SSR (dnešní Ázerbájdžán) ** hl. město: Baku ** další dělení: 1 ASSR, autonomní oblasti * Litevská SSR (dnešní Litva) ** hl. město: Vilnius * Moldavská SSR (dnešní Moldavsko ) ** hl. město: Kišiněv * Lotyšská SSR (dnešní Lotyšsko) ** hl. město Riga * Kyrgyzská SSR (dnešní Kyrgyzstán) ** hl. město: Frunze ** další dělení: 1 oblast * Tádžická SSR (dnešní Tádžikistán) ** hl. město: Dušanbe ** další dělení: 1 autonomní oblast * Arménská SSR (dnešní Arménie) ** hl. město: Jerevan * Turkmenská SSR (dnešní Turkmenistán) ** hl. město: Ašchabad * Estonská SSR (dnešní Estonsko) ** hl. město Tallinn.