Uzbecká sovětská socialistická republika
Author
Albert FloresUzbecká sovětská socialistická republika, (Uzbecká SSR, Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси - O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, Узбекская Советская Социалистическая Республика - Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika), byla svazová republika SSSR ve střední Asii. Hlavní město byl Taškent.
V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové.
Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 na části území Turkestánské autonomní SSR, Bucharské LSR, a Chórezmské LSR. +more V roce 1925 se stala součástí SSSR. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.
Geografie
Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.
Ekonomika
Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). +more Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 mil. ks v r. 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 mil. ks v r. 1985), prasat (700 tis. ks v r. 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.
Stručný historický přehled
od 8. st. +more př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie * 6. -4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše * 329-327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským * 3. -2. st. př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu * 1. st. př. n. l. - 4. st. n. l. součást říše Kušánů * 6. st. dobyto tureckými kmeny * pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace * 9. -13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu * 1. pol. 13. st. vpád mongolsko-tatarských hord * 14. -15. st. součást tímúrovské říše * 15. st. stát Šajbánovců * přelom 15. -16. st. vpád kočovných uzbeckých kmenů * 16. st. chivský a bucharský chanát * 18. st. kokandský chanát * 60. -70. léta 19. st. části Uzbekistánu připojeny k Rusku * 1868 Buchara ruským protektorátem * 1873 Chorezm ruským protektorátem * 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR * 1916 středoasijské povstání * 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR * listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc * duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27. 10. 1924) * 1918-1920 boje "rudých" s "bílými" a basmači * 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922-1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR * 1920-1921 pozemková a vodní reforma * 5. 12. 1924 vytvořena Uzbecká SSR * 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25. 12. 1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu * květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR * 1925 vznik komunistické strany * 1926-1929 pozemková a vodní reforma * 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR * 20. 6. 1990 vyhlášena státní suverenita * 31. 8. 1991 Republika Uzbekistán * 25. 12. 1991 úplná nezávislost - zánik SSSR.
Přehled představitelů
Turkestánská autonommní sovětská republika
30. 4. +more1918-2. 6. 1918 - Pyotr Alekseyevich Kobozev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * 2. 6. 1918-5. 10. 1918 - Ivan Osipovich Tobolin - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * 5. 10. 1918-19. 1. 1919 - Vsevold Dmitrievich Votintsev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * 31. 3. 1919-červenec 1919 - Aristarkh Andreyvich Kazakov - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * červenec 1919-září 1919 - Pyotr Alekseyevich Kobozev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * září 1919-leden 1920 - Ivan Andreyevich Apin - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * leden 1920-srpen 1920 - Turar Risqulovich Risqulov - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * srpen 1920-24. 9. 1920 - Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP.
Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika
24. 9. +more1920-květen 1921 - Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * květen 1921-červen 1922 - Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * červen 1922-říjen 1922 - Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * říjen 1922-1. 1. 1924 - Inagadzhan Khidir-Aliyev - předseda Ústředního výkonného výboru; RCP * 9. 1. 1924-27. 10. 1924 (-listopad 1924) - Nedirbay Aytakov - předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27. 10. 1924; RCP.
Buchara
Bucharská sovětská republika
2. 9. +more1920-14. 9. 1920 - Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ - předseda Prozatímního revolučního výboru * 8. 10. 1920-18. 10. 1920 - Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov - předseda Ústředního revolučního výboru.
Bucharská lidová sovětská republika
18. 10. +more1920-22. 9. 1921 - Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov - předseda Ústředního revolučního výboru * 1921-23. 9. 1921 - Polat Usmon Khodzhayev - předseda Ústředního revolučního výboru * 23. 9. 1921-duben 1922 - Polat Usmon Khodzhayev - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB * 3. 1. 1922-12. 4. 1922 - Muin Jon Aminov - úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB * 12. 4. 1922-18. 8. 1922 - Muin Jon Aminov - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB * 18. 8. 1922-19. 9. 1924 - Porsa Khodzhayev - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB.
Bucharská sovětská socialistická republika
19.9.1924-17.2.1925 - Porsa Khodzhayev - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
Chorezm
Chivský chanát 1917-1920
(září 1910) 13.2.1917-1.10.1918 - Isfandiyar Jurji Bahadur Khan - chán * říjen 1918-2.2.1920 - ´Abd Allah Khan - chán
Chorezm (Chiva)
2.2.1920-březen 1920 - Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf - předseda Revolučního výboru * březen 1920-30.4.1920 - Jumaniyoz Sulton Muradoghli - předseda prozatímní vlády
Chorezemská lidová sovětská republika
30. 4. +more1920-6. 3. 1921 - Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf - předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK * 6. 3. 1921-15. 5. 1921 - Qoch Qoroghli - předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK * 15. 5. 1921-23. 5. 1921 - Khudoybergan Divanoghli - předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK.
Chorezemská sovětská lidová republika
23. 5. +more1921-červen 1921 - Mulla Nozir - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * červen 1921-září 1921 - Allabergan - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * září 1921-27. 11. 1921 - Ata Maqsum Madrahimoghli - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * 27. 11. 1921-23. 6. 1922 - Jangibay Murodoghli - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * 23. 6. 1922-20. 10. 1923 - Abdulla Abdurahmon Khojaoghli - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * 20. 10. 1923-23. 10. 1923 - K. Safaroghli - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK.
Chorezemská sovětská socialistická republika
23. 10. +more1923-1924 - K. Safaroghli - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * 1924 - Sultonkari Jumaniyoz - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK * 1924-17. 2. 1925 - Temurkhoja Yaminoghli - předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK.
Uzbecká SSR
5. 12. +more1924-17. 2. 1925 - Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) - předseda Revolučního výboru; CPU * 17. 2. 1925-19. 7. 1938 - Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) - předseda Ústředního výkonného výboru; CPU * 19. 7. 1938-21. 7. 1938 - Usman Yusupovich Yusupov - předseda Nejvyššího sovětu; CPU * 21. 7. 1938-28. 2. 1943 - Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 22. 3. 1943-17. 3. 1947 - Abduvali Muminov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 17. 3. 1947-21. 8. 1950 - Amin Irmatovich Niyatov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 21. 8. 1950-24. 3. 1959 - Sharof Rashidovich Rashidov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 24. 3. 1959-25. 9. 1970 - Yagdar Sadykovna Nasriddinovová - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 25. 9. 1970-20. 12. 1978 - Nazar Matkarimovich Matchanov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 20. 12. 1978-21. 12. 1983 - Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 21. 12. 1983-9. 12. 1986 - Akil Umrzoqovich Salimov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 9. 12. 1986-9. 4. 1988 - Rafik Nishanovich Nishanov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 9. 4. 1988-6. 3. 1989 - Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 6. 3. 1989-24. 3. 1990 - Mirzolim Ibragimovich Ibragimov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU * 24. 3. 1990-25. 12. 1991 (-současnost) - Islam Abduganiyevich Karimov - prezident; bezp. /F.
Administrativní členění Uzbecké SSR
Autonomní republika
Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
---|---|---|---|
Karakalpacká ASSR | 164. 900 | 1. +more075. 000 | Nukus |
Oblasti
Název | Rozloha v km² | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
---|---|---|---|
Andižanská | 4. 200 | 1. +more554. 000 | Andižan |
Bucharská | 39. 400 | 1. 017. 000 | Buchara |
Džizacká | 20. 500 | 626. 000 | Džizak |
Ferganská | 7. 100 | 1. 944. 000 | Fergana |
Chorezemská | 6. 300 | 891. 000 | Chorezm |
Kaškadarská | 28. 400 | 1. 387. 000 | Karši |
Namanganská | 7. 900 | 1. 303. 000 | Namangan |
Navoiská | 110. 800 | 593. 000 | Navoi |
Samarkandská | 16. 400 | 1. 935. 000 | Samarkand |
Surchandarská | 20. 800 | 1. 092. 000 | Termez |
Syrdarská | 5. 100 | 519. 000 | Gulistan |
Taškentská | 15. 600 | 4. 038. 000 | Taškent |
Literatura
Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987 * Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987
Externí odkazy
[url=http://www.worldstatesmen.org/Uzbekistan.html]Uzbecká SSR na World Statesmen.org[/url]
Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Uzbekistánu Kategorie:Zaniklo 1991